Židovský hřbitov se nachází přibližně kilometr severně od centra Nové Bystřice při hlavní silnici vedoucí do Jindřichova Hradce. Byl založen v letech 1878-1879 a byli zde pochováváni Židé ze sousedních dolnoněmeckých obcí. Dnes na ploše 1.433 m2 najdeme na 86 náhrobků z let 1880-1934. Nenajdeme zde však již obřadní síň a byt hrobníka. Některé náhrobky jsou velké a zdobné, jiné malé nebo nanápadné. Hřbitov je bez obtíží přístupný.

Na severozápadním okraji města Chebu na řece Ohři byla v roce 2006 postavena lávka pro pěší a cyklisty s malou vyhlídkovou věží. Lávku navrhl známý architekt a herec David Vávra. Ten se nechal inspirovat blízkým chebským hradem a navrhl deset metrů vysokou hranolovou věž s vyhlídkovým ochozem, na které je jako padací most zavěšena přes 40 m dlouhá lávka. Konstrukce věže i lávky je z oceli, která je opatřena vínově červeným nátěrem. Pro obložení věže a na podlahu lávky bylo vybráno tmavší brazilské dřevo vyznačující se velkou odolností proti povětrnostním vlivům. Celá konstrukce je opatřena běžným i slavnostním nasvícením.

Muzeum Podkrkonoší v Trutnově je regionálním vlastivědným muzeem. Muzeum sídlí ve Školní ulici nedaleko náměstí a vedle Kostela Narození Panny Marie a má celoroční otevírací dobu. Muzeum soustřeďuje sbírky, týkající se vývoje přírody, prehistorie a historie, zejména z území okresu Trutnov, v oborech archeologie, etnografie a historie. Bylo založeno v roce 1890. Muzeum zpočátku nemělo stálé sídlo, takže sbírky byly shromažďovány v budově reálky ve Školní ulici. Ve dvacátých letech se začaly sbírky muzea rychle rozrůstat a bylo třeba hledat nové prostory. Muzeum v roce 1927 získalo několik místností v dívčí obecné a měšťanské škole, sídlící v budově bývalého hradu. Teprve v roce 1950 připadl celý objekt výhradně muzeu. V muzea byla po rekonstrukci na začátku 90.let vybudována expozice „Bitva u Trutnova 27.6.1866“, která připomíná jednu z významných historických událostí Trutnovska. V létě 1998 byla zpřístupněna další stálá výstava „Poklady minulosti“, která představuje průřez muzejním depozitářem. Stálá expozice Bitva u Trutnova v r. 1866 (zbraně, výstroj, archiválie, olejomalby, grafika) Poklady minulosti (zpřístupněný depozitář), umělecko - historický a lidový nábytek, sklo, porcelán, obrazy, plastiky, velocipédy, zbraně, archeol. nálezy, oděv.

Jubilejní synagoga. Jubilejní synagoga je nejmladší a zároveň největší synagogální stavbou pražské Židovské obce. Nachází se v Jeruzalémské ulici na Novém Městě. Jubilejní synagoga byla vystavěna jako náhrada za Cikánovu, Novou a Velkodvorskou synagogu, které byly zbořeny v rámci asanace Židovského města, na náklady Spolku pro vybudování nové synagogy v roce 1906. Stavba a název Jubilejní synagogy. Stavba Jubilejní synagogy byla ukončena v roce 1906 podle plánů vídeňského architekta a zkušeného stavitele synagog Wilhelma Stiassneho. Název Jubilejní navrhl Izraelitní spolek na památku 50. výročí vlády Františka Josefa I. Toto označení se však dlouho neužívalo, brzy byla nazývána podle ulice, kde se nachází, později se jí říkalo také Velká synagoga. Tehdy mohl někdo jen těžko tušit, že zůstane přinejmenším na příštích sto let nejmladší pražskou synagogou. Tento spolek také zakoupil i dům, na kterém chrám stojí. Roku 1907 přešla stavba z majetku synagogálního spolku pod vlastnictví Pražské židovské obce. O malířskou výzdobu, barevné dekorace chrámové lodi a štuky se postaral František Fröhlich. Synagoga je vystavěná v tzv. secesním ornamentalismu. Průčelí budovy je charakteristické mohutným obloukem a velkým rozetovým oknem, kde se nachází šesticípá Davidova hvězda. Střed západního průčelí zdobí český a hebrejský nápis: „Toto je Hospodinova brána, skrze ni vcházejí spravedliví. Což nemáme všichni jednoho otce ? Což nás nestvořil jediný Bůh?“ Po obou stranách vchodu jsou dvě věže. Synagoga má 850 sedadel, boční galerie se samostatnými vchody jsou určeny pro ženy. Vnitřní čelo chrámu je zdobeno motivem vinné révy. Nad nimi jsou Mojžíšovy desky s deseti zákony. Po první větší rekonstrukci v 90. letech byla synagoga znovu slavnostně otevřena roku 1996. Pod nánosy omítky a vrstvou staré malby byly objeveny bohatě malované ornamenty ve stylu vídeňské secese, jakými se nemůže chlubit žádný jiný židovský chrám ve světě. Jubilejní synagoga, stejně jako Staronová, slouží doposud k náboženským bohoslužbám. Spolek pro vybudování nové synagogy. Po rozhodnutí o asanační přestavbě pražského Židovského Města byl v roce 1898 ustanoven spolek pro vybudování nové synagogy, která by sloužila jako náhrada za Cikánovu, Velkodvorskou a Novou synagogu, jež byly určeny v Josefovské čtvrti ke zboření. Odchodem zámožnějších obyvatel ghetta se totiž Židovské Město začalo měnit na rychle chátrající čtvrť pražské chudiny, bez rozdílu náboženského vyznání. Čtvrť byla přelidněná, byla tu vysoká nemocnost, úmrtnost a ohnisko epidemií. Navíc spletité vlastnické otázky znemožňovaly jakékoliv úpravy. O přestavbě bylo rozhodnuto asnačním zákonem z roku 1893. A právě tomuto zákonu padly za oběť zmíněné tři synagogy. Název Jeruzalémské ulice je odvozen od Jeruzalémské kaple, stojící kdysi na východní straně svatojindřišského hřbitova.