Hradčany byly založeny nejvyšším purkrabím Hynkem Berkou z Dubé kolem roku 1320 jako samostatné poddané město. Tvořila ho v podstatě zástavba kolem dnešního Hradčanského náměstí, které sahalo až k dnešní ulici U kasáren a které bylo tržištěm. V roce 1375 město rozšířil o dnešní Újezd, Pohořelec a Nový Svět místopurkrabí Aleš z Malkovic. V roce 1420, v době husitských válek, Hradčany zničil požár. Zástavba byla obnovena ve 40. letech téhož století. Zástavbu tvořily především šlechtické paláce a kanovnické domy. V roce 1598 byly Hradčany povýšeny na královské město. 1.6.1784 byly připojeny k Praze. Hradčany dnes de facto tvoří soubor cenných historických a kulturních památek, z nichž nejvýznamnější je Pražský hrad. Sídlo králů, císařů od roku 1918 sídlo prezidentů. Patří mezi nejnavštěvovanější a nejvyhledávanější lokality Prahy.Když král Jindřich Korutanský utekl do Bavorska a na uvolněný trůn nastoupil Jan Lucemburský, vzniklo z iniciativy hradního purkrabího pana Hynka z Dubé malé poddanské městečko jménem Hradčany. Rozložilo se na táhlém hřbetu, vymezeném z jižní strany svahem nad Malou Stranou a na severu Jelením příkopem s potokem Brusnicí. Karel IV. území Hradčan rozšířil připojením Pohořelce, Loretánského náměstí a Nového Světa a celé toto město dal opevnit. Do nového opevnění byl začleněn i Strahovský klášter a část Petřína. Přesto zůstaly nejmenším pražským městem. Za obležení tábority v roce 1420 Hradčany téměř lehly popelem. Největší tragédii přitom zažily při požáru v roce 1541, kdy vyhořely skoro celé. Zůstala stát jen radnice a šest domů. Nová výstavba vyhořelých část pak prosadila renesanční sloh. Od 60. let 16. století tady začíná stavět šlechta své paláce a význam Hradčan, povýšených císařem Rudolfem II. na královské město, začala stoupat. Po bitvě na Bílé hoře se hradčanští měšťané postupně stěhovali do postranních ulic a všechny nejdražší stavební místa obsadili pobělohorští zbohatlíci a katolická církev. V letech 1653-1720 byly Hradčany začleněny do nových barokních hradeb, obepínající celou Prahu. Po barokní výstavbě se pak už charakter Hradčan příliš neměnil, ani ho významně nezasáhla pozdější asanace.

Srdečně vás zveme k návštěvě Městského muzea Sedlčany. Sídlíme v centru města na náměstí T. G. Masaryka, a to hned v sousedství parkoviště. V příjemném a klidném prostředí si můžete prohlédnout expozici, která bezesporu zaujme všechny generace – od té nejmladší až po nejstarší. Ve výstavní síni je téměř každý měsíc instalována nová výstava – tento prostor navíc slouží jako muzejní kavárna s možností bezplatného Wi-Fi připojení na internet. Moderně uspořádaná expozice zaměřená na sedlčanský region prezentuje mj. archeologické nálezy z doby bronzové, železné a z keltského oppida na Hrazanech. V expozici středověku a raného novověku - gotické kachle, zámky a klíče, iluminované kancionály ze 16. st. (zaměření na osobnost Jakuba Krčína) a městské cechovní památky. Novodobou historii Sedlčanska přibližují předměty, dokumenty a snímky z 19. a 20. století. Pozornost je věnována vorařskému a kamenickému řemeslu, spolkové činnosti, vystěhování Sedlčanska za 2. světové války, následnému odboji a osvobození. Samostatné oddělení tvoří národopisná expozice a pamětní síň hudebního skladatele Josefa Suka. Stálou expozici doplňují tři krátké filmy, které přibližují vznik a obsah Krčínova kancionálu, vystěhování Sedlčanska za 2. světové války a také život a tvorbu hudebního skladatele Josefa Suka. Stálá expozice Archeologické nálezy z doby bronzové, železné a z keltského oppida na Hrazanech. Expzice středověku a raného novověku - gotické kachle, zámky a klíče, iluminované kancionály ze 16. st. (zaměření na osobnost Jakuba Krčína) a městské cechovní památky. Novodobou historii Sedlčanska přibližují předměty, dokumenty a snímky z 19. a 20. století. Pozornost je věnována vorařskému a kamenickému řemeslu, spolkové činnosti, vystěhování Sedlčanska za 2. světové války, následnému odboji a osvobození. Národopisná expozice  Pamětní síň hudebního skladatele Josefa Suka.

Na východním úpatí vrchu Plešivec najdeme malé jezírko s omamně zelenou vodou. Podle legendy má barvu očí Hadí královny, která se zde koupala. Tato rusovlasá panna třímající v ruce železlo v podobě bronzového hada se také zjevovala jako bílý had se zlatou korunkou. Svoje útočiště měla v jeskyni pod Krkavčími skalami, kde se nacházel zlatý stůl.

Městské turistické informační centrum podává informace o městě, okolí a oblasti centrální Šumavy. 1.5. - 30.9. po - pa 9:00 - 12:00 a 13:00 17:00, so 9:00 - 14:00 (během letních prázdnin + ne 9:00 - 14:00) 1.10. - 30.4. po - pa 9:00 - 12:00 a 13:00 - 16:00