Vrch Tábor (678 m) je dominantou okolí Lomnice nad Popelkou.  Původní název tohoto vrchu byl Chlum. Současný název vznikl v době husitského revolučního hnutí, kdy se tu shromažďoval lid podobojího vyznání. Nutno podotknout, že současné stavby stojící na jeho vrcholu, tedy rozhledna, penzion a restaurace, nejsou zdaleka prvními stavbami, které zde byly postaveny. Opravdu, vrchol Tábora, má dlouholetou tradici rozličných staveb. V průběhu staletí zde tak stály jak stavby církevní, tak vyhlídkové. Od roku 1349 zda byla kaple založena Valdštejny. V roce 1527 dal majitel panství Vilém z Valdštejna postavit na místě kaple kostelík. V době protireformace byl kostelík nahrazen honosnějším kostelem Proměnění Páně, o jehož stavbu se roku 1704 zasloužili jezuité. První rozhledny na Táboře se dočkali turisté v době zlatého věku vyhlídkových staveb, tedy v druhé polovině 19. století.  Za její stavbou stál lomnický okrašlovací spolek. V letech 1888 až 1897 zde tak stála jednoduchá, dřevěná věž. Byla vysoká 22 m a měla 5 pater. Na zastřešenou vyhlídkovou plošinu vedlo 118 schodů.  Práce vedl jilemnický stavitel J. Pošepný a stavba si vyžádala 1600 zlatých. V roce 1997 vlivem drsných klimatických podmínek dosloužila. Přípravy na stavbu další, tentokráte již bytelnější věže, se sice započaly takřka vzápětí, ale přípravy na její stavbu se protáhly na mnoho let. U zrodu druhé rozhledny stál jednatel okrašlovacího spolku a řídící učitel Josef Tichánek, který inicioval za účelem vybudování rozhledny veřejnou sbírku. Několik let se doslova scházela koruna ke koruně, až jednoho zářijového dne, roku 1911 byla na Táboře slavnostně otevřena půvabná cihlová rozhledna, za jejímž projektem stál lomnický stavitel Václav Slaba. 26 metrů vysoká rozhledna, byla tehdy právem považována za jednu z nejkrásnějších vyhlídkových staveb a také zároveň poskytovala přenádherný výhled po velké části naší země.  Bylo z ní vidět na 50 církevních staveb a tucet rozhleden. Náklady na její výstavbu byla na tehdejší dobu astronomické a činily 22 000 korun. Dalších 23 000 Kč spolkla stavba přilehlé turistické chaty, jež byla otevřena v roce 1913. Byla pojmenována po jednom ze zakladatelů spolku ing. Hornychovi.  Uznání se dostalo, za neutuchající zápal při shánění financí pro stavbu také učiteli Tichánkovi tím, že po něm rozhlednu pojmenovali.  Její celková výška činí 35 metrů a na vyhlídkový ochoz v 29 metrech nad zemí vede 145 schodů. Obě stavby téměř celé dvacáté století lákaly každoročně tisíce turistů na vrchol Tábora.  To se změnilo až s příchodem společenských změn v 90 letech. Tehdy byla uskutečněna privatizace, s níž byly spojovány velké plány na rozšíření chaty. Jenže práce byly brzy zastaveny a na místě pak dlouho stál rozestavěný objekt a vedle něj chátrající věž. Změna nastala teprve roku 2004, kdy objekty na Táboře koupili noví majitelé. Okamžitě se pustili do záchrany staveb a podařilo se jim pro to získat i finanční podporu z Evropské unie. V roce 2006 byl otevřen penzión, zbudovaný z původní chaty, a od května 2007 opět funguje i rozhledna. Když budete mít při její návštěvě štěstí na jasné počasí, budete se moci pokochat rozsáhlým kruhovým výhledem, zahrnujícím Český ráj, Polabí, Krkonoše, Jizerské a Lužické hory, Bezděz či Orlické hory. Ještě dovětek závěrem. Na jižním svahu tábora můžeme najít zbytky tzv. Allainovy věže, která je také považována za rozhlednu.

Hrad Buchlov je jedním z největších a nejstarších hradů na Moravě. Byl to původně románsko-gotický královský hrad, který je renesančně a barokně přestavěn. Tato vynikající ukázka středověké pevnostní architektury byla vystavěna ve druhé polovině 13. století na jednom z nejvyšších kopců Chřibů, nedaleko dnešní obce Buchlovice. Tvoří tak zdaleka viditelnou dominantu kraje. Strážní hrad Vznikl jako románská pevnost a od počátku byl královským majetkem. Původně se jednalo jen o hradní palác chráněný dvěma věžemi a obklopený hradbou. Jeho původní strážní funkce nad obchodní stezkou začala v průběhu 14. století upadat a často se dostával do zástavy různých šlechtických rodů. Mezi nejvýznamnější patří Tovačovští z Cimburka, kteří hrad rozšířili a goticky přestavěli. V roce 1511 přechází hrad do soukromého držení, kupuje ho šlechtický rod pánů z Boskovic, po nich přicházejí páni ze Zástřizel, kteří v polovině 16. století areál přestavěli renesančně a přistavěli nový pás opevnění. V první polovině 17. století se stal hrad sňatkem majetkem Petřvaldských, kteří provedli poslední stavební úpravy. Obnovili hradní bránu a postavili obranný bastion, který ji měl chránit. Uvnitř hradu vzniklo dnešní první nádvoří. Avšak již v roce 1701 byl dostavěn barokní zámek v Buchlovicích, nové reprezentativní sídlo Petřvaldských. Ti poté na Buchlově pak pobývali jen zřídka, většinou za zimního období. Posledním rodem na Buchlově byli Berchtoldové, kteří rovněž sídlili v Buchlovicích a hrad pouze udržovali. Ti vlastnili hrad až do roku 1945, kdy se jeho majitelem stal stát. Za jejich držení vzniklo v prostorách hradu rodinné muzeum. Co je k vidění Dnes tvoří hrad rozsáhlý soubor objektů různého stáří, od doby románské po baroko, obklopených třemi nádvořími. Jádrem jsou dvě románské hranolové věže a románský, renesančně upravený palác. Velmi cenná je raně gotická hradní kaple. Prohlídka hradu je shrnuta do jednoho prohlídkového okruhu. V rozsáhlé expozici si návštěvníci mohou prohlédnout originální mobiliář od období gotiky až po baroko. K vidění je také bohatá přírodovědná sbírka pocházející z počátku 19. století. V pozdně gotických hradních místnostech se nacházejí exponáty, které byly součástí raně gotické kaple, z nichž nejvýznamnější je plastika „Buchlovské madony“ ze 2. čtvrtiny 14. století, na Buchlově je sádrová kopie. Návštěvu hradu je možno spojit s prohlídkou hrobky majitelů v kapli sv. Barbory postavené na protilehlém vrchu Modla. Tipy na výlet Podívat se můžete na manýristickou kapli sv. Barbory u Buchlova, Kamennou studánku nedaleko Buchlovic nebo barokní zámek Buchlovice. Ve Starém Městě najdete Památník Velké Moravy a v Uherském Hradišti kostel sv. Františka Xaverského, františkánský klášter, Starou radnici nebo Slovácké muzeum. Můžete také vystoupit na rozhlednu Rovina a rozhlédnout se po kraji. U obce Modrá najdete Archeoskanzen Modrá u Velehradu. Za návštěvu jistě stojí i klášter Velehrad. Ubytovat se můžete v Buchlovicích nebo v Uherském Hradišti.

Zámek Karlova Koruna, je nádherná ukázka naší barokní architektury, kterou lze navštívit v Chlumci nad Cidlinou, na jehož okraji leží. Historie zámku Karlovu Korunu nechal vystavět jako své letní reprezentační sídlo v letech 1721-23 hrabě František Ferdinand Kinský, nejvyšší kancléř a nejvyšší lovčí království českého. Plány vypracoval přední barokní architekt italského původu Giovanni Santini-Aichl a samotnou stavbu vedl proslulý pražský stavitel F. M. Kaňka. Zámek během své existence nezměnil šlechtické majitele. Během okupace v roce 1943 zámek vyhořel a po válce byl zámek i celý majetek Kinských znárodněn. Po roce 1989 pak došlo v restituci k jeho navrácení. Dispozice zámku Zámek má pozoruhodný půdorys. K jeho k válcovému středu přiléhají tři jednopatrová hranolová křídla a v severní části schodiště. Právě pro svůj tvar dostal své druhé jméno – Koruna. To první je památkou na návštěvu Karla VI. roku 1723, který po své pražské korunovaci poctil svou návštěvou nově postavené sídlo svého kancléře Františka Ferdinanda Kinského. Hlavní vstup je ze severního průčelí, vede do ústředního prostoru se sallou terrenou, obklopenou toskánskými sloupy. Každé ze tří křídel má v přízemí tři salonky, které vedou přímo do centrálního sálu. Zámek se tedy obešel bez chodeb a díky této zvláštní dispozici se nedal vytápět a byl proto neobývatelný. Proto v jeho blízkosti stály obytné a hospodářské budovy. Severně od zámku tak stojí barokní zámecká kaple Zvěstování P. Marie z 20. let 18. století, patrně navržená Santinim, s hodnotným zařízením. Proti zámku se nachází barokní a novobarokní přízemní a patrové budovy. Rozsáhlý anglický park je plný soch. Dříve bývala na Karlově Koruně rozsáhlá výstava Baroko v Čechách. Po restituci ovšem Kinští výstavu zrušili a dnes je na zámku expozice k dějinám jejich rodu a také chovu koní. Tipy na výlet V Chlumci nad Cidlinou můžete navštívit Městské muzeum Loreta, synagogu a židovský hřbitov nebo Městské muzeum v Novém Bydžově, Za návštěvu stojí i barokní zámek Sloupno nebo dřevěný kostel sv. Jiří v Loučné Hoře. Ubytovat se můžete v Chlumci nad Cidlinou.

Polláková Valerie, setra spisovatele Franze Kafky. Usmrcena německými okupanty. Pamětní deska je umístěna na Novém židovském hřbitově na Olšanech, na rodiném hrobě. Hrob je také uctíván jako místo posledního odpočinku spisovatele Franze Kafky, kterého také usmrtili němečtí okupanti.