První městské opevnění vzniklo se založením města od druhé poloviny 15. století. Později pak bylo zdokonaleno. Vnitřní opevnění se v nějakém uceleném celku nedochovalo, je pouze trochu patrné v zadních částech domů. Nejlépe dochovaná část vnějšího opevnění najdeme na západní straně při ulici Žižkova. Jde o hradební pás s dvěma dochovanými baštami a bránou předbraní. Bašty po té co ztratily vojenský význam, byly pronajímány řemeslníků a využívány také jako skladiště. Dnes je v jedné z nich restaurace a v druhé, muzeum Zkamenělý les. Další dochovanou částí je severní strana, kde je hradba doplněna několika půlkruhovými nízkými věžemi či baštami.

Zámek Starosedlský Hrádek, okres Příbram.

Kaplička pochází z roku 1714 a je vyzdobena mozaikami českých patronů.

O významu židovské komunity v Kolíně svědčí zejména skutečnost, že židovské hřbitovy tu najdeme hned dva. Starý a Nový. Starý hřbitov, ležící v samém centru města v Kmochově ulici, byl založen pravděpodobně roku 1418 a po dvou rozšíření v 17. a 19. století nabyl úctyhodné velikosti 11 276 m2. Pohřbívalo se zde až do roku 1887, kdy byl otevřen nový hřbitov na Zálabí. Hřbitovní zeď obíhá kolem nepravidelného pozemku na který se vchází z východní strany pseudobarokní bránou. Je zde více než 2 500 náhrobků z 15. - 19. století, nejstarší zachované náhrobky pocházejí z roku 1492. Vedle pražského Starého židovského hřbitova jde o nejvýznamnější hřbitov v Čechách a dokumentuje vývoj židovských náhrobků během staletí. Nalezneme zde tak mladší pískovcové náhrobky ze 16. století bez ozdob. Mnohem nápadnější jsou pozdně renesanční a raně barokní náhrobky ze 17. století zhotovované z pískovce a červeného mramoru. Mladší náhrobky z 18. a 19. století se opět stylizují do jednoduššího  typu výzdoby, kterou kromě stylizované niky často tvoří štítky s obloukovitě vybranými okraji. Nejznámějším náhrobkem je místo posledního odpočinku Becalea, syna pražského rabbiho Löwa.