Hněvín, či také Zámecká hora, u Mostu je 399 m vysoký vrcholek s bohatou a zajímavou historií. Původní hradiště nahradil ve 13. století mohutný gotický hrad, kolem kterého začalo vznikat královské město Most. Hrad si prožil největší chvíle slávy za Rudolfa II., kdy v jeho zdech pobývali alchymisté, včetně Eduarda Kellyho. Osud hradu se naplnil v 17. století. Tehdy Mostečané požádali císaře Ferdinanda III. o svolení hrad zbořit. Důvod, který je k tomuto činu vedl, byla skutečnost, že strategická poloha Hněvína přitahovala nepřátelská vojska, která zároveň plenila i město.   Ruch, na který byl Hněvín po staletí zvyklý, se začal vracet o dvě stě let později. V roce 1879 byla na vrcholu hory postavena restaurace a v roce 1889 vyhlídková věž.  Jednalo se o 25 metrů vysokou dřevěnou napodobeninu Eiffelovy pařížské věže. Rozhledna měla jepičí život. Za tři měsíce od jejího dokončení byla stržena silným větrem. V roce 1896 mostečtí obyvatelé založili Spolek přátel Zámecké hory, jehož členové se rozhodli odstranit z vrcholu ruiny a postavit zde vyhlídku. Ta měla být postavena v historicky věrném stylu hradu a její součástí měla být i restaurace.  Stavba se protáhla na několik let a etap. První byla roku 1900 dokončena cihlová rozhledna.  Dvacet metrů vysoká věž kralovala vrchu Hněvína osamoceně do roku 1906. Tehdy byl po shromáždění potřebných financí dokončen hlavní záměr – honosná hradní restaurace. Byl 29. červenec roku 1906. O 5 let později bylo sejmuto zastřešení vyhlídkové věže a nahrazeno osmihranným dřevěným vyhlídkovým prostorem. Rozhledna byla tak zvýšena na současných 34 metrů a také se stylově přiblížila restauraci. Poté, co rozhledna sloužila během 2. sv. války k vojenským účelům, začala chátrat. Až v roce 1969 bylo přikročeno k důsledné rekonstrukci. Další rozsáhlé opravy byly provedeny v roce 2001. Hněvín je tak reprezentativním a dominantním místem města Most. Rozhledna je otevřena spolu s restaurací denně od 11 do 24 hodin. Když vystoupáte, jejích 118 schodů, naskytne se Vám nádherný výhled jednak na Krušné hory a také na bizarní krajinu Českého Středohoří.

Autobusová zastávka MHD K Holyni.

Římskokatolický kostel sv. Apolináře stojí na Husově náměstí v severní části Horšovského Týna, na tzv. Velkém předměstí. Na místě dnešního kostela sv. Apolináře se nacházel menší ranně barokní kostelík Panny Marie, který byl založen v polovině 13. století. Ze stavby se však nezachovalo téměř nic, pouze raně gotický lomený sloupkový portál, který byl později zasazen do jižní obvodové zdi nového kostela. Stavba současného kostela započala s největší pravděpodobností za arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Nový chrám měl být mohutnou stavbou, o čemž svědčí monumentální presbytář, nesoucí prvky blízké par1éřovské huti. Ke kostelu náležel též kolegiální ústav sv. Kryštofa. Z konce 14. století také pochází postranní kaple Panny Marie na jižní straně, kde se nacházejí vzácné nástěnné malby z počátku 16. století. Stavba postupovala pomalu, a tak k dokončení došlo pravděpodobně za arcibiskupů Jana z Jenštejna a Olbrama ze Škvorce, jejichž znaky jsou zobrazeny v presbytáři. Jedná se o jednolodní stavbu na obdélném půdoryse s gotickým presbytářem zaklenutým křížovou žebrovou. K severozápadnímu nároží kostela přiléhá mladší věž. Za husitských válek byl kostel vypálen a jeho oprava se poté značně protahovala. Kostel dostal dnešní podobu až při přestavbě v druhé polovině 18. století. V letech 1926 - 1927 byl kostel celkově rekonstruován. Při této příležitosti byly pod barokní omítkou objeveny některé gotické architektonické detaily. Dodnes se dochovaly vstupní gotické portálky a řada zvenčí osazených náhrobních kamenů z let 1510 – 1834.   L.R.

Přírodní památka se nachází zhruba 50 m mimo značenou cestu nedaleko kalvárie u Miličína ve směru na Votice.Tento přírodní útvar připomíná mocného krále zvířat, podle toho dostal také své pojmenování. Podle pověsti je to zkamenělý zvířecí strážce blanických rytířů. Až se přiblíží nepřátelé, zařve tak mocně, že probudí spící vojsko v hoře Blaník.