Hustopečská rozhledna stojí na svahu nad vinicemi kousek severovýchodně od obce. její konstrukce je dřevěná, vysoká 17,4 m s krytou vyhlídkovou plošinou ve výšce 12,6 m. Zprovozněna byla v březnu roku 2012 a poskytuje dobrý výhled zejména na obec Hustopeče, Pálavu a široké okolí. Je také situována na místní mandloňové stezce. Rozhledna je volně přístupná. Parkování ve městě nebo na okraji při místním hřbitově, pak je to cca okolo 1 - 3 km na rozhlednu.

Dřevěná stavba kostela sv. Jana Křtitele stojí na vršku při jižním okraji Hradce Králové. Dřevěná svatyně zde byla postavena hradeckými měsťany v letech 1521-1530 na místě původně středověké kaple. Stavba byla postavena na paměť mistra Jana Husa a původně tak měla i jiné zasvěcení. To dnešní pochází někdy první poloviny 17. století. Za třicetileté války kostel utrpěl velké škody a roku 1675 musel být pro zchátralost stržen. Nová dřevěná stavba byla postavena v letech 1680-1692, později doznal ještě úprav.Na kostelní v podstatě čtvercovou loď navazuje trojboce zakončené kněžiště. Roubené stěny pokrývá rákosová omítka. Interiér má dřevěný trámový strop, podlaha je kamenná. Na západní straně se nachází hudební kruchta a v lodi arkádový ochoz.  Čelní část kostela tvoří ochoz krytý pultovou střechou z roku 1836.Najdeme zde raně barokní oltář z roku 1691 s obrazem sv. Jana Křtitele a sv. Václava. Dále pak dva boční barokní portálové oltáře sv. Vojtěcha (1859) a sv. Jana Nepomuckého (první pol. 19. století) a kazatelnu (70-80. léta 17. století).

Město Příbor se nachází v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Městečko s bohatou historií a s téměř 9 tis. obyvatel, se rozkládá na obou březích řeky Lubiny, v předhůří Beskyd. Z města je vidět zřícenina hradu Hukvaldy a také mýtická hora Radhošť. Přestože město je velmi krásné a zachovalé, historické jádro je dokonce městskou památkovou rezervací, tak důvodem proč Příbor navštíví ročně tisíce návštěvníků je hlavně osobnost Sigmunda Freuda. Ano právě světoznámý zakladatel psychoanalýzy se v Příboře roku 1856 narodil do rodiny zdejšího židovského obchodníka s látkami. Ve městě s svého slavného rodáka váží, takže tu návštěvníci postupně narazí na náměstí Sigmunda Freuda, hotel U Freuda, penzion Freudův sen a pekárnu U Freuda. V roce 1990 tu vznikla Společnost Sigmunda Freuda. Stojí tu jeho rodný dům, pořádají se slavnosti, má tady také bustu a pamětní desku.Založen byl Frankem z Hückeswagenu roce 1251. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1251. Přemysl Otakar II. potvrzuje dar farního tamějšího kostela Narození Panny Marie od Franka z Hückeswagenu cisterciákům velehradským. Příbor byl ve středověku správním a hospodářským centrem širšího okolí. Finanční problémy ale dohnaly zakladatele Příbora aby panství prodal olomouckému biskupovi Brunovi. A tak se stal Příbor spolu s blízkým hradem Hukvaldy jedním ze správních a hospodářských center léna olomouckého biskupství. Olomoučtí biskupové rádi Hukvaldy i s Příborem v časech své finanční tísně poskytovali jako zástavu. Zástavní majitelé se zde často střídali, z nejznámějších to byli králové Zikmund Lucemburský a Jiří Poděbradský, nebo husitský hejtman Jan Čapek ze Sán. První rozmach ve výstavbě města nastává po roce 1480, kdy byl Příbor dán biskupem Tasem z Boskovic do zástavy jeho bratrům. V 16. století město hospodářsky vzkvétalo, dosáhlo velké autonomie v rámci biskupského majetku a byly zakládány první cechy. V dalších letech se v Příboře střídala lepší období s těmi horšími. Byl to následek válek, přírodních katastrof a epidemií. Za třicetileté války město velmi trpělo, bylo drancováno a vyhořelo. Za válek o rakouské dědictví Marie Terezie bylo drancováno pruskými vojsky. Roku 1846 postihl Příbor velký požár, při kterém shořelo 16 měšťanských domů a také byl sužován častými povodněmi. Velký úbytek obyvatelstva přinesly epidemie moru roku 1713 a cholery v polovině 19.století.. Lepší léta Příbora byly spojeny zejména se školstvím, které zde má dlouhou tradici. První zmínka o škole pochází už z roku 1541. Koncem 17. století olomoucký biskup Karel II. Z Lichtenštejna přivedl do Příbora piaristy, kteří v roce 1694 založili kolej a gymnázium. V roce 1700 po otevření budovy školy bylo zahájeno vyučování ve čtyřech třídách latinských a třech základních. Tím se Příbor stal centrem vzdělanosti a kultury celého regionu. Reformy Marie Terezie znamenaly konec piaristického gymnázia roku 1777. V Příboře tak vznikla hlavní škola, ponechaná ovšem pod správou piaristů. Příborská školská tradice pokračovala i v průběhu 19.století kdy byl ve městě založen český učitelský ústav, druhý nejstarší na Moravě. V téže době vznikla v Příboře i řada poboček tradičních českých spolků. Město se také pomalu stávalo průmyslovým. Dařilo se zde soukenictví, textilnictví a cukrovarnictví. Přesto byl Příbor předstižen v hospodářském rozvoji řadou okolních rychle rostoucích měst.Na konci 30.let 20.století ho čekal osud příhraničního města, kdy byl připojen k Německu. Poválečný vývoj byl provázen znárodněním místních továren a pozvolným úpadkem. V centru města je zachovalé historické jádro. Je zde k vidění pravidelný půdorys města s pravoúhlým náměstím, zbytky středověkého opevnění a gotický kostel Narození Panny Marie. Na náměstí Sigmunda Freuda jsou renesanční měšťanské domy s původním loubím. Baroko zanechalo své stopy na průčelích domů, v podobě mariánského sloupu a především v díle vídeňského architekta G. P. Tencally - v budově raně barokní piaristické koleje, tradičního střediska vzdělání. Dnes je zde umístěno regionální muzeum s expozicí k osobnosti a dílu Sigmunda Freuda. V Zámečnické ulici se nachází jeho rodný dům s pamětní deskou. Na předměstí Příbora narazíme na typická dřevěná stavení, která představují původní zástavbu oblasti. Dalšími významnými památkami jsou barokní kostel sv. Valentina, či barokní kostel sv. Kříže.

Modřanské kino promítalo filmy již roku 1919 a patřilo k prvním kamenným kinům v Praze. Původní jméno bylo "Bio Lido", název se odvodil od umístění v prostorách Lidového domu. V období Protektorátu bylo kino přejmenováno na Viktoria. Od konce války do roku 1948 pak neslo jméno Vlast. Roku 1950 proběhla rekonstrukce, při níž byl sál otočen o 180 stupňů. Původní obloukovitý portál jeviště je patrnný ještě dnes. Dnes kino, které stále zachovává atmosféru starého biografu, nabízí sál s 200 sedadly. Uvádí běžnou filmovou distribuci. Součástí kina je i Café Biograf.