Ve svahu nad Dolními Zálezly na potoku Moravanka se nachází na mapě neoznačený Moravanský vodopád. Jde o soustavu několika menších kaskád v nepříliš hlubokém zářezu. O kousek výše se pak nachází hlavní asi 5 metrů vysoký vodopád na čedičovém podkladu. Nevede sem přímo značená cesta. Z obce Dolní Zálezly do těchto míst vede místní značení, kolem potoka pak vede lesní pěšina vycházející pak z lesa pod obcí Moravany. Na okraji louky se pak dá dát pěšinou vlevo a víceméně po svahu dojít na turisticky značenou cestu a pokračovat třeba na vyhlídku Mlynářův kámen či dál do obce Dubice.

První zmínka o kostele je z roku 1291, původně byl zasvěcen Panně Marii. V roce 1421 vyhořel a následně ve 2. polovině 15. století byl upraven v pozdně gotickém slohu. V průběhu 16. století sloužil protestantům a tehdy zřejmě došlo ke změně zasvěcení na Povýšení sv. Kříže. V letech 1745-55 byl barokně přestavěn stavitelem Koschem. Po požáru v roce 1811 byla opět respektována jeho barokní podoba. Kostel má podobu jednolodní stavby s polygonálně uzavřeným presbytářem a doposud s částečně zachovaným gotickým zdivem. Hlavní bohatě zdobený oltář pochází z roku 1687 a přenesen sem byl v roce 1812 ze zrušeného kostela sv. Michala v Litoměřicích. Oltář je sloupové dílo s vysokým nástavcem a čtyřmi plastikami evangelistů.

Římskokatolický kostel Narození sv. Jana Křtitele se nachází na náměstí v centru obce. Původní gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele byl ve Valči vystavěn již v polovině 13. století. Počátkem 16. století byla stavba vyzdobena freskami a po rozsáhlé přestavbě na počátku 17. století byl kostel znovu vysvěcen dne 10. října 1610. V letech 1694-1696 byla stavba na objednávku hraběte Jana Kryštofa Kagera ze Štampachu barokně přestavěna italským stavitelem Franceskem Barellim. Jde o jednolodní stavbu s pravoúhlým presbytářem se zkosenými nárožími. Před západním průčelím se tyčí hranolová věž z roku 1708 s dřevěnou nástavbou zvonice a ochozem. K jižní straně lodi je připojena sakristie se dvěma oratořemi v patře. K severní straně kostela byla v 18. století přistavěna dnes již nefunkční márnice a kaple sv. Štěpána, otevřená do lodi. Vnější stěny kostela jsou členěny štukovanými pilastry. Loď kostela je sklenuta valenou klenbou.  Na stěnách lodi jsou umístěny malby ze 17. století. Vnitřní zařízení kostela tvoří portálový hlavní oltář z druhé poloviny 18. století, který je opatřen obrazem Kristova křtu a sochami apoštolů sv. Petra a Pavla po stranách. V kapli sv. Štěpána je umístěn raně barokní oltář sv. Štěpána z roku 1680. Proti oltáři se nachází dřevěný pozdně renesanční epitaf Štampachů ze Štampachu z roku 1618. Kolem kostela se rozkládal dnes již zrušený hřbitov. Před vstupem na pozemek bývalého hřbitova stojí sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Jana Křtitele a světce se dvěma anděly. Od roku 1993 probíhá celková obnova kostela. Kostel je přístupný v době bohoslužeb v sobotu od 15 hod.

Na severozápadním konci ústředního hřbitova při ulici Na Najmanské se nachází oddělený nový židovský hřbitov, sloužící od června roku 1965 o výměře 3370 m2. V letech 1986-1988 zde byla postavena moderní obřadní síň podle projektu architekta Ligockého. Nový židovský hřbitov je v podstatě jedinou hmotnou dochovanou židovskou památkou, pokud nepočítáme stavby postavené dle architektů hlásících se k židovské víře. Starý rozsáhlý židovský hřbitov založený v roce 1872 o velikosti 23.537 m2, byl zlikvidován v letech 1984-1988 a přeměněn na park, nesoucí dnes název Dr. Milady Horákové. Pohřbívat se na něm zakázalo již daleko předtím v roce 1961. Zbořena byla i obřadní síň z roku 1913. Dnes na tento hřbitov zde upomíná jen pomník obětem holocaustu. Zmizely i všechny synagogy, ta v centru města z roku 1879 se nacházela při dnešní ulici Zeyerova. V roce 1939 byla vypálena nacisty a ještě v roce 1940 zbytky zbořeny a rozebrány. Na její památku upomíná již jen pamětní deska na stěně domu. Obdobný osud stihl i všechny další synagogy (Přívoz, Hrušov, Zábřeh, Vítkovice). Oheň spalující vítkovickou synagogu z roku 1911 dokonce uhasl až po téměř dvou týdnech.