HUDBA BEZ HUDEBNÍKŮ - hrací strojky a hudební automaty Na hořovickém zámku je k vidění expozice ze sbírek Českého muzea hudby - Národního muzea. Expoziční prostory se nachází v přízemí Zámku Hořovice, v místech kde bývala zámecká kuchyně. Lze zhlédnout unikátní soubor hracích strojků a hudebních automatů z 18. až 20. století. Automatofony, jejichž ovládání nevyžadovalo hráčskou zručnost ani předběžné hudební vzdělání, mají dlouhou historii a byly velmi oblíbené zejména v 19. století. Prohlédnout si v Hořovicích můžeme hřebíčkové hrací nástroje, vyskytující se např. v hracích skříňkách, hodinách nebo v nástěnných hracích obrazech, dále flétnové hodiny, kolovrátky a flašinety, polyfony či orchestriony.Některé exponáty jsou dodnes funkční. Stálá expozice automatofonů a hracích strojků Doba prohlídky výstavy Hudba bez hudebníků je cca 30 minut. Prohlídka je bez průvodce. Průvodce lze objednat pouze pro skupiny. Výklad v cizím jazyce je za 100% příplatek ke vstupnému.   Na co se můžete těšit Barokní zámek, sídlo posledního hesenského kurfiřta Friedricha Wilhelma, knížete z Hanau Expozice mechanických hudebních nástrojů a hracích strojků Unikátní soubor automatofonických hudebních nástrojů z 18.–20. století Hřebíčkové hrací stroje (hrací skříňky, nástěnné hrací obrazy, hrací hodiny), mechanické aerofony (flétnové hodiny), kolovrátky, flašinety, polyfony, symfoniony, orchestriony Dodnes funkční exponáty

Ruiny kostela sv. Mikuláše se nacházejí na vyvýšeném místě v obci Šitboř zhruba 1,5 km jižně od Poběžovic. První zmínka o kostele je z roku 1359, ale zřejmě je starší a pochází z poloviny 13. století. V roce 1710 byla nad sakristií postavena osmiboká kostelní věž s cibulovou střechou. Brzy po druhé světové válce zpustl a na konci 70. let se propadly stropy a klenby. V současné době (2009) je volně přístupný, ale ruina tohoto kostela stále chátrá.Kostel je jednolodní raně gotickou stavbou s polygonálně zakončeným presbytářem.

Zámek Lužec, okres Louny.

Zdymadlo Štvanice slouží ke splavnění Vltavy v tomto úseku jejího toku. Současnou podobu nabylo v letech 1907 – 1912 a rekonstrukcemi ve čtyřicátých a osmdesátých letech 20. století. Tvoří ho plavební komory Štvanice, Helmovský jez a pohyblivý jez nad komorami a plavební kanály.