Nosticova zahrada leží mezi Nosticovou ulicí a Čertovkou. Byla založena v roce 1765 Františkem Antonínem Nosticem. Západní část zahrady, za Čertovkou, byla začleněna do parku na Kampě. Zahrada byla součástí areálu Nosticova pláce, odtud také název a dochovala se z ní jen část. S ostrovem Kampa je spojena lávkou.

Staroměstská mostecká věž, je podle mnohých jednou z nejkrásnějších staveb evropské vrcholné gotiky. Stojí na prvním pilíři Karlova mostu u Křížovnického náměstí. Průchod věží na Karlův most zajišťovala brána a padající mříž. Pod věží jsou sklepy, užívané původně jako vězení, stejně jako místnosti ve věži. Věž je proslulá především ojedinělou výzdobou. S výstavbou bylo započato současně s budováním mostu, tedy roku 1357, a dokončena byla patrně kolem roku 1380. Byla postavena podle návrhu stavitele mostu Petra Parléře. V minulosti byla věž často poničena během několika válek. Značné škody utrpěla na konci Třicetileté války, kdy její západní část ostřelovalo švédské vojsko, které se neúspěšně pokoušelo probít z Pražského hradu do Starého Města. Věž byla poškozena i později, během revolučních bouří roku 1848, a tak musela v letech 1874 až 1878 projít velkou rekonstrukcí pod vedením Josefa Mockera. Dnes je Staroměstská mostecká věž jednou z nejvyhledávanějších turistických atrakcí. Je využívána jako vyhlídka na Karlův most, Malou stranu, Hradčany s Pražským hradem a část Vltavy.Věž má tvar dvoupatrového hranolu s cimbuřím a vysokou stanovou, břidlicí krytou, střechou. Sochařská výzdoba se dochovala zejména na východní stěně, tedy směrem od vody. Přízemí nad vchodem je zdobeno pásem znaků zemí Koruny české a Měst pražských. Jsou mezi nimi i Zhořelce a Dolní Lužice, ale už roku 1379 se tyto země od Koruny české oddělily. Také se tu nachází i motiv ledňáčka v kruhu závoje, symbolu Václava IV. V prvním patře jsou sochy budovatelů věže, králů Karla IV. a jeho syna Václava IV. Obě postavy mají na hlavě císařskou korunu, proto musely vzniknout až po smrti Karla IV. Obě sochy jsou autentickými portréty od Petra Parléře a představují tím světový unikát. Uprostřed, mezi oběma postavami, je umístěna socha svatého Víta, patrona mostu, po jehož obou stranách jsou znaky Svaté říše římské a Českého království. Nad touto trojicí se nachází štít se svatováclavskou orlicí a socha lva. Ještě výše jsou sochy sv. Prokopa, patrona země české, a Zikmunda, patrona Lucemburků. Na vrcholu schodiště na ochozu věže je umístěna jedna z nejzáhadnějších gotických soch v Praze, lidově nazývaná „Klíčník“ nebo „Věžník“. Podobným způsobem byla zdobena i západní strana, tedy směrem k mostu, ale v roce 1648 švédské dělostřelectvo při útoku na Staré Město pražské tuto výzdobu tak poničilo, že bylo nutno ji odstranit. Dnes je tu jen deska od Jana Křtitele Spinettiho z let 1650 - 1653 s nápisem oslavujícím hrdinství pražských měšťanů při obléhání města švédskými vojsky. V roce 1621 byla Staroměstská mostecká věž opatřena další výzdobou, ovšem velmi hrůznou. Tvořilo ji dvanáct hlav pánů, popravených za účast ve stavovském povstání proti Habsburkům v letech 1618 - 1620. Šest jich bylo umístěno na západním a šest na východním ochozu věže. Odstraněny byly v roce 1631 a pohřbeny na neznámém místě. Výzdoba věže je plná symbolů a mystérií, které platily v době svého vzniku. Je jisté. že impozantní stavba a její bohaté zdobení sloužila k demonstraci panovnické moci a plnila roli triumfálního oblouku císaře Karla IV. a jeho následníka Václava IV. Při jedné z oprav byly také na věži objeveny dva záhadné nápisy. Nemají mezery mezi slovy a mají stejný text ať už se čtou zepředu či pozpátku. Signate, signate, mere me tangis et angis a Roma, tibi subito motibus ibit amor (Na vědomí tobě znamení, poskvrníš-li mě dotykem, budeš zardoušen; Říme, tobě náhle převraty bude obětována láska). Tyto věty nedávají hlubší smysl, ale je prý v nich ukryta magická formule síly a moci. Podobné nápisy bývaly obvyklé na sakrálních stavbách v Itálii.

Renesanční zámek a gotický hrad Horšovský Týn leží na okraji stejnojmenného městečka, blízko historického centra a náměstí. Na zámek navazuje rozsáhlý zámecký přírodně krajinářský park. Horšovský Týn se nachází nedaleko Domažlic (cca 10 km). Nejdříve biskupský hrad... V nedalekém Horšově stával již ve 12. století opevněný biskupský dvorec, který asi v polovině 13. století přestal z fortifikačních důvodů vyhovovat požadavkům své doby. Proto byl na skalnatém ostrohu v blízké kupecké osadě, zvané Týn (později Horšovský), jedním z pražských biskupů vystavěn opevněný raně gotický hrad kastelového typu. Ten je dnes patrný v interiérech, z nichž je nejcennější raně gotická kaple, která patří k nejhodnotnějším a nejpozoruhodnějším prostorům v Česku. ...později monumentální renesanční sídlo Po husitských válkách přešel hrad z církevních rukou do rukou světských. Jako jedni z prvních šlechticů sem přicházejí Ronšperkové, okolo roku 1535 získávají horšovské panství Lobkoviczové. Prvním byl Jan mladší Popel z Lobkovicz, který po požáru v roce 1547 nechal poškozený hrad přestavět na zámek v novém moderním renesančním slohu. Přestavbu hradu v Horšovském Týně prováděl v několika etapách, chtěl vytvořit pohodlný renesanční zámek, který měl mít kolem všech stran někdejšího nádvoří budovy s arkádami a pavlačemi. V této podobě se zámek dochoval až do dnešní doby. Syn Jana Popela Vilém byl odsouzen za účast na stavovském povstání k trestu smrti a ke konfiskaci majetku. Tak panství kupuje v roce 1623 štýrský hrabě Maximilian Trauttmansdorff. Trauttmansdorffové vlastnili zámek více než 300 let až do roku 1945, kdy přešel do vlastnictví československého státu. Pro svou zachovalost a množství významných památek byl Horšovský Týn v roce 1953 vyhlášen městskou památkovou rezervací. Dispozice hradu a zámku Hrad a zámek Horšovský Týn je cenný především tím, že po renesanční přestavbě v 16. století nebyl již později přestavován, až na drobné úpravy na zadním nádvoří při poslední rekonstrukci na konci 19. století architektem prof. Josefem Schulzem. V roce 1996 byl celý areál pro svoji nesmírnou historickou hodnotu prohlášen Národní kulturní památkou. Do tohoto areálu patří nejen hlavní zámecká budova, ale i budova purkrabského paláce a téměř čtyřiceti hektarový přírodně krajinářský park s Glorietem, Loretánskou kaplí a Vdovským domem. Dnes se zámek řadí k nejvíce zpřístupněným památkovým objektům u nás. V hlavní sezóně nabízí návštěvníkům bohatou prohlídku s celkovou dobou prohlídky přes 4 hodiny.   Bohaté expozice Městské muzeum a státní zámek Horšovský Týn nabízí společnou expozici s názvem Purkrabství, která představuje především jízdárnu a historické interiéry purkrabského paláce s bohatým vybavením i dobovou prádelnou. Expozice v komnatách je vyšperkovaná unikátem představujícím zpřístupněné komornické pokoje. Původně renesanční místnosti zázemí hradu byly významně přebudovány během 19. století. Zhruba do této doby je situována i expozice.  Na zámku si prohlédnete zámecké bydlení od 16. století do počátku 20. století se salóny, tanečním sálem, knihovnou. Zajímavostí je také soubor renesančních reprezentačních sálů s nástěnnými malbami ze 16. století s heraldickými náměty, portréty Habsburků, obrazy panství Trauttmansdorffů a obrazy květinových zátiší. Konají se zde také příležitostné výstavy. Trasa MITSUKO představuje stálou výstavu z pozůstalosti hraběnky Mitsuko Coudenhove-Kalergi, rozené Japonky, žijící na přelomu 19. a 20. století v Čechách. Z města je volně přístupný zámecký park. Do správy hradu a zámku Horšovský Týn patří také kostel Všech svatých v nedaleké obci Horšov a kostel sv. Anny na Vršíčku u Horšovského Týna.  Tipy na výlet Zajímavým výletním místem je historické rychtářství - Draženovský špýchar. Navštívit můžete také tvrz Lštění v Blížejově nebo kostel sv. Mikuláše v Čečovicích. Ubytovat se můžete přímo v Horšovském Týně.  

Hvězdárna Kleť se nachází jižně pod vrcholem Kleti, nejvyšší hory Blanského lesa, poblíž Českého Krumlova. Nejvhodnější přístup je sedačkovou lanovkou Krásetín-Kleť. Hvězdárna Kleť, je pobočka českobudějovické hvězdárny. Kleť, jako místo budoucí hvězdárny, byla zvolena pro své jedinečné klimatické podmínky, které amatérští astronomové využívali již v minulosti. Vzhledem k nadmořské výšce 1.070 metrů jde o nejvýše položenou hvězdárnu v Čechách. Dnes je Observatoř Kleť světoznámou hlavně díky svému výzkumu planetek a komet. Mezi observatořemi věnujícími se sledování planetek i hledání dosud neznámých planetek patří Observatoř Kleť mezi světovou špičku. Za vše hovoří tato statistika: dnes je celosvětově očíslováno více než 160.000 planetek. Z toho 878 planetek bylo objeveno na Observatoři Kleť (údaj k říjnu 2007). Na její počest je nazvána planetka (2199) Kleť. Na Kleti se pořádají prohlídky v rámci nichž se návštěvník seznámí s výzkumným programem Observatoře Kleť včetně jeho výsledků (objevy planetek a komet, pozorování blízkozemních asteroidů), prohlédne si expozici astronomických fotografií pořízených na Observatoři Kleť. Jsou na nich komety, planetky, mlhoviny, hvězdokupy, a galaxie. Za slunečného počasí shlédne v projekci sluneční skvrny, a uvidí největší čočkový dalekohled v ČR. Na Kleti je možno také navštívit naší nejstarší kamennou rozhlednu.