Pomník obětem II. světové války v Praze Lochkov.

Zámek byl postaven v polovině 18. století rodem Sweerts-Šporků. Podle jedné verze měl zámek původně jen obdélníkovou podobu, podle jiné verze byl již od počátku ve tvaru písmene T i s dodnes dochovanou věží. Na konci 19. století prošel velkou přestavbou, při které získal dnešní pseudobarokní podobu. Při ní získal další křídlo a zámek má tak dnes tvar písmene H. Nejlépe zůstalo zachováno zahradní průčelí. Při zámku byl zřízen anglický park s altánem a sochami. I dodnes zde najdeme řadu vzácných dřevin. V zámku se dnes nachází domov důchodců a tak je nepřístupný. Do parku se lze v přijatelné době podívat. Nedaleko odsud můžete také zavítat na procházku Kokořínským dolem, kde je k vidění řada zajímavostí. Jednou z nich jsou například Mšenské pokličky, skalní bludiště u Mšena, zámek Kokořín a samozřejmě také hrad Kokořín. Ubytovat se můžete buď v Kokoříně nebo ve Mšeně.

Zbytky hradu Rabštejn nad Střelou se nacházejí na návrší ve stejnojmenné obci. Historie hradu Hrad Rabštejn se poprvé připomíná v roce 1269 jako majetek Milhosticů. Jeho vznik spolu s městečkem se datuje do 30. let 14. století. V roce 1357 jej koupil Karel IV., který okolo hradu vybudoval manský systém a často zde pobýval. Jeho syn Václav IV. hrad v roce 1397 zastavil. Hrad pak často střídal majitele, až se v roce 1509 vrátil do královských rukou. Ne však na dlouho, již v roce 1518 ho získávají Šlikové. V roce 1532 hrad vyhořel, ale následně byl nákladně obnoven. Výrazné zásahy přineslo až baroko. V roce 1669 byl na areálu tehdy již hradní zříceniny založen klášter servitů s kostelem Sedmibolestné Panny Marie. V roce 1705 pak přibyl ještě zámek, který se také doposavad zachoval. Dispozice hradu Hrad byl postaven na hřebenovité ostrožně. Jeho areál byl velmi rozměrný. Hrad měl pravděpodobně asi své předhradí, po kterém však nezbylo žádné stopy. Dominatní stavbou hrad byla věž s ochozem a cimbuřím. Do dnešní doby se z ní zachoval jen střep v úrovni přízemí. Zhruba ve středu hradu stála hradní kaple sv. Matouše, která od roku 1338 plnila funkci farního kostela. Dnes již po ní nezbylo žádné stopy. Obytné stavby zřejmě stály na zadní, nejchráněnější části ostrožny. Ani po nich se do dnešní doby nedochovaly žádné zbytky. Podle vyobrazení měl hrad dvě obytné stavby. Jedna stavba měla vysazené nejvyšší patro či polopatro s nárožní arkýřovou věžičkou a druhá zase hrázděnou nejvyšší úroveň. Zbytky hradní zříceniny jsou volně přístupné.  Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat k Žihelskému viklanu, na zříceninu hradu Nevděk ve Žluticích, na zachovalý barokní zámek Manětín, na novogotický zámek Nečtiny nebo na zříceninu hradu Preitenstein. Ubytování najdete ve Žluticích.

Na rohu ulic U Kavalíru a Nezvalova stojí secesní stavba evangelického kostela, postavená v letech 1911-1912 podle návrhu O. Lisky.