Námětem je postava českého literáta Jakuba Arbese. Stojící postava je umístěna na žulovém kvádru. Zdobí stejnojmenné náměstí na Smíchově. Autoři: J.Černý aj.Koreček, 1962.

Středověké opevnění města bylo budováno od 20. let 13. století do druhé poloviny 14. století. Vzniklo cihlové středověké opevnění se dvěma bránami a dvěma fortnami. Pražská brána stávala v místech dnešní ulice V Kopečku, zbořena byla v letech 1873-1884. Mýtská brána stávala v místech dnešní ulice Mýtská. Rybářská fortna se nacházela v místech dnešního schodiště Bono Publica a Kozí mezi děkanstvím a pivovarem. Do dnešní doby se ze středověkého opevnění dochovala jen věž Mlýnská brány, část Rybářské fortny u schodiště Bono Publica a část cihlových hradeb. Po dobytí města Švédy vznikly kolem něj sypanné obranné šance. Ty však nebyly přilíš dostatečné a tak ve druhé polovině 18. století začala výstavba nového opevnění, které přeměnilo město na pevnost. Při jeho výstavbě byla zničena dvě předměstí, nedaleký kopec Rožmberk rozebrán na stavební materiál a řeky pozměnily své řečiště. Opevnění na půdorysu osmicípé hvězdice s 10 m vysokými hradebními zdmi a třemi bránami bylo dokončeno v roce 1789. Vnější opevnění tvořilo 8 trohúhelníkových hradeb a v polích zřízeny pozice pro dělostřelce. Pevnost nikdy nebyla řádně využita. V roce 1884 je na základě rozhodnutí císaře zrušena. Vojenské objekty a pozemky prodány městu a započato s bouráním hradeb, které probíhalo až do roku 1929. Ani jedna ze tří bran (Nová Pražská – Mostecká ul., Nová Slezská – Nezvalova ul., Moravská – I. Hermanna před Moravským mostem) se nedochovala. Do dnešní doby se z hradeb barokní pevnosti dochovala za Lékařskou fakultou (Šimkova ul.) pozůstatek ravelinu, ostře lomené hradby trojúhelníkového půdorysu. V Jiráskových sadech pak poterna (7,5 m dlouhá a 2 m vysoká výpadová branka) a střílnová kasamata. Dílčí část hradby 2 m silný a 3,5 m vysoký cihelný masiv s nárožím a římsou z kamenných kvádrů. Dvě místosti v přízemí mají 14 střílen a nad nimi otvory do dýmníků. Jinak se dochovaly stavby jako Gayerova kasárna, Jezdecká kasárna, kasárna pro pěchotu, sídlo ženijního velitelství aj. Mimo historický střed jižně od města za řekou Orlice pak ještě Pajkrova Flošna a Pivovarská Flošna, které sloužily jako předsunuté pevnosti. Pajkrova Flošna v blízkosti Vojenské lékařské akademie je objekt z režného zdiva o čtvercovém půdorysu se zkosenými nárožími, o délce stěn 25 m a výšce 6 m. Střechu tvoří silný nános země s trávníkem. Uvnitř je pět místností zaklenutých valenými klenbami. Dlouhou dobu služila jako sklad což se podepsalo na jejím stavu. Obdobný osud má i Pivovarská flošna stojící nedaleko Všesportovního stadionu.

Provoz lanové dráhy na vrch Kleť byl zahájen po dvouleté stavbě 1.7.1961. Délka lanovky je 1792 m, převýšení je 383 m, má 100 pevně uchycených sedaček, jízda trvá 20 minut, přepravní kapacita je 220 osob/hod a za celou dobu provozu bylo přepraveno už více než 3 000 000 cestujících. Trať lanové dráhy tvoří dopravní lano, které je vedeno pomocí kladek na 22 traťových podpěrách tvaru písmene "T". Využijí ji zejména milovníci zimních sportů a turisté lačnící po krásných výhledech z nejstarší kamenné rozhledny v Čechách na Kleti stojící.

Nad obcí Malá Skála na strmém útesu nad řekou Jizerou se tyčí skalní hrad Vranov – Pantheon. Hrad se nachází jen osm kilometrů od Turnova a s délkou téměř 400 metrů je považován za nejdelší a nejkomplikovanější skalní hrad v Čechách. Historie hradu Hrad Vranov založil okolo roku 1425 Heník z Valdštejna jako gotickou pevnost, jeden z posledních hradů této oblasti. V držení Valdštejnů zůstal Vranov po celé 15. století, aniž však nějak výrazně zasáhl do husitských válek či do bojů za Jiřího z Poděbrad. Ve své historii vystřídal celou řadu pánů – Vartemberky, Smiřické i Valdštejny. Pantheon Jeden z jeho majitelů, František Zachariáš Römisch, jej po roce 1802 nechal přestavět na Pantheon – památník slavných tehdejší doby. Do pískovcového skalního masivu nechal vystavět nejen známý letohrádek ve tvaru kaple, ale i desítky pomníků a pamětních desek. Jejich výběr odpovídal Römischovým představám a projevům českého zemského patriotismu. V jedné ze síni tak byla připomenuta jména a události z bojů proti Napoleonovi, jinde se návštěvník setkal s bájnými jmény českých dějin, jako byla Libuše, Záboj, Horymír, se jménem Přemysla Otakara II., Václava II. a jeho manželky Guty, Karla IV., Jiřího z Poděbrad. Své místo tu však nalezli i Shakespeare, Goethe, Cervantes, Rabelais a řada dalších. Interiér letohrádku i sám Pantheon však po Römischově smrti začaly chátrat, neboť jeho potomci neprojevovali tolik nadšení a zájmu jako jejich předek. Pantheon podlehl zkáze, i přesto se však stal unikátním spojením zřícenin středověkého hradu s duchem evropského romantismu 19. století. Hrad dnes Prohlídkový okruh hradu je rozsáhlý, zavede návštěvníka téměř do všech koutů památky. Po úzkém skalním schodišti je možné také vystoupat na nejvyšší bod pískovcového útesu s úchvatným výhledem do okolí – na Věž u Kříže. Hradní kavárna v přízemí letohrádku je příjemná možnost oddychu po výstupu do zdejších končin, ale také si zde odpočine i návštěvníkova duše, a to v hradní galerii, kde je možné spatřit zajímavé výstavy. Tipy na výlet Na Malé Skále najdete také zámek Malá Skála, po okolí vám nabídne rozhledny na Kopanině. Nedaleko odsud je zříceninu hradu Frýdštejn nebo zřícenina hradu Kavčiny. V Turnově můžete navštívit chrám Narození Panny Marie nebo Dlaskův statek. Ubytovat se můžete v Malé Skále nebo v Turnově.