Nejznámější stavbu Chebu můžeme najít na náměstí Jiřího z Poděbrad, je to komplex 11 původně středověkých domů. Vystavěny postupně od 13. století na místě kramářských a masných krámů. Komplex dnes rozděluje jediná úzká ulička. Dříve tu byla ještě třetí řada domů, která však byla stržena.

Židovský hřbitov za obcí Kovářov má velikost 2.090 m2. Založen byl v první polovině 19. století. Hřbitov je zaplněn jen z jedné čtvrtiny, na které je umístěno 120 náhrobních kamenů. Židovský hřbitov se nachází severně od obce Kovářov. Z obce je potřeba se vydat směrem na Radvánov. Za rybníkem Prostřední je potřeba se vydat vpravo po cestě směrem do lesíka. Po cca 100 m dojdeme ke hřbitovu.

Přesto, že Pražský filmový orchestr vznikl teprve v roce 2004, patří mezi nejvýznamnější hudební tělesa nejen v Praze. Za krátkou dobu své existence získal řadu prestižních ocenění jak doma, v České republice, tak v zahraničí.Vyznačuje se nejen vysokou uměleckou kvalitou, ale také svým složením. Tvoří ho šest desítek hudebně talentovaných studentů základních, středních a vysokých škol, a to nejen uměleckého zaměření. Dirigentem orchestru je pak Jiří Korynta, který je rovněž jeho zakladatelem. Tento výjimečný talent české hudby nejenže ovládá 34 hudebních nástrojů a drží tak světový primát, ale má za sebou řadu významných domácích i světových ocenění.Návštěva koncertů Pražského filmového orchestru se stala svátkem jak pro milovníky melodií stříbrného plátna, tak pro všechny, kdož oceňují kvalitu a vysoký umělecký zážitek. Koncerty tohoto jedinečného tělesa jsou proto vyhledávány nejen Pražany, ale i domácími a zahraničními návštěvníky Prahy.Bližší a aktuální informace o Pražském filmovém orchestru jsou uvedeny na jeho domovských stránkách.

Barokní zámek Lázně Bělohrad stojí přímo v centru stejnojmenného města a tvoří jeho nejcennější historickou stavbou. Zámek je dnes sice nepřístupný, slouží jako internát učiliště, ale můžeme si prohlédnout zámecký park i památník K. V. Raise, který byl přebudován ze zámecké oranžerie.                                             Na místě dnešního zámku kdysi stávala dřevěná tvrz Koštofrank. Jan Škopek z Bílých Otradovic ji později přestavěl ve tvrz kamennou, pro jejíž bílé zdi ji poddaní nazývali Bílým hradem – Bělohradem, z čehož pak vznikl i název města. Roku 1684 získal bělohradské panství Bertold Vilém z Valdštejna, který začal s výstavbou zámku. Stavba započala kolem roku 1720 a podílel se na ní snad i Giovanni Santini - Aichl. Po smrti Bertolda Viléma z Valdštejna roku 1724 zdědila jeho majetek dcera Marie Alžběta, prodaná za Jana Arnošta Schaffgotsche z Kynastu. Teprve za nich byla stavba zcela dokončena. Roku 1945 byl zámek zestátněn a využíván účelově. Nyní je zde umístěn internát zemědělského učiliště.        Přední nádvoří zámku tvoří symetrický ornamentální půdorys. Z obou bočních stran je uzavřeno hospodářskými budovami a příbytky služebnictva. Z nádvoří do vlastního zámku vedou dva podjezdy, mezi nimiž se nachází zámecká kaple, původně zasvěcená Janu Evangelistovi. Zakončena je věží, nesoucí znak bývalých majitelů Schaffgottschů. Mohutný orel u vchodu je znak sv. Jana Evangelisty a nad vchodem jsou slova z jeho evangelia "Verbum caro factum" - Slovo tělem učiněno. Za zámkem se rozkládá přístupný zámecký park.