Rožmberk je největší rybník nejen v Jihočeském kraji a v České republice, ale v celé střední Evropě. Nachází se v okrese Jindřichův Hradec kousek od Třeboně. Rybník vybudoval v letech 1584 - 1590 na řece Lužnici asi 6 km severně od Třeboně známý rožmberský regent Jakub Krčín z Jelčan. Stavbu provádělo 800 lidí, kteří přemístili 750 000 m³ zeminy. K jeho zabezpečení vypracoval důmyslný projekt vodního kanálu zvaného Nová řeka, aby jím odváděl přebytečnou vodu z Lužnice do Nežárky. Impulsem pro jeho vybudování byla velká povodeň, která 20.8.1544 z jihu Čech dorazila až do Prahy. Mohutná hráz rybníka, osázená čtyřmi řadami dubů, je v základech až 55 m široká, v koruně se zužuje na 13,5 m. Vypíná se 11,5 m nad okolní terén a dosahuje délky téměř 2,4 km. Osvědčila se zejména při největších povodních v letech 1890 a 2002, kdy odolala obrovským přívalům vody z rozvodněné Lužnice. Rozloha vodní plochy je 489 ha. Objem vody činní při normálním stavu vody 6,2 mil. m³ a maximální hloubka je 6,2 m. Pod hrází se nachází od roku 1922 malá vodní elektrárna se dvěma Francisovými turbínami o výkonu 260 kW.

Ratibořice jsou městská část České Skalice, ležící v okresu Náchod. Ratibořice, ležící v údolí řeky Úpy, proslavila spisovatelka Božena Němcová, která zde prožila své dětství a na místní zámek zasadila děj Babičky, svého nejznámějšího díla. Vedle samotného zámku je tak pro turisty lákavé Babiččino údolí se Starým bělidlem, Viktorčiným splavem a Ludrovým mlýnem. Historie zámku Prvním panským sídlem v Ratibořicích byla středověká tvrz, poprvé zmíněna již roku 1388. Jejím majitelem byl jakýsi Vaněk ze Žampachu. Malé Ratibořické panství se později stalo součástí většího panství Rýzmburského a roku 1582 byly obě državy koupeny rodem Smiřických a připojeny k jejich Náchodskému dominiu. Od té doby patřily Ratibořice definitivně k Náchodu a tvrz, která ztratila svou správní úlohu postupně chátrala. Po bitvě na Bílé Hoře bylo Náchodské panství Smiřickým zkonfiskováno a novými majiteli se stali Trčkové z Lípy. Poslední český majitel, Adam Erdman Trčka z Lípy, byl zavražděn spolu se svým švagrem Albrechtem z Valdštejna v Chebu roku 1634. Panství věnoval císař za věrné služby šlechtici italského původu Ottaviu Piccolominimu. Zájem Piccolominiů se soustředil na náchodský zámek a teprve Vavřinec Piccolomini dal v letech 1702 - 1712 postavit jednopatrový barokní zámeček s kaplí a přízemním lokajským křídlem. Stavba byla vybudována podle vzoru italských letohrádků, jako takzvané „casino“. Zámeček měl sloužit jako letní a lovecké sídlo. Po Lorenzově smrti se stal vdovským sídlem kněžen z rodu Piccolomini, zatímco hlavním sídlem rodu zůstal Náchod. Zámek za kněžny Zaháňské V roce 1792 koupil zadlužené náchodské panství vévoda kuronský a zaháňský Petr Biron. Na začátku 19. století zdědila náchodské panství jeho dcera Kateřina Vilemína Zaháňská, která si zámek v Ratibořicích oblíbila a zvolila si jej za letní sídlo, zatímco zimní měsíce trávila ve Vídni. Zámek nechala v létech 1825 - 1826 přebudovat ve stylu klasicismu a empíru. V okolí zámku byl založen v duchu romantismu park, postupně rozšířený na celé údolí řeky Úpy. Nechala postavit lovecký pavilon a palmový skleník. Interiéry byly nově vyřešeny, vytapetovány a přepychově vybaveny, V přízemí zámku byla zřízena bohatá knihovna, kam měla v dívčím věku přístup také Barunka Panklová, budoucí spisovatelka Božena Němcová. Vévodkyně je samozřejmě ta „paní kněžna“ z knihy Babička. Za života vévodkyně bylo jejími hosty několik významných osobností. Například rakouský kancléř, kníže Klemens Metternich, ruský car Alexandr I. a v roce 1813 propůjčila ratibořický zámek k tajným jednáním o protinapoleonské koalici diplomatům Pruska, Ruska a Rakouska. Po smrtí vévodkyně zakoupil roku 1842 velké panství se 114 vesnicemi a městečky, řadou průmyslových závodů a zámky v Náchodě, Chvalkovicích a Ratibořicích Jiří Vilém, říšský kníže ze Schaumburg – Lippe. V držení rodu Schaumburg - Lippe zůstal zámek, který byl ještě přestavěn do dnešní pseudorenesanční podoby, až do zestátnění v roce 1945. Zámecká prohlídka Součástí prohlídky jsou původní obytné místnosti a to jak reprezentační, tak i soukromé. Jsou zde k vidění unikátní exempláře pozdně empírového nábytku v Salonu tří císařů, nebo různé hudební nástroje, biedermeierovský pánský pokoj s částí knihovny, ložnice, toaletní pokoj a další prostory, které přiblíží život šlechty v tomto období. Tipy na výlet V České Skalici najdete pobočku Uměleckoprůmyslového muzea v Praze - Muzeum textilu nebo také Muzeum Boženy Němcové. Vydat se můžete na zříceninu hradu Vízmburk, zámek Chvalkovice, rozhlednu Žaltman nebo Muzeum bratří Čapků v Malých Svatoňovicích. Ubytovat se můžete v České Skalici.  

Hrad Lipnice je jedním z nejmohutnějších českých šlechtických hradů. Je vystavěn na kopci nad městečkem Lipnice nad Sázavou v kraji Vysočina. Dokonalá pevnost Lipnický hrad byl založen kolem roku 1310, jednou z větví starobylého českého rodu Ronovců - Lichtenburky. Tehdy byla okolní krajina jen málo kolonizovaná, ale Lichtenburkové zde měli u Německého Brodu stříbrné doly, a proto potřebovali vystavět hrad jako sídelní rezidenci a zároveň vojenskou oporu v oblasti. Už od svého založení udivoval svou velkolepostí, která odrážela moc a bohatství jeho majitelů, ale zároveň byl i dokonalou pevností. Hrad v Lipnici se stal kolem roku 1319 zástavou v boji o moc mezi králem Janem Lucemburským a českými šlechtici, z nichž nejvýznamnější byli právě Ronovci. Jejich vůdcem byl Jindřich z Lipé, který se nejdříve zástavou hradu vykoupil z králova zajetí, aby jej obratem získal zpět výměnou za Žitavsko. Poté co zchudl dostala se Lipnice do majetku královské koruny. Časté střídání majitelů Na konci 14. století koupil hrad Vilém z Landštejna. Na hradě byla založena kolegiátní kapitula - významná a na šlechtických hradech zcela neobvyklá církevní instituce. V hradní kapli sv. Vavřince byli v roce 1417 vysvěceni první husitští kněží u nás. To už Lipnici vlastnil Čeněk z Vartenberka, nejvyšší pražský purkrabí a přívrženec husitů. Po Čeňkově smrti hrad spravoval hejtman Táborské jednoty Jan Smil z Křemže. Po něm hrad nakrátko vlastnil Oldřich z Rožmberku. Po něm se na více než sto let stali majiteli Trčkové z Lípy. Za jejich vlády byl hrad pozdně goticky přestavěn a rozšířen. Za dalších majitelů hrabat z Thurnů byl pak ve 2. polovině 16. století upraven renesančně. V posledních letech třicetileté války se hrad stal výchozí pozicí Švédů pro nájezdy do východních a jižních Čech. Švédové odešli až po uzavření vestfálského míru roku 1648 a nechali Lipnici zpustošenou. V té době vlastnil hrad burgundský šlechtic Matouš Verner. Sice se snažil o nutné opravy, ale postupný úpadek již nezastavil. Marná snaha byla i dalších majitelů Trauttsmandorffů. Hrad, jenž je dominantou Posázaví, sloužil v té době pouze jako sídlo správy panského velkostatku. Byly zde kanceláře a sklady. To platilo do roku 1869 kdy zde vypukl ničivý požár a hrad se poté začal měnit ve zříceninu. Ve 20. století, kdy je majetkem státu, proběhly rekonstrukční práce. Mnoho lákadel pro návštěvníky Pro návštěvníky je přístupný celý hradní areál. Počátky hradu připomíná torzo mohutné hranolové Velké věže s branou z počátku 14. století. K ní je připojen dvoupatrový Trčkovský palác, kaple sv. Vavřince v níž se dochovaly nástěnné gotické malby ze 14. století. Na severní straně je mohutný Turnovský palác. U paláce je čtyřpatrová hranolová věž Samson s 33 metrů hlubokou studnou ve sklepení. Celý areál je obklopen zbytky hradeb. Na hradě je stálá archeologická expozice a galerie moderního výtvarného umění. Na návštěvníky kromě prohlídky hradu čeká velmi bohatý kulturní program. Součástí prohlídky jsou jedinečné výhledy do okolní krajiny, zejména z ochozu věže Samson. Bloudění členitou hradní architekturou je nezapomenutelným zážitkem pro malé i velké.  S orientací návštěvníkům pomůže tištěný průvodce, vstupní výklad a informační tabule umístěné na prohlídkové trase. Jaroslav Hašek v Lipnici Lipnice nad Sázavou je známým místem, které je spojováno se jménem Jaroslava Haška, jež zde pobýval. Lze navštívit expozici uvnitř jeho rodného domu. Tipy na výlet Navštívit v okolí můžete tvrz Melechov, zajímavou zeměměřičskou věž Melechov, prohlédnout si novorenesanční zámek Světlá nad Sázavou nebo hrad Ledeč nad Sázavou. Vystoupit můžete i na rozhlednu Bohdanka. U Humpolce najdete zříceninu hradu Orlík. Ubytovat se můžete přímo v Lipnici nad Sázavou nebo v Humpolci.  

Krásný a udržovaný židovský hřbitov v Úsově se nachází na konci ulice U Synagogy (severozápadní okraj obce). Jde o druhý židovský hřbitov, první starší z druhé poloviny 15. století se nacházel pod kopcem zvaným Malá holubice poblíž dnešní školy. Během třicetileté války byl zničen. Dnešní hřbitov umístěný netradičně v blízkosti židovské čtvrti byl založen po roce 1643. Jeho původní plocha byla 55 x 85 m, v roce 1820 byl rozšířen o sousední pozemek. Pohřbívalo se zde až do 30 let 20. století. Nachází se zde přibližně na 1.100 náhrobků, nejvíce se jich nachází zhruba v centrální části. Jižní a severní okraje jsou téměř prázdné. Většina náhrobků pochází z 18. a 19. století, nejstarší pak pochází z druhé poloviny 17. století. Hodně náhrobků má krásnou ornamentální výzdobu. Areál je obklopen zdí z lomového kamene. Vstup na hřbitov je přes obřadní síň postavenou ve druhé polovině 19. století. Hřbitov je volně přístupný v denní době, mimo sobotu a židovské svátky.