Přírodní útvar Havraní skály se nachází zhruba 2,5 km severovýchodně od Nového Boru.Sestává se ze sedmi pískovcových skalních věží, vyčnívajících ze zhruba 300 m dlouhého hřbítku. Místy vrcholky skal dosahují až 20 m, vystupují nad okolní stromy a poskytují tak výhled. Vrcholová plošina nejvyšší skály byla v roce 1829 zpřístupněna vytesaným schodištěm, které je dnes ve špatném stavu. Podle pověstí měla ještě v 17. století sloužit jako popraviště Sloupského hradu. Z vrcholku lze spatřit okolí Sloupu, Špičák u České Lípy, Vlhošť, Ronov, Klíč aj. Některé skáli jsou příležitostně využívány horolezci. Asi 250 m od hlavní skupiny stojí osamělá skála, zvaná Ropucha, na jejímž vrcholu se nachází malý kříž.Podle pověsti představují Havraní skály zkamenělého průvodce zlého rytíře, jenž tu pronásledoval nevinnou dívku.

Poutní místo s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie se nachází na západním vrcholu hory Hostýn (718m) a patří tak mezi nejvýše položené sakrální stavby na Moravě. Bazilika je přístupná v otevíracích hodinách. Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, k níž byl položen základní kámen roku 1721, nalezneme na místě mnohokrát přestavované kaple. Dle legendy zde došlo ve 40. letech 13. století k zázračné události během vpádu Tatarů, kdy mnozí lidé hledali útočiště na Hostýně. Tehdy je měla zachránit Panna Maria, když zapálila bleskem tatarské ležení. Nynější stavba vznikla dle plánů Ignáce Josefa Cyraniho a slavnostní svěcení se konalo roku 1748 za přítomnosti olomouckého biskupa F. J. Troyera. V souvislosti s reformami Josefa II. byl v roce 1787 chrám jako přebytečný zrušen a odsouzen k zániku. Opravy se dočkal až ve 40. letech 19. století, přičemž důkladná obnova celého areálu nastala až s příchodem jezuitů po roce 1887. Bazilika Nanebevzetí Panny Marie patří mezi centrální stavby. Západní průčelí ohraničují dvě nakoso přistavěné hranolovité věže, původně zakončené barokními báněmi, dnes čtyřbokými jehlany. Konkávně projmutou střední část pokrývá mozaika Hostýnské Madony od Viktora Foerstra z roku 1912.   A. Š.

Stanice metra I.P.Pavlova je umístěna pod Legerovou třídou mezi náměstím I.P.Pavlova a Rumunskou ulicí. Zprovozněna byla na I. úseku trasy C v roce 1974 což byl i úplně první otevřený úsek metra v Praze.Hloubka nástupiště je 19 m pod povrchem.Stanice je hloubená, založená v jámě pod ochranou pilotových stěn a rozpěrných mezistropů. Konstrukce tvoří čtyř až šestipodlažní monolitická konstrukce zastropená předpínanými prefabrikovanými nosníky, uložených na pilotových stěnách. Obklad stěn tvoří mramorové desky. Ze stanice vedou eskalátory do podzemního vestibulu. Počet provozně-služebních místností: 101Obestavěný prostor: 75.600 m3.Stavební náklady: 160,8 mil. korun.

Zámek byl postaven v polovině 18. století rodem Sweerts-Šporků. Podle jedné verze měl zámek původně jen obdélníkovou podobu, podle jiné verze byl již od počátku ve tvaru písmene T i s dodnes dochovanou věží. Na konci 19. století prošel velkou přestavbou, při které získal dnešní pseudobarokní podobu. Při ní získal další křídlo a zámek má tak dnes tvar písmene H. Nejlépe zůstalo zachováno zahradní průčelí. Při zámku byl zřízen anglický park s altánem a sochami. I dodnes zde najdeme řadu vzácných dřevin. V zámku se dnes nachází domov důchodců a tak je nepřístupný. Do parku se lze v přijatelné době podívat. Nedaleko odsud můžete také zavítat na procházku Kokořínským dolem, kde je k vidění řada zajímavostí. Jednou z nich jsou například Mšenské pokličky, skalní bludiště u Mšena, zámek Kokořín a samozřejmě také hrad Kokořín. Ubytovat se můžete buď v Kokoříně nebo ve Mšeně.