Kladruby (někdy nazývané Kladruby u Stříbra) jsou městem v západních Čechách, v okrese Tachov. Nacházejí se 30 km západně od Plzně a 5 km jižně od Stříbra. Ačkoliv v současné době nejsou Kladruby příliš významné ve středověku byl jejich význam podstatně větší – především díky benediktinskému klášteru, který stojí na okraji obce. A který i dnes je turisty vyhledávanou pamětihodností. Obec i klášter mají svázané osudy. Středověk byl pro ně dobou rozkvětu a významnosti. Výhodná poloha při norimberské zemské stezce a nalezení stříbrných rud v okolí přispěly k výraznému rozkvětu Kladrub. Václav I. tak povýšil již v roce 1230 Kladruby na město a Kladruby získaly městská privilegia (především právo konat trhy, právo hrdelní a právo várečné) jako jedno z prvních sedmi sídel v Čechách. Díky bohatství stříbrných rud byla nedaleko od Kladrub koncem 12. století založena hornická osada Stříbro. Klášter benediktinů, nejstarší v Čechách, byl založený v r. 1115 přemyslovským knížetem Vladislavem I., který je zde také pochován a je tak jedním z malá českých knížat pohřbených mimo Prahu. Ve 12. - 14. století byl klášter jedním z nejdůležitějších článků církevní moci nejen v západních Čechách, ale i v celém království. Klášter sehrál významnou úlohu v příběhu a tragédii Jana Nepomuckého. Václav IV. uvažoval o tom, že by v Kladrubech zřídil biskupství, aby omezil moc pražského arcibiskupství. Právě Jen Nepomucký mu to svým jednáním z pozice generálního vikáře znemožnil. Zaplatil za to cenu nejvyšší. Od této události začalo i opatství ztrácet na svém lesku a moci. Během husitských válek a pokračujících bojích Jiřího z Poděbrad proti Panské jednotě byl několikrát vydrancován a pustošen. Po Třicetileté válce a zvýšeném vlivu katolické církve se zdálo, že se začíná znovu blýskat na lepší času. Ještě byl sice barokně přestavěn, ale jeho činnost byla ukončena osvíceným panovníkem Josefem II. a jeho dekretem o zrušení klášterů z roku 1785. Architektonicky nejcennější je klášterní chrám Nanebevzetí Panny Marie, původně románská dvouvěžová bazilika, přestavěná v letech J.B.Santinim 1712 – 1728 na monumentální barokně gotickou stavbu. Rovněž čtyřkřídlá budova nového konventu K.I.Dienzenhofera s galerií originálů soch M. B. Brauna patří k cenným stavitelským památkám českého baroka. Pro návštěvníky jsou dále zpřístupněny unikátní expozice sv. Jana Nepomuckého, zimní refektář, opatský byt a knihovna rodu Windischgrätzů. V letní sezóně se v klášteře koná velké množství kulturních akcí. K nejzajímavějším patří Kladrubské léto. 

Před rokem 1250 obdržel dnešní oblast Moravskotřebovska jako dar od krále Václava I., Boreš z Oseka. Ten zde nechal vybudovat nový klášter, jehož zakládací listina pochází z roku 1267 a přišli sem mniši řádu sv. Augustina. Záhy se stal kulturním i duchovním centrem zdejšího kraje, jeho výsady potvrdil i sám král Karel IV. a Václav IV. Za husitských bouří byl sice zpustošen, ale záhy obnoven. Jeho definitivní zánik přinesla luteránská reformace v roce 1550. Do dnešní doby se zachovaly zbytky zdi klášterního kostela s kružbovým ostěním oken a dřevěná zvonice. Zbytky jsou volně přístupné.

Barokní zámek Čimelice stojí ve stejnojmenné obci, nedaleko Mirovic.     Historie zámku                                       Z roku 1483 pochází první písemná zmínka o čimelické tvrzi. V roce 1543 získali tvrz bratří Petr a Aleš Deymové ze Stříteže. Po vymření rodu se majitelé panství rychle střídali, až jej v roce 1685 koupil Jan Jindřich z Bissingenu. Jeho syn, hrabě Karel Bissingen, dal blízko tvrze vystavět barokní zámek. Stavba byla provedena mezi lety 1728-1730 stavitelem Antoniem Canevallem. Po vybudování nového zámku byla tvrz přestavěna na sýpku. Po požáru zámku v roce 1767 byly k postranním křídlům budovy přistavěny vížky. Od roku 1782 se zámek dědictvím dostává mezi různé vlastníky, roku 1817 zde proběhly menší změny interiérů podle plánů pražského architekta J. F. Jöndla. Roku 1850 získal Čimelice Karel Schwarzenberk, kterého potomci drželi panství do roku 1948. V zámku byla po roce 1948 umístěna střední průmyslová škola filmová. Dnes je soukromým majetkem Schwarzenberků a je veřejnosti přístupný příležitostně. Dispozice zámku Zámek je trojkřídlá, dvoupatrová budova. Pod volnou lodžií s balkónem je dvouramenné schodiště vedoucí před velký sál v patře, který prostupuje dvěma patry a je vyzdoben v barokním slohu. Oba menší sály jsou upraveny v rokokovém stylu druhé třetiny 18. století. Zámecký komplex je obklopen přístupným anglickým parkem, od kterého vede stromořadí k nedalekému zámku v Rakovicích. Pokud se odsud vydáte na výlet, můžete navštívit židovský hřbitov v Mirovicích, Žďákovský most nebo zámek Orlík nad Vltavou. Opačným směrem najdete zámek Vráž a lázně Vráž. Ubytovat se můžete například v Orlíku nad Vltavou.

Ostrov Císařská louka je s Prahou spojen jediným mostem. Je kovové konstrukce a je určen jak pro automobilový provoz, tak pro pěší. Ostrov je pěším návštěvníkům přístupný také přes přívoz, který se nachází na severozápadní straně ostrova.