Kostel sv. Václava - Hrusice, okres Praha-východ.

Barrandovský most přes Vltavu spojuje Hlubočepy s Braníkem. Byl postaven v letech 1978 - 1983. Most má šest polí o rozpětí 34,66 až 72 m, je 352 m dlouhý, široký 40 55 m, vysoká 15 m a jeho celková plocha činí 15 600 m. Tvoři ho dvě samostatné konstrukce a klene se přes Vltavu pod úhlem 53º. Původně, po uvedení první části do provozu v roce 1981 až do roku 1990 se most jmenoval Antonína Zápotockého. Od roku 1990 do současnosti je pojmenován po části lokality Barrandov. Její název je odvozen od jména francouzského geologa a paleontologa Joachima Barranda. Barrandovský most je největším mostem v Praze a je určen pro automobilovou dopravu a pro pěší.

Pískovcový skalní blok s názvem Starosvětská věž se nachází při turistické značce zhruba 7 km severozápadním směrem od Bělé pod Bezdězem nedaleko tratě spojující Českou Lípu s Bakovem nad Jizerou. Z plošiny skalního bloku kam lze při troše opatrnosti vylézt je však jen drobný výhled na nejbližší okolí.

Rotunda sv. Kříže pochází z konce 11. století a patří tak mezi nejstarší dochované pražské stavby. Byla vybudována na tehdejší důležité obchodní cestě vedoucí z Vyšehradu k přechodům přes Vltavu. Na jejích zdech jsou dochované zbytky gotických maleb. V polovině 19. století měla být stavba pro svůj dezolátní stav odstraněna. Nestalo se tak díky spolku Umělecká beseda. Díky její iniciativě byla v letech 1853–1865 zrekonstruována. Interní výzdobu rotundy provedli P. Maixner, J. Popelka a S. Pinkas. Litinovou mříž okolo rotundy navrhl J. Mánes.Rotunda sv. Kříže se řadí k nejstarším pražským sakrálním stavbám. Tato rotunda byla postavena pravděpodobně po velké pražské povodni v roce 1118, snad jako panský kostel při nějakém dvorci. Na místě rotundy našli archeologové značné množství románských dlaždic vesměs ze třetí čtvrtiny 12. století. V šedesátých letech 19. století měla být zbořena, podařilo se ji ale zachránit a výrazně ji restauroval arch. Ignác Ulmann, který ji odstranil některé barokní doplňky. Rotunda má nízkou podkovitovou klenutou apsidu a vyšší kruhovitou klenutou válcovou loď. Při její stavbě bylo použito, stejně jako u jiných pražských staveb, opukových kvádříků. Na sklonku 20. století byly odhaleny a obnoveny fragmenty maleb ze 14. století na stěnách uvnitř, přemalované v 60. letech 19. století. Prostranství kolem rotundy chrání ozdobná litinová mříž z roku 1865, provedená ve furstenberských slévárnách podle návrhu malíře Josefa Mánesa.