Mariánské lázně jsou město v Karlovarském kraji, které má téměř 15 tisíc obyvatel. Mariánské Lázně jsou jednak nejmladší z proslulého trojúhelníku západočeských lázeňských měst, ale také jsou druhými největšími českými lázněmi, s velkým bohatstvím minerálních pramenů. Přímo v areálu jich vyvěrá 40 a v nejbližším okolí téměř 100.Světoznámé lázně byly založené počátkem 19. století mnichy z premonstrátského kláštera v blízké Teplé, kterým území současných lázní patřilo. Jeho opat K.K. Reitenberg prosadil z popudu klášterního lékaře J.J.Nehra roku 1808 výstavbu prvních lázní. V roce 1866 byly Mariánské Lázně povýšeny na město a počátkem 20.století již patřily mezi nejvýznamnější evropská lázeňská střediska. V Mariánských Lázních se setkáváme s přehlídkou stavebních slohů. Městská památková zóna je charakterizovaná především klasicistní a novohistorickou architekturou. Výstavba vyvrcholila na přelomu století slohem novorenesančním, postavením Nových lázní a Společenského domu Casino. Stavební rozmach města ukončila 1. světová válka. Pestré jsou sakrální stavby pro lázeňské hosty. Jejich výčet je dokladem kosmopolitnosti města. Osmiboký novobyzantský kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází z let 1844–1848. Pravoslavný kostel z roku 1901 je postaven v tradičním ruském stylu. Anglikánská kaple je z roku 1879. Divadlo s klasicistními prvky bylo dokončeno roku 1866. Hlavní lázeňskou promenádou a významnou stavební památkou je pseudobarokní litinová kolonáda z roku 1889. K pitným kúrám jsou zde přivedeny prameny Křížový, Karolinin a Rudolfův. Před kolonádou se velké pozornosti těší zpívající fontána, která má každou lichou hodinu hudební produkci doplněnou ve 21 a 22 hodin scénickým osvětlením. Nejznámějšími dalšími prameny jsou Ferdinandův, Lesní a Ambrožův.Ve městě a okolí existuje rozsáhlá sadová a lesoparková úprava s dalšími prameny, lákající nás ke kratším i delším vycházkám. V lázních pobývala řada významných osobností jejichž výčet je dalším důkazem světového věhlasu lázní (např. císař František Josef I., britský král Eduard VII., J. W. Goethe, N. V. Gogol, M. Gorkij, M Twain, W. R. Wagner, F. F. Chopin, A. Nobel apod.).

Na seznamu památek, kterým se dostalo prestižní ocenění v podobě zápisu na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO, nemůže chybět Kutná Hora. Historie Kutné Hory Historie středočeského městečka Kutné Hory je nerozlučně spjata s těžbou a zpracováním stříbra. Původně hornická osada ležící nad říčkou Vrchlicí se ve 2. polovině 13. století rychle přeměnila na královské horní město, kde se začaly razit pražské groše. Svou pozici druhého nejvýznamnějšího města po Praze si podrželo do konce 16. století. Kouzlo, a půvab hornického městečka spočívá zejména v tom, že díky svému bohatství, které přetrvávalo několik století je zde k vidění řada historických budov různých stavebních slohů, které tvoří vysoce působivý kompaktní celek s mimořádnou panoramatickou působivostí. Ze všech ulic, domů i kostelů tu na návštěvníky doslova dýchá dlouhá historie města, plná významných dějinných událostí. Historické jádro Kutné Hory a chrám svaté Barbory Na seznamu UNESCO je zapsáno historické jádro Kutné Hory s pozdně gotickým chrámem svaté Barbory a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci. Centrum Kutné Hory nabízí jedinečně dochovanou středověkou urbanistickou strukturu s řadou gotických, renesančních a barokních domů. K dalším významným památkám patří také Vlašský dvůr, který býval mincovnou, pozdně gotický měšťanský Kamenný dům, gotický kostel sv. Jakuba, Jezuitská kolej nebo klášter řádu sv. Voršily. Dominantou města je pozdně gotický katedrální chrám sv. Barbory. Byl založen již roku 1388 a prvním stavitelem chrámu byl Jan Parléř, syn stavitele chrámu sv. Víta v Praze Petra Parléře. Za husitských válek byla stavba přerušena, a to až do roku 1482, kdy se stavby ujal další slavný stavitel Matěj Rejsek. Když poklesla těžba stříbra byl v roce 1558 chrám uzavřen provizorní zdí. Roku 1626 byl chrám předán do správy jezuitům a částečně přestavěn v barokním slohu. Poté zůstal více než 300 let nedokončen. Až v období let 1884 – 1905 byl chrám dostavěn do podoby, ve které ho můžou návštěvníci vidět dnes. Chrám byl zasvěcen patronce horníků, sv. Barboře, a jeho interiér byl vyzdoben několika pozoruhodnými freskami s báňskou tematikou. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci Ten byl založen kolem roku 995 a je nejstarším cisterciáckým klášterem v Čechách. Bohatství Kutné Hory umožnilo, aby byl v letech 1280 až 1320 na místě klášterního kostela postaven monumentální pětilodní chrám Nanebevzetí Panny Marie. Poté měl kostel podobnou historii jako chrám sv. Barbory a také v 17. století prošel barokní přestavbou. V rekonstrukci dále pokračoval významný barokní umělec Jan Blažej Santini. Kostel má převážně barokní výzdobu, za zmínku stojí zejména obrazy od Petra Brandla nebo M. L. Willmanna. Pro návštěvníky Kutné Hory, která je vzdálena od Prahy jen 60 km směrem na východ, je také připravena Stříbrná naučná stezka, navštívit lze také České muzeum stříbra.

Rozhledna Bolfánek se vypíná nad městečkem Chudenice v Plzeňském kraji. To je známé především pro své dva zámky – Nový a Starý – sídla rodu Černínů a také jaké místo kde působil Josef Dobrovský. Rozhledna stojící na vrchu Žďáru (587 m) vznikla v roce 1845, ale historie celé stavby je o více než sto let delší. Na místě nynější rozhledny stávala dříve kaplička postavená na paměť návštěvy řezenského biskupa Wolfganga, který tu přespával na cestě z Prahy roku 983, kde byl vysvětit prvního pražského biskupa Dětmara. Podle něj se vrch také někdy nazývá Svatý Volfgang. V letech 1722 - 1725 zde postavil František Josef Černín velký poutní kostel, který byl však za náboženských reforem císaře Josefa II. v roce 1782 uzavřen. Kostel pomalu chátral a v roce 1810 byl zbořen. Zůstala z něj pouze věž, mezi lidmi nazývána Bolfánek. Je to vlastně počeštěný název Wolfgang. V roce 1845 byla věž upravena jako rozhledna. Byla tak dostavěna do výšky 45 metrů a opatřena střechou s pěti věžičkami a s gotickým vyhlídkovým pavlánem. Ve druhé polovině 20. století byla rekonstruována a na bývalý kůr bylo vsazeno velké okno. Na hlídkovou plošinu vede 138 schodů a lze z ní spatřit vrcholky Českého lesa, Šumavy a také Doupovské hory a Brdy.

Historie hradu Hrad vznikl před rokem 1316 a za jeho zakladatele se považuje Půta z Turgova. V roce 1382 je v držení bratrů Václava a Jana Krušinových z Lichtemburka. Ti ho prodávají Heřmanovi z Choustníka, jehož rod zde sídlil až do roku 1410. Poté se zde střídají různí majitelé. V roce 1645 byl hrad poničen Švédy. Výrazně je opraven až po roce 1664 hrabětem Šporkem. V roce 1705 byl upraven na klášter celestýnek, které ho opuštějí v roce 1739. Poté začíná hrad rychle pustnout, je rozebírán na stavební materiál a mění se ve zříceninu. Podoba hradu Přesná podoba hradu není dnes známa. Hrad se skládal ze tří částí. První částí bylo dlouhé a úzké předhradí, druhé předhradí, nacházející se za šíjovým příkopem, plnilo obrannou funkci. Za dalším příkopem se nacházelo první předhradí čtverhranného půdorysu. Za dalším příkopem se nacházelo vlastní jádro hradu protáhlého čtyřúhelného půdorysu. V severovýchodním nároží stál okrouhlý bergfrit. Na nejchráněnější straně se nacházel palác a ve zbylém prostoru další zástavba. Areál hradní zříceniny je volně přístupný. Do dnešní doby se zachoval valeně sklenutý sklep hradního paláce a další drobné zbytky hradu. Tipy na výlet Nedaleko odsud můžete navštívit Hospital Kuks se známou sochařskou výzdobou od Matyáše Bernarda Brauna. Na Kuksu najdete také Ditrichovu lékárnu jako jednu ze stálých sbírek Národního muzea. Ve Dvoře Králové doporučujeme navštívit zoologickou zahradu. Ve městě najdete také Galerii Zdeňka Buriana. Ubytovat se můžete v Choustníkově Hradišti nebo ve Dvoře Králové nad Labem.