Jedno z nejlépe dochovaných městských opevnění bylo zbudováno se vznikem města ve druhé polovině 13. století. Koncem 18. století bylo postupně bouráno. Vstup do města byl pomocí čtyř bran. Žižkova: původně šlo o malou fortnu ve hradební zdi. Brána ve formě hranolové stavby s dlátkovou střechou a dvěma špicemi byla zbudována dodatečně až v 16. století. Před vlastní branou se nacházelo předbraní s menší vstupní branou. Stavba byla zbořena na konci 18. století.Kutnohorská: nacházela se v dnešní ulici Generála Františka v místech dnešních domů čp. 34, 35, 43 a 44. Hranolová stavba s předbraním zanikla na počátku 19. století.Chrudimská: jednoduchá brána chráněná vysokou válcovou věží s předbraním stávala v dnešní ulicí Dusíkova. Zbořena na počátku 19. století.Brodská: brána byla proražena v hradbě v místech dnešní ulice Klimenta Čermáka. Byla chráněna vysokou válcovou věží (dochována). Kulisová brána s předbraním prošla v letech 1534-1539 úpravami a v roce 1802 zcela zbořena. Válcová věž původně přístupná pouze po ochozu byla novogoticky upravena a doplněna novým vchodem z uliční úrovně. V sedmdesátých letech 20. století prošla rekonstrukcí. Dnes je věž funkční jako vyhlídková stavba (vstup umožnuje městské informační středisko). Městské opevnění se dochovalo zhruba ze třetiny původní délky. Nejlépe dochovaná a přístupná je její východní část, která je z velké části upravena parkově. Pak je to jižní část při ulici Klimenta Čermáka s dochovanou válcovou věží (Otakarova) a jihovýchodní oblouk při ulici Poštovní přístupný malou uličkou. V ulici Na Fortně se dochovaly při schodišti zbytky bočních stěn Žižkovy brány.

V Kolíně bylo jedno z největších center židovské kultury v Čechách. Židovské osídlení je doložené od 14. století a nejvyšší počtu dosáhla zdejší komunita v polovině 19. století, kdy zde žilo kolem 1700 Židů. Svůj význam si židovská kolínská obec uchovala až do 2. světové války. První synagoga stála v Kolíně již v 15. století, byla dřevěná a poté co byla zničena požárem, vznikla v letech 1642-1696 raně barokní synagoga. Byla vystavěna na stejném místě, tedy v ulici Na Hradbách ve dvoře domu čp. 157/12. Byla několikrát stavebně upravována. V roce 1721, byla synagoga rozšířena o přístavbu na západní straně a boční prostory, v roce 1815, kdy byla rozšířena do parkánu přilehlého městského opevnění a poslední změny proběhly v letech 1844 - 1846 v souvislosti s připojením budovy židovské školy. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války, roku 1945 byly obnoveny. Svému účelu sloužila synagoga do roku 1953, kdy kolínská židovská obec zcela zanikla. Synagoga se stala městským majetkem a sloužila jako depozitář muzea. Na přelomu tisíciletí prošla rekonstrukcí a v současnosti se využívá ke kulturním účelům. Synagoga je přístupná průchodem v bývalé židovské škole, kde je dnes informační centrum. Hlavní prostory synagogy mají lunetovou klenbu a štukovou výzdobu. Motivy jsou typické synagogální, tedy reliéfy ovoce, květů a vinné révy s hrozny. Jsou zde boční arkádové prostory a dochoval se i ochoz pro ženy. Z vybavení se na původním místě zachovala schránka na tóru (arón ha kódeš) s hebrejským textem, který je datován 1696. Synagoga v Kolíně je cenná především tím, že se dochovala ve své původní barokní podobě.

Jižně od Dobřichovic se na severních úpatí Hřebenů dochoval jeden z velmi mála dochovaných skalnatých výstupů. Většina z nich byla již odlámána. V zimě roku 1892 zde ve hlubokém sněhu stanulo 17 mužů a jedna žena, šlo o první zimní výlet Klubu českých turistů. Vyhlídka byla záhy turisticky upravena, dokonce byly vytesány pro lepší přístup schůdky (dodnes částečně dochovány). Původní vyhlídka již neposkytuje kvůli vzrostlým stromům výhled, za ním je potřeba kousek dál na skalnatý výchoz. I dnes vyhlídka Hvížděnec poskytuje výhled na Řevnice a i vzdálenější Beroun, protější úbočí s vrchem Babka a další místa.

Více jak 7,5 km západním směrem od Přední Výtoně v blízkosti německých hranic se nachází zbytky kdysi barokního kostela sv. Václava. Kostel je jako farní uváděn již ve 14. Století. Původně gotický kostel byl zasádně přestavěn okolo roku 1673 v barokním slohu. Vnitřek kostela byl pozdně renesanční. Roku 1738 byl povýšen na děkanský kostel. Hlavní oltář byl dvojitý. Uprostřed něho byl obraz zavraždění sv. Václava. Dále se zde nacházela dřevěná kazatelna. V 50. letech 20. století se ocitla obec s kostelem v pohraničním pásmu a byla určena k demolici. Kostel byl speciálním demoličním komandem odstřelen 9.6.1959. Postupně zanikla i celá obec. Dnes zde z celé bývalé obce Rychnůvek nacházejí jen zbytky tohoto kostela (opodál pak ještě zbytky bývalé školy). Na místě kde stával oltář byl vztyčen dřevěný kříž. Dne 10.8.1991 po dlouhé době zde opět sloužil mši páter Horst Prieschl. Na pietně udržovaném místě najdeme i pár náhrobků jako pozůstatek kdysi hřbitova při kostele.