Jsme malou společností provozující vyhlídkové plavby v malebném Týně nad Vltavou na vyhlídkové lodi Regent, která svým vzhledem působí romanticky a dokonale zapadá do celkového pohledu na město a jeho okolí.     Naší nabídku tvoří především tři vyhlídkové trasy. Krátkou plavbu 25min do okolí Týna nad Vltavou. Středně dlouhou plavbu 70min k soutoku řek Vltavy a Lužnice odtud následuje krátká plavba po řece Lužnici a zpět do Týna nad Vltavou. Dlouhou plavbu po řece Vltavě k přehradě Kořensko kde se proplavíme plavební komorou a odtud uskutečníme krátkou plavbu k obci Újezd kde se před  z části zatopenou malou vojenskou pevností ( bunkrem) z 2 světové války obrátíme a vyplujeme zpět přes plavební komoru do Týna nad Vltavou.       Naším cílem je Vám poskytnout jedinečný zážitek nejen prostřednictvím víkendových rodinných výletů, ale díky každodennímu provozu také během Vaší dovolené a dalších příležitostí. Například romantická plavba v dopoledním klidu či naopak při západu slunce Vám jistě náladu nezkazí.  Nabízíme Vám možnost prohlédnout si město a okolní přírodu jiným způsobem, jakým pohled z paluby lodi zajisté je.  Bližší informace Vám rádi poskytneme na našich Webových stránkách WWW.JIHOCESKAPLAVEBNI.CZ Těšíme se na Vaši návštěvu a přejeme Vám mnoho zážitků na palubě lodi Regent . Najdete nás na centrálním městském přístavišti v bezprostřední blízkosti hlavního Týnského silničního mostu. Ze směru od Temelína stačí pouze přejet most, za ním odbočit vlevo a pak již stačí pouze sjet nejbližšími uličkami (Děkanská a Pod Kostelem) dolů k řece na centrální parkoviště. Odtud je to už jen pár kroků. Kotviště je vyznačeno na mapě  

Rozhledna na Dobrošov (622 m) je v pořadí již druhou vyhlídkovou stavbou na tomto vrchu, který se tyčí u Náchoda. Ta první stála již v roce 1899 a o její stavbu se zasloužili náchodští vlastenci, kteří se sdružili v místní odbočce Klubu českých turistů. Byla to přízemní zděná stavba, nad níž se zvedal osmiboká, 6 metrů vysoká věž. Stavba si získala brzy vysokou oblibu, hlavně mezi vyznavači zimních sportů a přestávala kapacitně vyhovovat. Proto KČT oslovil známého architekta Dušana Jurkoviče s přáním, aby navrhl projekt úplně nové horské chaty i s vyhlídkovou věží. Projekt byl sice již roku 1912 vypracován, ale jeho realizace byla kvůli První světové válce odložena až do roku 1921. Položení základního kamene bylo spojeno s oslavami sedmdesátých narozenin spisovatele Aloise Jiráska, kterých se účastnilo tisíce lidí a díky nimž byly vybrány finanční prostředky na stavbu. Většina z nich přinesla na Dobrošov v batohu cihlu. Stavba byla slavnostně otevřena o dva roky později chata dostal jméno Jiráskova. Věž byla vysoká 15 metrů a na její vrchol vedlo 98 schodů. Z plošiny je nádherný kruhový výhled, který pokrývá takřka celé východní Čechy. Po druhé světové válce byla chata s rozhlednou Náchodským turistům odebrána a několikrát změnila majitele. Po strastiplných majetkových sporech byla roku 1995 KČT vrácena a roce 2002 zrekonstruována.

Zlín je statutární město a centrum Zlínského kraje. Rozkládá se mezi zlínskou vrchovinou a Hostýnskými vrchy po obou stranách říčky Dřevníce a je s více než 80 tisíci obyvateli průmyslově-kulturním centrem regionu. Díky svému pozdějšímu rozvoji a výstavbě, harmonicky vsazené do krásného přírodního prostředí, zůstává ojedinělým příkladem architektury a urbanismu 20. století.První písemná zmínka pochází z roku 1322, kdy byl Zlín řemeslnicko-cechovním střediskem okolního valašského osídlení. Město bylo sídlem majitelů panství a poklidně se rozvíjelo. Ač do konce 19.století se Zlín nelišil od okolních valašských vesniček. Zlom přišel a ž z průmyslovou revolucí. Důležitý byl především rok 1894, kdy sourozenci Baťovi založili svoji slavnou obuvnickou firmu. Rychlý rozvoj firmy přinesl potřebu dalších pracovníků a proto byly stavěny nové domy.. V této době byla dostavěna železnice spojující Otrokovice se Zlínem a Vizovicemi. Vyrostly ještě strojírny a gumárny a řada dalších průmyslových odvětvích. Do města se přistěhovalo hodně obyvatel, především z chudého Valašska ale i ze Slovácka a Hané, na jejichž rozhraní se Zlín nachází. V Letech 1910–1938 se počet obyvatel zvýšil na desetinásobek z 3600 na 38 000. Tomáš Baťa se stal i starostou obce a výrazně se zasloužil o přeměnu Zlína v moderní městské centrum s vynikající architekturou a životním tempem. Svoje postavení si msto udrželo i po tragické smrti Tomáše Bati v roce 1932. Druhá světová válka a následný poválečný komunistický převrat znamenaly konec působení podnikatelské rodiny ve Zlíně. Továrny byly zestátněny a dále působily pod novým názvem Svit. Město samotné bylo přejmenováno na Gottwaldov a udrželo si statut regionálního kulturního i průmyslového centra. V roce 1989 si občané odhlasovali návrat k původnímu názvu města – Zlín. Baťova podnikatelská tradice a vhodná geografická poloha jsou dva hlavní faktory, které podpořily prudký růst podnikatelsko-obchodních aktivit dnes daleko převyšujících republikový průměr.V roce 2000 byla založena Univerzita Tomáše Bati a město se stalo i centrem vzdělanosti v regionu.Svojí typickou architekturou se Zlín stal městskou památkovou zónou moderní architektury. ,Návštěvníci mohou obdivovat radnici, Zlínský mrakodrap, vysoký 77,5 m a bývalé sídlo firmy Baťa, Trantírkův dům či Vili Tomáše Bati. Z historických objektů a expozic lze navštívit zámek, empírová a klasicistní stavba stojí v centru města uprostřed menšího parku. Čtyřkřídlá patrová budova s vnitřním nádvořím. se nachází uprostřed sadu Svobody ve Zlíně. V současnosti zde sídlí Muzeum jihovýchodní Moravy. Dále je ve Zlíně k vidění původně gotický kostel sv. Filipa a Jakuba v centru města a Muzeum obuvi.V blízkosti je celá řada dalších lákadel. Zajímavý výlet poskytne zámek Lešná se zoologickou zahradou. Milovníkům pravé slivovice by neměla uniknou návštěva nedaleké Vizovice, kde se každoročně pořádá Trnkobraní. Každoročním svátkem každého filmového fanouška je Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež, pořádaný ve zlínských ateliérech.

Barokní zámek Byšice z přelomu 17. a 18. stol. najdeme ve stejnojmenné obci 10 km jihovýchodním směrem od Mělníka. Renesanční tvrz Ves Byšice se poprvé připomíná r. 1321 jako majetek rytířského rodu Byšických z Byšic. První panské sídlo je však spojeno s Albrechtem Pětipeským z Chyš a Egerberka, který zde kolem roku 1577 vybudoval renesanční tvrz. Majitelé kvetoucího městečka se poté velmi rychle střídali, až celé panství získali roku 1719 Černínové, kteří jej připojili ke svému mělnickému panství. Spojení Byšic s Černíny vydrželo až do 20. století. Barokní zámek V té době měly Byšice již nové panské sídlo. Byl jím čtyřkřídlý patrový barokní zámek vystavěný na sklonku 17. století. V průběhu 18. a 19. stol. byl zámek dále upravován, především jeho interiér. V rokokovém stylu byl zařízen zámecký park se zahradou. Obdélníkový půdorys zámku však zůstal nadále beze změny. O fortifikačním účelu objektu, který býval obklopen příkopem, svědčí i mohutné opěráky v rozích čtyř zámeckých křídel. Ta uzavírají prostorné nádvoří, z něhož vedl průchod do parku se salla terrenou s umělými krápníky a bohatou štukovou výzdobou. Uvnitř zámku byla kaple Panny Marie.    Poté, co panství koupili Černínové, přestal být sídlem vrchnosti. Od 2. pol. 19. stol. nebyl zámek trvale obýván, sloužil jako letovisko a budova byla stále více přizpůsobována potřebám zemědělského podnikání mělnického velkostatku. Po roce 1945 je jeho stav každým rokem horší a horší. Stav se nezlepšil ani po roce 1972, kdy zámek převzala ČSAV, ani v době nedávno minulé, kdy se novým majetkem stal soukromý podnikatel. Současný vlastník zkázu zámku spíše urychluje. Vykácel stromy v zámecké zahradě a demoluje hospodářská stavení. Park a přilehlá pole jsou na prodej jako stavební parcely a budova zámku chátrá. Nedaleko od zámku můžete navštívit i židovský hřbitov nebo krásný barokní zámek Liblice. Ubytovat se můžete v Mělníce.