V blízkosti vrcholu Bradlo, nedaleko skalního útvaru Rozštípená skála, stojí drobná sakrální stavba – Koryčanská kaple. Byla vystavěna v polovině 19. století a má barokní podobu. Sloužila jako zastavení poutníků putujících do koryčanského kostela. Kaple je v současné době v dobrém stavu.

Barokní zámek Nebílovy stojí uprostřed stejnojmenné vsi v Plzeňském kraji. Historie zámku První písemná zmínka o obci je z roku 1327, kdy obec s tvrzí vlastnil Racek z Nebílova. V roce 1624 dostal panství Kryštof Karel Kokořovec. Při jeho dědictví se poprvé připomíná zdejší tvrz, která byla kamenná a stála v zadním traktu dnešního zámku. V roce 1705 koupil panství generál Benátské republiky, pocházející z Pruska, hrabě Adam ze Steinau. Adam Steinau se rozhodl postavit na místě renesanční tvrze nový, reprezentativní barokní zámek. Stavba byla zahájena v r. 1706 na návrh plzeňského stavitele Jakuba Augustona ml. Po dokončení stavby byla k zámku připojena zahrada, obehnaná obvodovou zdí s ozdobnými kapličkami. Stavbu zámku v podstatě dokončila až nová majitelka Antonie Černínová z Chudenic. I zde se vystřídalo mnoha majitelů, posledním byl Kristián Valdštejn-Vartemberk. Nový majitel však nechal zámek zchátrat, protože centrum jeho panství nebylo zde, ale ve Šťáhlavech. V roce 1919 byl areál zabrán v rámci pozemkové reformy, později necitlivě rozparcelován a rozprodán. Od roku 1968 se zde započala postupná obnova. Dnes patří zámek pod státní správu, v roce 1998 byl zrekonstruován a otevřen pro veřejnost.   Podoba zámku Nebílovský zámek je představitelem typické vídeňské barokní architektury, v českých zemích ojedinělé. Svou půdorysnou dispozicí připomíná zámky v Aschachu, Halbturmu nebo vídeňskou rezidenci Belevedere. Jedná se o zajímavě řešený objekt, složený ze dvou podkovitých trojkřídlých jednopatrových budov svírajících čestný dvůr. Čelní, barokní budova, má ve středu věž s cibulovou bání. Jádro zadní, dosud nezrekonstruované části zámku, tvoří renesanční tvrz. Koncem 18. století byly zámecké budovy upraveny a interiéry vymalovány významným pražským malířem Antonínem Tuvorou, který zde v Nebílovech vytvořil své největší dílo. Je jím výmalba tanečního sálu v zadním traktu. Zde autor vytvořil iluzivní monumentální malbou tropické krajiny doplněné fantastickými městy i antickými zříceninami, nad nimiž poletují exotičtí ptáci. Restaurovaný přední zámek se dnes prezentuje jednou z našich nejkrásnějších barokních fasád. V přední části zámku je expozice dobových interiérů. Květiny jsou hlavním motivem výzdoby, obrazů, grafik, intarzií nábytku i porcelánu. Ojedinělou ukázkou je sbírka lustrů benátského typu. V části zadního traktu je situováno hasičské muzeum. Tipy na výlet Vydat se můžete třeba na zříceninu hradu Vlčtejn, zříceninu hradu Radyně, zříceninu hradu Lopata nebo na rotundu sv. Petra ve Starém Plzenci. Navštívit můžete také krásný klasicistní zámek Kozel nebo kostel sv. Prokopa. Ubytování jistě najdete v Plzni.  

Kostel Zvěstování Panny Marie založil v roce 1360 Karel IV. spolu s klášterem, jehož zbytky zůstaly zachována v základech domu č.4. Kostel prodělal úpravu v 15.století. Byla obnovena jeho klenba. V polovině 19. století ho upravil do novogotického slohu architekt Bernard Grueber. Ostář kostela zdobí obraz z dílny malíře Kuppelwiessera. Věž kostela je mírně vychýlená.Jedním z klášterů, založených Karlem IV. v prostoru Nového Města byl i klášter řádu servitů, zaniklý roku 1783, na jehož místě dnes stojí novogotická budova z let 1856-58 dnes Výzkumný ústav revmatických chorob UK. Klášter připomíná jen kostel z doby po roce 1360, prostá centrální gotická stavba se štíhlou, nahoře polygonální věží v průčelí. Čtvercová loď má pozdně gotickou klenbu z let 1480-90, podepřenou uprostřed jediným sloupem. V době husitské revoluce byl kostel těžce poškozen. Právě tady probíhaly na podzim roku 1420 nejtěžší boje husitských pražanů s obleženou královskou posádkou na Vyšehradě. Přímo v kostele byla umístěna velká puška (dělo), ze které byl Vyšehrad ostřelován. Dělo bylo umístěno na věži a otřesy, způsobené střelbou, narušily její statiku, takže se od svislé osy odklání o 63 cm. Získala tím primát nejšikmější věže v Praze (i když nejznámější šikmou věží je Štítkovská vodárenská věž,  pozn. redakce).Pod kostelní kruchtou stojí mohutný kamenný sloup, o jehož původu se vypráví pověst. Býval prý součástí pohanského chrámu a byla na něm umístěna modla pohanského boha, které sem lidé i v době, kdy Čechy ovládlo křesťanství, chodívali tajně obětovat. Proto dali křesťanští kněží původní chrám zbořit a modlu hodili do potoka Botič. Sloup však zůstal stát na svém místě a při výstavbě dnešního kostela byl použit k podepření kruchty. Podle něho prý bylo toto místo nazváno „ve sloupech“ či „ve slupech“. Podle jiné verze prý dali sloup postavit zbožní katolíci na památku mnichů servitů, povražděných husity roku 1420. 

Vodní nádrž Josefův důl se nachází 8 km severně od Jablonce nad Nisou. Nádrž byla postavena hlavně pro akumulaci vody pro vodárenské účely a jako ochrana proti povodněmi v oblasti pod ní. V 60. letech 20. století se totiž v oblasti Liberecka a Jablonecka začal projevovat nedostatek pitné vody. Stavební práce byly zahájeny v roce 1976 a vodohospodářská kolaudace nádrže proběhla 27.5.1987. Nádrž má dvě hráze, hlavní a boční. Obě jsou zemní, sypané, na návodní straně utěsněné asfaltobetonovým pláštěm a na vzdušné straně zpevněné travním porostem. Délka hlavní hráze je 360 m. Ze železobetonové věže, přístupné lávkou, vede ocelové potrubí o průměru 800 mm, dlouhé 2.569 m do úpravny vody v Bdřichově. Tudy proudí surová voda pro úpravu na pitnou z nádrže do úpravny. Ze stejného objektu pak vede 418 m dlouhý odpadní tunel vnitřního podkovovitého tvaru do podhrází. V polovině délky je do něho též zústěn šachtový bezpečnostní přeliv. Na odbočce z levé základové výpusti je nainstalována vodní elektrárna se dvěma turbínami o výkonu 2x55 kW. Celkový objem nádrže činí 22,114 mil. m3 vody, maximální zatopená plocha je tak 138,10 ha. Hráz vodní nádrže je přístupná.