Zbytky kdysi malé rozhledny se nacházejí jihozápadním směrem od Slatiňan v blízkosti vrchu Hůra v lokalitě nazývané také Na Chlumu. Byla jednou zde dvou rozhleden postavených na přelomu 19. a 20. století majitelem zdejšího panství knížetem Františkem Josefem Auerspergem. Tento kníže si liboval v budováních romantických stavbiček a je i stavebníkem miniatury hradu zvaný Kočičí hrádek, nacházející se v lese nedaleko zámku. Obě byly postaveny z neopracovaných kmenů a větví. Zde stojící pak ještě měla kamennou podstavu. A právě jen tato podstava se do dnešní doby zachovala, dřevěná část podlehla zubu času, stejně tak jako druhá rozhledna nacházející se na tzv. Jelení hlavě poblíž zříceniny hradu Práčova. Ta byla totiž celá ze dřeva a tak se do dnešní doby z ní nedochovalo nic. Zde se pak snad v brzké budoucnosti podaří znovuobnovení rozhledny o kterém se uvažuje. Ke zbytkům rozhledny je volný přístup.

Divadlo a kino jsou umístěné v prostorách paláce Blaník na Václavském náměstí.

Nová synagoga v Milevsku stojí v Sokolovské ulici a byla postavena během 1.světové války v letech 1914 – 1919 jako náhrada za Starou synagogu, jež stávala na Benešově náměstí. Podle projektu pražského architekta Střílka zde vznikla, v místech bývalého obytného domu, nevšední synagogální stavba snoubící v sobě prvky klasicistní a kubistické. Kubismus je zastoupen ojedinělým průčelím ve štítu, empír připomíná trojúhelníkový tvar štítu, který  je nesen čtyřmi sloupy. K bohoslužbám byla využívána do druhé světové války, během okupace byly její prostory využity jako sklad sušeného mléka a obalů. Válka znamenala pro milevskou židovskou obec tragédii a způsobila její zánik. Synagoga nesloužila svému účelu ani po válce a postupně přešla do majetku Církve československé husitské a byla přeměněna v křesťanský kostel. Charakter synagogy ovšem i po stavebních úpravách zůstal. Zachována zůstala především čelní stěna se svatostánkem - schránkou na Tóru a symboly Desatera. Dochovala se také ženská galerie.

Vstupní portál do chrámu sv.Jiří z Jiřské ulice pochází z počátku 16.století. Byl zhotoven hutí B.Rieda z Pístova. Reliéf Boje sv.Jiří s drakem je kopií původní gotické plastiky od sochaře Kulhánka z roku 1934. Originál je uložen v Národní galerii.