Kostel Všech svatých se nachází vyvýšeném místě uprostřed obce Přeskače a vytváří tak její dominantu. Kostel je dokladem prosté venkovské sakrální stavby s románským jádrem – jde o jednolodní stavbu s apsidou presbytáře. Počátky kostela můžeme na základě stavebního typu a struktury datovat k přelomu 11. a 12. století. Ovšem nejstarší zmínka v písemných pramenech je až z roku 1279, kde je doloženo, že Martin z Přeskač prodává se svolením svých bratří své dědictví a část patronátu fary v Přeskačích komendě johanitů v Horních Kounicích. Kostel později prošel několika stavebními úpravami, a to zejména v době baroka. Do 19. století spadá první rozsáhlejší rekonstrukce, kdy byl kostel roku 1829 opraven na náklady místních obyvatel. Po rozsáhlé rekonstrukci v nedávné době dostal celý objekt šindelovou krytinu. Interiér kostela zdobí barokní dřevěný oltář a kazatelna. Velmi cenný je také zvon z roku 1407. V blízkosti kostela se nachází vstupní objekt do přeskačského podzemí. Kostel je obklopen malým hřbitovem.

Tradiční pěstování hroznů a výroba vína je pro nás věcí cti, úcty, nadšení ale i pýchy z vykonané práce. Pokračování zkušeností a tradice, jež se dědí z pokolení na pokolení začalo již v dobách temného středověku. Historie Historie firmy Templářské sklepy Čejkovice je spojena s příchodem tajemného řádu templářských rytířů. Ti přišli do Čejkovic ve 30. letech 13. století, přičemž první písemná zmínka o jejich působení je z roku 1248. Společně se stavbou templářské tvrze začala i výstavba rozsáhlých vinných sklepů, které neměly na našem území obdoby. Zároveň začíná i nová epocha pěstování vinné révy v oblasti Čejkovic a okolních obcí.  Čejkovickým panstvím prošlo po staletí několik významných rodů a řádů – páni z Lipé, rod Víckovců, jesuité a Habsburkové.  V roce 1936 bylo založeno první vinařské družstvo, jehož pokračovatelem je od roku 1992 firma – Templářské sklepy Čejkovice, vinařské družstvo. Společnost  působí stále v historických sklepech, kde má uloženo více než 500 000 litrů vín v dubových a barikových sudech a rozsáhlý archív lahvově zralých vín. Další kapacitu více než 6 000 000 litrů má v průmyslových budovách nad templářským sklepením.  Výroba Tradiční výroba a zrání vín se u nás snoubí s moderními postupy a technologiemi od zpracování hroznů až po konečnou finalizaci. Důraz na kvalitu je kladen již při výkupu hroznů, moderní odzrňovače a lisy jsou zárukou šetrného a přitom kvalitního vylisování hroznové šťávy. Reduktivní technologie, řízené kvašení a odbourávání kyselin vybraných partií vín zaručuje vysokou kvalitu konečného produktu, která je znásobena zráním v dubových sudech a po stočení do lahví uložením ve starých chodbách templářského sklepení. Templářské sklepy společně s vinárnou a templářskou tvrzí se staly hojně navštěvovaným místem v rámci individuální, vinařské ale i kongresové turistiky. Pro zájemce jsou ve sklepech pořádány prohlídky spojené s řízenou degustací a přednáškou o historii templářského řádu a pěstování vinné révy na jižní Moravě. Zákazník pak může povečeřet a zatancovat si s cimbálovou muzikou ve Vinárně U Templářů, případně využít ubytovacích kapacit hotelů Zámek a Albor. Pro vyznavače cykloturistiky je v okolí Čejkovic připraveno několik cyklistických vinařských stezek.   PROHLÍDKA TEMPLÁŘSKÝCH SKLEPŮ   Prohlídku historických templářských sklepů ze 13. století si můžete objednat na telefonním čísle +420 518 309 011 nebo na e-mailové adrese: info@templarske-sklepy.cz. Objednávejte prosím minimálně den předem. Uveďte datum a čas prohlídky, eventuelně požadavek na překlad do angličtiny či němčiny. Prohlídky spojené s řízenou degustací a přednáškou o historii templářského řádu a pěstování vinné révy na jižní Moravě probíhají každý den od 9.00 do 20.00 hodin. Prohlídka trvá přibližně hodinu, její součástí může být degustace 4 vín. Je možná také rozšířená ochutnávka. V červenci a v srpnu provádíme prohlídky od pondělí do pátku v 11.00, ve 13.00 a v 15.00 hodin.    Vstupné:   Prohlídka sklepů s výkladem ... 40 Kč/osoba Prohlídka sklepů s výkladem a degustací 4 druhů ročníkových či přívlastkových vín ... 100 Kč/osoba Překlad do angličtiny či němčiny ... 300 Kč      VINÁRNA U TEMPLÁŘŮ Součástí rozlehlého podzemního komplexu chodeb je stylová vinárna, kde je možné povečeřet, zatancovat si s cimbálovou muzikou či pořádat oslavy a firemní večírky. Kapacita vinného sklepa je 170 míst v boxech různých velikostí, od malých pro 4 osoby přes větší pro 16 osob až po sál, do kterého se usadí 44 hostů.   Kontakt: Vinárna U Templářů 696 15 Čejkovice 1 Tel.: +420 518 362 604, fax: +420 518 370 555 E-mail: info@vinarnacejkovice.cz www.vinarnacejkovice.cz   

Renesanční Žerotínský zámek se dvěma unikátními věžičkami zaujme každého návštěvníka Nového Jičína. Historie zámku Zámek je původně dřevěná tvrz z konce 14. století, která přešla řadou přestaveb. Jedná se o trojkřídlou budovu se dvěma nádvořími. Při západním křídle se dochoval zbytek atiky s dvojící nárožních věží.                          Počátky panského sídla v Novém Jičíně spadají do konce 14. století. Za Voka z Kravař došlo k výstavbě městských hradeb a součástí opevnění se stal i panský kamenný dům. Přesnou podobu domu dnes již neznáme. Po vymření pánů z Kravař v roce 1434 se panství stalo majetkem pánů z Cimburka. Za Cimburků došlo pravděpodobně k rozšíření dosavadního domu v opevněnou tvrz. V roce 1476 se majitelem tvrze stává uherský gróf Peter z Pezinka a Svatého Jura. Z této doby pochází střední trakt dnešního zámku s pozdně gotickým ostěním a bránou na prvním zámeckém nádvoří. V roce 1500 se dostává město Nový Jičín do rukou pěti bratřím ze Žerotína. Výstavbu pozdně gotického paláce ve druhém a koníren v prvním zámeckém nádvoří provedl po roce 1513 Viktorin ze Žerotína. Po jeho smrti roku 1535 se majitelem zámku stává synovec Bedřich. Pro něj bylo vytvořeno zcela nové panství Nový Jičín - Štramberk, které vzniklo odtržením od panství Starý Jičín. Bedřich dal přednost Novému Jičínu a dostal od císaře svolení zbourat štramberský hrad a postavit v Novém Jičíně nový zámek. Bedřich a jeho nová manželka Libuše stojí za jeho současnou podobou. Trvalé turecké nebezpečí ovlivnilo výstavbu vysokých atik s řadami střílen a kulatých obranných věží po obvodu zdí. Po roce 1558 se dostává novojičínské panství pod městskou obec. Odchodem šlechty ze sídla končí výstavba Žerotínského zámku. Po této době budova ztrácela svůj původní význam. V roce 1590 se zde přesunula novojičínská radnice, zámek byl tehdy značně zpustlý, a po roce 1624 se stal sídlem nové vrchnosti, hejtmana novojičínského jezuitského panství. Na zámku pobývali v minulosti vzácní hosté jako polský král Vladislav IV. a jeho manželka. Po roce 1786 byla část zámku změněna na vojenský špitál, do zámku se nastěhovali i další úředníci, spravující rozsáhlý majetek akademie. Určitou dobu zde sloužil bratr známého rakouského dramatika Franze Grillparzera - Camillo, kterého zde slavnější bratr v roce 1813 navštívil. Pravidelně novojičínský zámek navštěvoval i rakouský ministerský předseda baron Paul Gautsch von Frankenthurn. 19. století je obdobím stavebních změn na zámku, kdy ztratil svůj původní pevnostní charakter. Ten dnes pouze připomíná střední křídlo a nároží západního traktu s dvěma věžemi. Poslední velkou návštěvou na zámku se stal manželský pár arcivévody Karla s chotí Zitou, pozdějších posledních rakouských monarchů v roce 1912. Ve 30. letech 20. století se dokonce uvažovalo o demolici zámku, k čemu naštěstí nedošlo. Po roce 1945 se Žerotínský zámek stal sídlem muzea, dnes zde sídlí Muzeum Novojičínska. Zámecká expozice         Interiéry zámku nesou pozdně gotické a renesanční prvky. Expozice zámku poskytují přehled o vývoji kloboučnické módy, je zde instalována výstava klobouků a pokrývek hlavy (A. Jiráska, F. Palackého, atd.), a historie města. Pravidelné muzejní a výtvarné výstavy se konají v Rytířském sále, Kamenné síni a Nové galerii. Tipy na výlet V Novém Jičíně dále najdete kostel Nejsvětější Trojice nebo městské opevnění. Nedaleko odsud se nachází barokní zámek Kunín, zřícenina hradu Štramberk, zřícenina hradu Starý Jičín nebo zřícenina hradu Šostýn. Ubytovat se můžete v Novém Jičíně.

Hukvaldy jsou velmi navštěvovaná zřícenina hradu ve stejnojmenné obci Hukvaldy, známou především jako rodiště světově proslulého hudebního skladatele Leoše Janáčka, v okrese Frýdek-Místek, v Moravskoslezském kraji. Je to jeden z největších moravských hradů rozkládající se na dlouhém hřebenu výrazného hradního kopce. Hukvaldský hrad byl budován postupně v průběhu pěti staletí od konce 13. století až do poloviny 18. století, kdy jeho špatně přístupná poloha byla důvodem jeho opuštění. Hrad se postupně změnil v ruinu. Jeho hlavní funkcí bylo chránit důležitou obchodní stezku spojující Olomouc s polským Krakovem přes Hranice, Nový Jičín, Místek, Frýdek a Těšín. Hrad byl politickým a správním centrem hukvaldského panství. Historie v pěti staletích Prvopočátky hradu Hukvaldy jsou doposud zahaleny rouškou tajemství. První zmínky o hradu pocházejí z roku 1285, jeho počátky sahají asi do poloviny 13. století. Za zakladatele Hukvald jsou považována německá hrabata z Hückeswagenu, který se nachází ve Vestfálsku poblíže Düsseldorfu. První z nich, rytíř Arnold z Hückeswagen, přišel do českých zemí aby se dal do služeb českého krále Přemysla Otakara I. Dostal od něj ke kolonizaci území na severovýchodě Moravy. A právě zde patrně někdo z Arnoldových potomků založil někdy po roce 1250 hrad Hukvaldy. Po Hückeswagenech, kteří se v písemných pramenech vyskytují do roku 1307 se majitelé hradu rychle střídali, stejně jako jeho zástavní držitelé. V polovině 14. století hrad poprvé získali olomoučtí biskupové, kteří byli také nejčastějšími vládci hradu. V roce 1359 hrad velkým nákladem vykoupil biskup Jan Očko z Vlašimi a následně byl hrad výnosem Karla IV. dán „olomoucké církvi na věčné časy“. V následujícím klidném období byl hrad opraven a rozšířen. Stará věž byla obestavěna provozními budovami a náhradou za starý vnitřní dvůr bylo zřízeno nové předhradí a celkově zdokonaleno opevnění. V majetku olomouckých biskupů Finanční problémy ovšem nedovolily církvi si hrad ponechat natrvalo v držení a tak bylo jeho osudem i nadále časté střídání majitelů. Vlastníky hradu se tak stali např. uherský král a pozdější císař Zikmund či známý husitský hejtman Jan Čapek ze Sán, který se zapsal do historie svou zradou v bitvě u Lipan. V roce 1465 získal hrad český král Jiří z Poděbrad, který jej vzápětí prodal zpět olomouckému biskupství. Tehdejšímu biskupu Tasovi z Boskovic finančně vypomohli jeho bratři šlechtici Dobeš a Beneš Černohorští z Boskovic, kteří také hrad převzali poté, co biskup Taso zemřel na mor. Za vlády pánů z Boskovic došlo na hradě k mnoha dalším stavebním úpravám. Došlo i ke změně přístupu do hradu. V jižním svahu byla zřízena pohodlná cesta, po níž bylo možno vyjet i v kočáře, a která v podstatě slouží dodnes. Po jejich smrti na počátku 16. století, se Hukvaldy znovu a tentokrát definitivně vrátily olomouckému biskupství. Od té doby drželo olomoucké biskupství, od 18. století arcibiskupství Hukvaldy téměř nepřetržitě až do roku 1948, kdy byl hrad zestátněn. Ve válečných vřavách třicetileté války a poté prusko – rakouských válkách v 18. století dostály Hukvaldy své pověsti hradu, který nebyl nikdy dobyt. Vděčil za to své vynikající strategické pozici na holém kopci a masivnímu opevnění. Chátrající hrad, už jako opuštěný zachvátil roku 1762 zničující požár, který urychlil jeho zkázu, ke které přispěli i vesničané z blízké obce, kteří hradby rozebírali a používali je na stavbu vlastních obydlí. Hrad postupně zcela zpustl, teprve v 19. století zde byly provedeny alespoň nejnutnější opravy. Hukvaldy měly podobný osud jako většina středověkých hradů a staly se romantickou zříceninou. Co je dnes k vidění Hrad je 320 metrů dlouhý, obvod je více než 800 metrů, má 8 válcových bašt a 3 hranolové věžovité brány, přes 200 střílen, 4 nádvoří, tři vyhlídkové trasy. Nejstarší částí Hukvald je hradní jádro, které částečně pochází ze 13. století. Tehdy byl postaven východní palác, který byl původním sídlem zakladatelů hradu. V tomto rytířském paláci byla umístěna také první hradní kaple. Nejnovější částí hradního jádra je renesanční palác se zachovalými renesančními okny, postavený kolem roku 1550. V hradním jádře se nacházejí také kamenné cisterny na shromažďování dešťové vody, používané v hradní kuchyni na vaření v době před vyhloubením hradní studny. Nouze o vodu byla skutečně po dlouhou dobu největší slabinou hradu Hukvaldy. Teprve v roce 1581 byla na hradě vyhloubena studna, jejíž budování takřka pohltilo výnos hukvaldského panství. Studna byla původně hluboká asi 150 metrů. Za studnou bylo původně zbudováno renesanční opevnění, které bylo po roce 1653 zbořeno a na jeho místě vyrostly dva barokní bastiony. Ty dnes slouží jako vyhlídky. Součástí jedné z bran je místnost bývalé strážnice, kde je dnes lapidárium, kde jsou uloženy různé kamenné a kovové prvky hradu a také tabule s jeho stručnou historií. Nejzachovalejším objektem na hradě je kaple sv. Ondřeje, zbudovaná někdy na konci 17. století. Kaple byla jediným objektem na hradě, který byl v 19. století obnoven a udržován. Je zasvěcena patronu zdejšího kraje sv. Ondřeji, jehož vyobrazení se také nachází uvnitř na oltáři. Dále jsou v kapli umístěny sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Františka Xaverského. V kapli je výborná akustika, a proto se zde konají nejrůznější koncerty a vystoupení. Janáčkovy Hukvaldy K procházkám láká rozsáhlá obora, v níž našel inspiraci i český hudební génius Leoš Janáček, na jehož počest se tu pravidelně koná Mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy. V prostorách hradu je během roku pestrý program, kdy jsou pořádány rytířské slavnosti, řada divadelních představení a hudebních programů. Tipy na výlet U Kopřivnice najdete zříceninu hradu Šostýn, přírodní vápencový útvar Váňův kámen nebo rozhlednu Bílá Hora. K návětěvě doporučujeme i Regionální muzeum v Kopřivnici, o.p.s. – Technické muzeum Tatra. Ve Štramberku najdete památky lidové architektury, zříceninu hradu Štramberk, jeskyni Šipka nebo věž Štramberská Trúba.  Ubytovat se můžete v Kopřivnici.