Jan Hus na stejnojmenném náměstí v Berouně.

Batelovský židovský hřbitov se nachází na malém vršku u západního okraje obce. Založen byl patrně v druhé polovině 15. století a sloužil až do druhé světové války. Na hřbitově, který je poměrně zaplněn se nachází zhruba tři stovky náhrobků většinou barokního a klasicistního typu. Nejstarší by měl pocházet z roku 1715. Hřbitov prochází drobnou rekonstrukcí, je ohrazen kamennou zdí a uzamčen. Dojít se k němu dá polní cestou vedoucí po okraji remízku ze silnice Batelov-Švábov.

Anežský klášter na Františku je všeobecně označován za první gotickou stavbu v celých Čechách. Založil jej Václav I. v letech 1233 - 34 z podnětu jeho sestry Anežky pro řád klarisek. Anežka uvedla řád do Čech a stala se jeho první abatyší. Více o historii kláštera zde. Od roku 1963 je v klášteře expoziční prostor Národní galerie. Ta zde od listopadu roku 2000 prezentuje nově koncipovanou expozici středověkého a raně renesančního umění.  Součástí kláštera je i hudební sál pro konání komorních koncertů. Popis expozice První část expozice v patře sleduje vývoj českého umění od deskových obrazů a sochařství poloviny 14. století (Mistr Vyšebrodského oltáře, Mistr Michelské madony) přes "měkký" sloh Mistra Theodorika k obrazům Mistra Třeboňského oltáře a dílům krásnéhoslohu (Madona svatovítská, Sv. Petr ze Slivice, Varianta Krumlovské madony). Zatímco ve 14. století a v období kolem roku 1400 patřily Čechy a Praha k významným centrům evropského uměleckého dění, v 15. století naopak umělecké podněty spíše přijímaly (Mistr Svatojiřského oltáře, Mistr Puchnerovy archy, Mistr Litoměřického oltáře). Česká a moravská díla z 15. a počátku 16. století jsou v expozici nově konfrontována s tvorbou ostatních středoevropských oblastí, s nimiž Čechy v té době spojovaly těsné kulturní kontakty. Obraz Madony s dítětem od Mistra IW tak vede dialog s dílem stejného námětu od saského umělce Lucase Cranacha st. Významný Mistr žebráckého Oplakávání je zastoupen svým stěžejním dílem dokládajícím vysokou úroveň řezbářství v oblasti jižních Čech, zatímco vliv tzv. podunajské školy (v expozici např. obraz Albrechta Altdorfera) se odráží v tvorbě Mistra IP.    

Vlčí rokle je trochu zanedbané, skalnaté a místy dosti vlhké údolí (zejména v deštivém období nebo za jarního tání), které funguje jako turistická spojnice mezi Teplickými a Adršpašskými skalami. Zároveň tyto dvě oblasti i odděluje.