Stanice Nebozízek je jednou ze tří zastávek Petřínské lanovky. Je prostřední stanicí, kde dochází míjení vozů lanové dráhy. Pod kolejovou dráhou je zde podchod umožňující cestujícím bezpečný pohyb.

Štola č. 1 byla ražena v rámci rozsáhlých průzkumných prací bývalými Jáchymovskými doly v letech 1952 – 1953. Od roku 2005 je ve správou pověřil Krajského muzea Sokolov, kterému se v roce 2008 podařilo realizovat první část projektu rehabilitace areálu – zpřístupnění štoly, v druhé etapě by mělo dojít k vybudování náznakové expozice připomínající utrpení politických vězňů v pracovních táborech  v 50. letech 20. století. Ve štole jsou k vidění různé typy důlní výztuže, která slouží pro zabezpečení pracoviště v nezpevněné hornině nebo v kritických místech , dále je zde nainstalována kolejová důlní dráha o rozchodu 600 mm, s ukázkami důlní dopravy (důlní elektrický vrátek, výklopný vůz pro převoz vytěženého materiálu, osobní vůz pro přepravu pracovníků zvaný „Pullman“ pro 12 horníků a klanicový vůz pro přepravu delších předmětů).  Historické objekty zabezpečení štoly proti útěku politických vězňů jsou reprezentovány dvojicí ocelových uzavíracích mříží – katrů – v úvodní části štoly. Za katrem z kolejnic je pohled do opuštěné štoly, v pozadí původní výdřeva z 50. let. Stálá expozice Areál štoly č. 1, důlní technika památky na tzv. "Jáchymovské peklo" muklovské schody důlní kolejová doprava na rozchodu 600 mm.

Zámek Jindřichův Hradec stojí na jihozápadním okraji historického jádra stejnojmenného města. Historie zámku Během staletí ovšem prošel řadou proměn a přestaveb. Základem stavby byl románský hrádek, který založil roku 1220 na slovanském hradišti při řece Nežárce Jindřich z mocného rodu Vítkovců, kteří se později nazývali páni z Hradce. Přestavbou v letech 1260 – 1270 získal hrádek podobu raně gotickou. Jeho hlavní části, kterými jsou palác s kaplí a velká válcová věž, stojí dosud. Bohatý rod Vítkovců, majitelů hradu, byl k Jindřichovu Hradci velkorysý. Koncem 15. a počátkem 16. století byl hrad pozdně goticky rozšířen včetně opevnění. Ve druhé polovině 16. století byla zahájena přestavba hradu na reprezentační renesanční zámek, která byla dokončena v roce 1597. Zámek byl rozšířen o nové zámecké budovy, byla provedena výstavba arkád, arkýřů, věží, přestavba střech a komínů. Velmi zajímavý je zahradní altán – rondel. Velká pozornost byla věnována zahradě. Silueta hradu se značně změnila a podíl na tom měla řada italských umělců. Začátkem 18. století byl zámek částečně barokně upravován. V roce 1773 jej poničil rozsáhlý požár, po němž zůstal částečně v rozvalinách. Obnoven byl až počátkem 20. století. Majiteli zámku byli postupně páni z Hradce, Slavatové a Černínové. Vlastnictví se měnilo vždy dědickou cestou na dalšího majitele a zámek se stal jedním z mála památkových objektů v Čechách, který nebyl nikdy prodán. Podoba zámku Vstup do zámku zajišťuje gotická brána z poloviny 14. století, vedoucí na první nádvoří, jež bývalo původně předhradím. Jádro původního hradu se nachází na třetím nádvoří. Jeho nejstarší stavbou je tzv. Hladomorna, monumentální válcová věž z počátku 13. století. K ní přiléhá Starý palác, unikátní ukázka gotické hradní architektury. V původním palácovém křídle zůstal zachován vzácný raně gotický cyklus nástěnných maleb z roku 1338, největší soubor soudobé střední Evropy. Součástí gotického jádra je také kaple svatého Ducha. Zachován zůstal i Královský palác ze 16.století. Výraznou dominantou třetího nádvoří jsou Malé a Velké arkády. Za Hladomornou stojí hranolová Červená věž zvaná Menhartka, v níž se nachází tzv. černá kuchyně, nejlépe dochovaná u nás s neobvyklým čtyřkomínovým řešením. Jižní stranu nádvoří uzavírá renesanční palác severoitalského typu s pětibokou věží. Jihovýchodní výběžek ostrohu nad Nežárkou byl upraven na zámecký park. Zámek nabízí atraktivní noční prohlídky i s Bílou paní. Zámek stojí na skalním ostrohu chráněném řekou Nežárkou a rybníkem Vajgarem. Málokterá jiná památka u nás se může pochlubit tak nádhernou pohádkovou kulisou, jakou vytvářejí objekty hradu a zámku v Jindřichově Hradci, které se jako v zrcadle odrážejí v hladině rybníka Malý Vajgar. Areál jindřichohradeckého hradu a zámku je po Pražském hradě a zámku v Českém Krumlově třetí největší v republice. Zaujímá plochu přes tři hektary, má 320 místností, k jejichž otevření je potřeba na 500 klíčů, v sálech a komnatách je instalováno na 10 000 uměleckých předmětů. Po návštěvě zámku si ve městě můžete prohlédnout i kostel sv. Jana Křtitele s klášterem minoritů nebo muzeum Jindřichohradecka. Z výletů do okolí stojí za návštěvu určitě zámek Jemčina, tvrz Lásenice, zámek Pluhův Žďár nebo zámek Nová Bystřice. Ubytovat se můžete přímo v Jindřichově Hradci. Kulturní život na zámku Jindřichův Hradec Zámek žije běhme letní sezóny neobyčejně pestrým kulturním životem. Z mnoha akcí upozorňujeme např. na festival folkové hudby Folková růže. 

Jihomoravské muzeum ve Znojmě je jednou z nejstarších muzejních institucí na jižní Moravě. Muzeum, které bylo založeno v roce 1878, v současnosti spravuje několik stálých expozic ve Znojmě i okolí a ve svých sbírkách uchovává přes 300 000 předmětů. Jihomoravské muzeum se zaměřuje na botaniku, geologii a zoologii regionu včetně území Národního parku Podyjí. Muzeum pečuje o historické památky a o bohaté sbírky umělecké. Muzejní knihovna má ve svých fondech uloženy i vzácné staré tisky z oficíny premonstrátského kláštera v Louce. Rozsáhlý fotoarchív s množstvím často unikátních záběrů řady míst celého okresu spravuje oddělení dokumentace současnosti. Historie muzea Jihomoravské muzeum založené v roce 1878 otevřelo svou první expozici roku 1889. Byla zaměřena na památky minulosti Znojma. V roce 1910 došlo k významnému mezníku v dějinách instituce. Tehdy byly sbírky, díky kustodu Antonu Vrbkovi, přesunuty do prostor znojemského hradu. Celý hrad spolu s památnou rotundou získalo muzeum do své správy roku 1920. Změna jeho názvu na Jihomoravské krajinské muzeum v roce 1931 odráží rozšíření muzejní činnosti na celý region. Po druhé světové válce muzeum postupně získává charakter odborného ústavu a rozšiřuje svoje expozice a depozitáře. Jihomoravské muzeum spravuje tyto objekty a instituce Znojemský hrad - expozice "Z dějin Znojemska", součástí je i lapidárium a hradní podzemí Rotunda sv. Kateřiny - expozice k dějinám Znojemska od pravěku do konce 19. stol. Minoritský klášter – stále expozice prezentují výběr ze sbírek živé přírody, neživé přírody, archeologie, kovářství a unikátní sbírky orientálních zbraní Památník Prokopa Diviše v Příměticích– symbolická připomínka života a díla řádového bratra premostrátů, badatele v oboru elektřiny a vynálezce bleskosvodu Zřícenina hradu Cornštejn – gotický hrad pánů z Lichtenburka Dům umění – galerie Špitál kláštera Františkánů