Město Toužim, původně dvorec, proboštství a hrad má bohatou historii a četné památky. Město je památkovou zónou, stejně jako části Kosmová a Kojšovice s památkami lidové architektury.  Historie hradu a města                               Toužimsko bylo kolonizováno na konci 12. stol. jihočeským velmožem Jiřím z Milevska, který v roce 1185 založil v Milevsku klášter premonstrátů a odkázal mu svůj majetek včetně Toužimska. Po příchodu premonstrátů zde vyrostlo opevněné proboštství s kostelem sv. Jana Křtitele a hospodářským dvorem. První písemná zmínka o Toužimi však pochází až z roku 1354. Po vyplenění milevského kláštera v roce 1420 se konvent s opatem uchýlili do Toužimi, odkud byli roku 1430 vyhnáni husitským hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic, který se v roce 1437 stal zástavním držitelem toužimského zboží. Proboštství postupně přeměnil na hrad a předal svému synovi Janovi. Předhradí sídla tvořil hospodářský dvůr a kostel. Po založení města v roce 1469 se hrad stal organickou součástí opevněného města. Již na počátku 16. stol. byl za pánů z Plavna vybudován při západní straně donjonu mohutný třípodlažní palác. Postupným rozšiřováním, renesančními a barokními přestavbami a úpravami objektu vznikl členitý komplex Horního zámku. Renesanční přestavbou prošlo i předhradí, které se do roku 1544 přeměnilo na dnešní Dolní zámek. Po roku 1620 byl vyhořelý zámek nákladně obnoven vévodou Juliem Jindřichem na velkolepé reprezentativní šlechtické sídlo. Při stavbě zámecké zahrady severně od zámku zanikl proboštský kostel sv. Jana Křtitele a na jeho místě byla vystavěna kaple sv. Kříže. Po požáru v roce 1652 byl zámecký areál opět obnoven a později byl také vybudován i vrchnostenský pivovar, který později nahradila nynější barokní novostavba zámeckého pivovaru. Od poloviny 17. stol. postupně ztrácí rozsáhlý zámecký areál svojí rezidenční funkci a započal chátrat. Podoba zámku Do podoby objektu výrazně zasáhly i necitlivé zásahy z počátku 19. stol., postupně zanikla zámecká zahrada včetně letohrádku. V roce 1945 vyhořel pivovar a v 60. letech byla zbořena větší část zámeckého dvora a zahradu postupně zastavili panelovým sídlištěm. Od 90. let toužimský zámek výrazně chátrá, ale po letech jej opět získalo do vlastnictví město. Zámek dnes není veřejnosti přístupný a jeho další osud zatím není znám. Tipy na výlet Po okolí Toužimi se můžete rozhlédnout z rozhledny Třasák. Nedaleko Toužimi stojí také zřícenina kostela sv. Blažeje. Na výlet se můžete vydat i na zámek a hrad v Bečově nad Teplou. Podívat se můžete také na o něco vzdálenější barokní zámek Bezdružice. Ubytování najdete přímo v Toužimi.

Vodní nádrž Vír byla postavena na řece Svratce a skládá se ze dvou částí. Větší část se nachází nad obcí Vír proti proudu řeky, druhá část (menší) je pak zhruba dva kilometry od první částí.Jako u většiny nádrží byla postavena jako ochrana proti povodním na řece Svratce, dále pak jako vodárenský odběr pro Vírský vodovod a vodovody Bystřice nad Pernštejnem a Žďár nad Sázavou. Také k zajištění minimálního průtoku a nadlepšení průtoku pro energetické využití v elektrárně Vír I.Jako první byla uvedena do provozu menší nádrž Vír II a to v roce 1954. O tři roky později byla dokončena větší Vír I. Větší nádrž Vír I. má celkový objem 56.193 mil. m3 a zatopenou plochu 223,6 ha. Betonová gravitační hráz má v koruně délku 390 m, šířku 9 m a výšku nad dnem 66,2 m. Voda do této nádrže přitéká z plochy povodí o 410,5 km2. Součástí nádrže jsou dvě Francisovy turbíny o celkém výkonu 7,15 MW.Druhá menší nádrž Vír II. má celkový objem 290.000 m3 a zatopenou plochu 12,5 ha. Hráz je železobetonová desková (AMBURSEN), v koruně dlouhá 165 m, široká 1,4 m a vysoká 11 m nade dnem. Součástí je elektrárna s jednou Kaplanovou turbínou o výkonu 0,73 MW.

Nová rozhledna na bezejmenném návrší (589 m.n.m.) kousek jižně od obce Vojtěchov byla otevřena 10. července 2010. Rozhlednu tvoří železná konstrukce vysoká 16,35 m, která je do výše dvou pater obetonovaná a obložená kamenem. Nad touto obestavěnou částí má rozhledna pak ještě dvě otevřená patra s krytým zábradlím. Poslední kryté vyhlídkové patro je ve výšce 11,7 m a vede na něj celkem 59 schodů na točitém schodišti. Ačkoliv rozhledna nestojí na žádném větším kopci je z ní díky nezalesněnému okolí dobrý výhled na Skutečsko, Chrudimsko, Železné hory, Žďárské vrchy aj. Na rozhledně je umístěna web kamera. Při dobrých podmínkách je v nočních hodinách jsou vidět světla města Chrudim.

První zmínky o Vysočanech, jako románské osadě, jsou již z roku 1239. Ve 14. století byl na tomto území poplužní dvůr a další usedlosti. V 15. století zde byla vybudována tvrz. Koncem tohoto století bylo část území Vysočan majetkem špitálu sv. Pavla sídlícího v Karlíně, část karlovarského kláštera a část kostela na Novém Městě. V 17. století byl majitelem převážné části Vysočan David z Černína a po něm Maxmilián Trauttmansdorff a v 18. století Romedius hrabě Thun z Choltic, po kterém následovala ještě řada jiných vlastníků. Ještě počátkem 19. století měly Vysočany ráz zemědělské osady s řadou usedlostí – Čvančarka, Balabenka, Krocínka, Hytlovka, Fleišnerka, Jetelka a další. K radikální změně Vysočan došlo při vstupu průmyslu na jejich území. V roce 1896 zde byla založena Kolbenova továrna a řada dalších podniků. Vysočany se tak proměnily na dělnickou čtvrť. K Praze byly připojeny v roce 1922.