Atrakce pro děti i dospělé nedaleko výstaviště Černá louka. Můžete zde obdivovat více než 30 modelů významných evropských budov v měřítku 1:25 s dominantou 12 metrů vysoké Eiffelovy věže. Součástí jsou rovněž železniční tratě s vláčky či vodní cesty s parníkem.

Zámek Jánský Vrch, jediný zpřístupněný památkový objekt jesenického okresu, tvoří spolu s krajinářským parkem výraznou dominantu městské památkové zóny. Vypíná se na skalnatém kopci nad městem Javorníkem, které leží v nejsevernějším cípu Olomouckého kraje, na bývalém území Slezska. Založení výšinného hradu na Jánském vrchu v Javorníku lze patrně klást do konce 14. století, i když první písemná zmínka o hradu v Javorníku pochází již z roku 1307, kdy byl majetkem svidnických knížat. Svidničtí hrad odstoupili roku 1348 vratislavskému biskupovi Přeclavovi z Pogarel. Od těch dob byl hrad i okolí, až na několik menších přestávek, biskupství ve Vratislavi. Z konce 14. století pocházejí patrně dochované zbytky gotického válcovité věže. V průběhu 15. století byl hrad notně poškozen. A to jak husitskými válkami, tak zásahem samotného biskupství, které nechalo pobořit jeho obranný systém, aby se hrad nemohl stát oporou případného nepřítele. Velká obnova a pozdně gotická přestavba hradu, započala za biskupa Jana Rotha až na konci 15. století. Přibližně v tomto období získal také objekt své dnešní jméno, a to podle Jana Křtitele, patrona vratislavského biskupství. Kamenné reliéfní desky, dokládající tuto etapu stavebního vývoje a jeho přejmenování, jsou dodnes k vidění na zámeckých zdech. V letech 1616-1617 byl postaven v dolním nádvoří renesanční palác. Během třicetileté války, přesto že díky své poloze byl Javorník i s Jánským vrchem v centru dění a byl dvakrát obsazen Švédy, nebyl výrazněji poničen. Přestavba hradu na zámek K definitivní přestavbě původního hradu na zámek, došlo za episkopátu biskupa Filipa Gotharda Schaffgotsche v polovině 18.století. Vzniká zde barokní zámek, je založena okrasná zahrada, je vybudován koncertní sál oválného půdorysu. Biskup po svém nuceném odchodu z Vratislavi učinil v roce 1766 opravený zámek svým sídlem. Jánský vrch se tak stává významným kulturním centrem, mimo jiné zde např. pobývá a působí významný hudební skladatel, houslista a kapelník Karel Ditters z Dittersdofu. Ditters za téměř třicet let pobytu na Javorníku složil na čtyřicet komických oper, čímž se stal jedním ze zakladatelů německé komické opery. Hudební tradice zámku i města spojená s touto osobností je dodnes oživována každoročně probíhajícím festivalem Karla Ditterse z Dittersdorfu nebo drobnými koncerty v rámci Zámeckého kulturního léta, které probíhají v koncertním sále během prohlídek zámku. Dnešní vzhled zámku také významně ovlivnily úpravy za biskupa Hohenlohe-Waldenburg-Barnsteina z přelomu 18. a začátku 19. století. Došlo k úpravám nádvoří (dolního a venkovního), přemístění hlavní brány do jihozápadní části rozšířeného venkovního nádvoří a k odstranění různých přístavků, ke zřízení dolního parku, prostředního parku a okrasné zahrady a dále k vybudování hospodářských objektů a zaměstnaneckých bytů. Stavební úpravy probíhaly i za pozdějších biskupů. Vratislavští biskupové vlastnili zámek do roku 1945 a v roce 1984, po vyrovnání české a polské katolické církve, zámek získal tehdejší československý stát. Nyní je objekt ve správě Státního památkového ústavu v Olomouci. Podoba zámku Zámek s navenek strohými fasádami ukrývá kvalitní interiéry historizujících slohů 19. století, zdobené jemnou štukaturou a iluzivními ornamentálními malbami. Mobiliář s uměleckými sbírkami je věrným obrazem bohatých církevních majitelů a vypovídá mnoho o životním stylu a zálibách vysokých církevních hodnostářů. Jánský Vrch nabízí dva prohlídkové okruhy. V základním například hudební a rokokový salonek, koncertní a konferenční sál a pracovnu. V hospodářském okruhu to jsou například dolní kaple, ložnice a salón správce zámku a zámecká kuchyně. Tipy na výlet V Javorníku je kromě zámku k vidění také Městské muzeum, kaple Panny Marie Salletské, rozhledna Borůvková hora nebo Šafářova skála. U obce Uhelná najdete vyhlídku Čertovy kazatelny, dále pak zříceninu hradu Rychleby. Krásnou procházku si můžete udělat třeba Račím údolím nebo na Nýznerovské vodopády.  Ubytovat se můžete přímo v Javorníku.

Jméno vsi pochází zřejmě od jména majitele původního dvora Střížka. Tento dvůr se objevuje v písemných pramenech již roku 1230, kdy patřil jeptiškám od sv. Jiří na Pražském hradě. Za husitsví zabrali dvůr Pražané a majitelé se střídali. V letech 1459-1547 patřil Střížkov Starému Městu, potom byl spojen s libeňským panstvím. Již roku 1662 byl opět zakoupen Starým Městem a to již jako pustý. V roce 1922 byla obec připojena k Praze.

Dnešní goticko-renesanční kostel stojící nedaleko zámku byl vystavěn za Jiřího Bořity z Martinic na místě starší gotické svatyně ze třetí čtvrtiny 14. století z níž se dochoval presbytář ve hmotně dnešní sakristie. Současný kostel byl vysvěcen v roce 1587. Na kostele můžeme najít kruhová okénka s kružbami, jinak kostel hlavně osvětlují velká hrotitá okna s kružbami. Vstup do kostela je přes krásný renesanční portál se znaky zakladatelů. Prostor jednolodního kostela je celistvý, chybí zde nezvykle vítězný oblouk jinak oddělující běžně loď od kněžiště. Loď i presbytář mají jednotnou valenou klenbu s lunetami a štukovými žebry. V sakristii se dochovala původní gotická klenba se žebry bývalého presbytáře. Hlavní oltář pochází od Ignáce Platzera s obrazem Nejsvětější Trojice od Antonína Towara (1786). Největší cenností kostela jsou patrně původní renesanční varhany z roku 1587. Při jejich restaurování v roce 1990 bylo zjištěno, že většina píšťal je totiž renesančních. Jde tak zřejmě o nejstarší nástroj v Čechách. Uvnitř i vně kostela se nacházejí náhrobníky z 15-18. století. V kostele se konají bohoslužby a občasné koncerty.