Farní kostel sv. apoštolů Petra a Pavla se nachází v centru obce Batelov, na náměstí Míru. První zmínka o existenci kostela sv. Petra a Pavla v Batelově pochází z poloviny 14. století. Jednalo se s největší pravděpodobností o prostou jednolodní stavbu s dřevěnou věží. Stavba nového kostela, který nahradil tento starší kostelík, byla započata r. 1755 z iniciativy Jana Kryštofa barona de Klee a dokončena o pět let později za jeho syna Františka Ludvíka. Výrazná klasicistní úprava hlavního průčelí pochází z roku 1836. Ve druhé polovině 19. století, v letech 1874 – 1875, byl kostel poměrně nákladně rekonstruován, o což se zasloužil tehdejší farář František Vondráška. Kostel je poměrně monumentální stavba s dvouvěžovým průčelím, kterému dominuje velkoryse pojaté trojramenné schodiště. Schodiště je dekorováno sochami šesti světců – a to sv. Petra a Pavla (1884), sv. Cyrilla a Methoděje (1885), sv. Jana Křtitele a sv. Jana Nepomuckého (1888). Většina mobiliáře pochází z konce 18. a počátku 19. století. Rozměrné varhany byly vystavěny roku 1839 Františkem Svítilem z Nového Města na Moravě.   L.R.

Radnice - Moravská Třebová

Skupina kvarcitových skal se nachází severně od vrcholu Bradlo (asi 1,5 km). Původně tyto skalky tvořily souvislou hradbu, která se později rozpadla na dnešní skalní útvary vysoké až 12 m. Tyto skály dnes slouží jako cvičný horolezecký terén (Šéfova a Dívčí věž). Skalní útvary jsou přístupné po značené odbočce.

Stanice byla uvedena do provozu v roce 1978. Je ražená, pilířová a tvoří ji tři lodě. Střední loď má délku 107,2 m. Hloubka stanice je 32 m. Je obložena eloxovaným hliníkem žlutavé a zelené barvy. Vestibul stanice je monolitické konstrukce, je pod povrchem a je obložen šedým mramorem. Stanice navazuje na tramvajovou a autobusovou dopravu. Uměleckou výzdobu stanice tvoří kopie barokní sochy Naděje od M.B.Brauna, faksimile rokokové vázy z roku 1770, šest barokních soch z braunovské dílny. Vstup do metra je vyzdoben kovovou mříží od J. Smrže, J. Bruthause a Z. Brunzíka. Stanici dále zdobí kašna od L. Jiránka, O. Kuči a Z. Drobného a mramorová kašna od M. vystrčila. Projektanty byli Z. Drobný a O. Kuča. Název stanice je odvozen od její polohy, od katastru Malá Strana, kde se nachází.Stanice je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží. Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod. Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně! Stanice metra Malostranská je situována v prostoru pod Klárovem.Zprovozněna byla 12.8.1978Hloubka nástupiště je 32 m pod povrchem.Stanice je ražená, pilířového typu. Konstrukce stanice je trojlodní s prodlouženým středním tunelem se 4 páry prostupů do bočních lodí. Ke stanici patří technologický tunel o délce 19 m. Obklad stěn za kolejištěm je z hliníkových výlisků v barvě zelené a jejích odstínech.Z nástupiště vede jeden eskalátorový tunel do podzemního vestibulu z něhož vede jeden výstup do prostoru u Valdštejnské jízdárny.Počet provozně-služebních místností: 103Obestavěný prostor: 40.060 m3.Stavební náklady: 248 mil. korun.