Semínský akvadukt se nachází na Opatovickém kanále v blízkosti obce Semín zhruba 3 km severozápadním směrem od Přelouče. Betonový most převádí Opatovický kanál přes Sopřečský potok.

Na severním okraji Mirotic se nachází židovský hřbitov, založený v první polovině 17. století. Pak byl dvakrát rozšířen (1740 a 1805). Hřbitov velký 3.417 m2 je ohrazen zdí s márnicí z počátku 20. století. Nachází se zde na 250 náhrobků (1647-1946) různě roztroušených po hřbitově. Židovský hřbitov je uzamčen, kolem něj vede turisticky značená cesta z Mirotic do Boud.

Rozhledna s poetickým názvem Drahoušek, stojí na stejnojmenném kopci (504 m) nedaleko Sedlčan. Svým vznikem v roce 2004 se řadí mezi naše nejmladší rozhledny a jako mnoho dalších postavených době nedávno minulé vděčí za svůj vznik rozvoji mobilní komunikace. Právě snaha o lepší signál v této oblasti vedla dva naše největší mobilní operátory ke stavbě vysílače, který dostal podobu futuristicky vyhlížející rozhledny. Rozhledna je to vskutku krásná. Jedná se o 48 metrů vysokou válcovou betonovou věž, s dřevěným schodištěm na vnější straně a širokým ochozem ve výšce 32 metrů nad zemí. Na ochoz vede 167 roštových schodů. Ty už od doby otevření vystoupalo tisíce turistů, které láká nádherný kruhový výhled na krajinu Povltaví. Dále uvidíte blízké Sedlčany, Blaník, Vysoký Chlumec a pražské věže. Při dobrém výhledu lze spatřit i Milešovku či Ještěd. O turisty je zde výborně postaráno. Lze si zapůjčit dalekohled či nakoupit suvenýry. Zajímavostí jistě je, že identická rozhledna stojí na Sokolím vrchu u Děčína. Otevřeno je v letní sezóně a mimo otevírací hodiny lze rozhlednu navštívit po domluvě se správcem, p. Stárkem (+420728456105).

Zřícenina barokního kostelíka Narození Panny Marie z roku 1666 se nachází kousek severně za obcí. Vede k němu menší polní cesta od farního kostela k menšímu návrší (cca 300 m). Kostelík nechal postavit jako poděkování za svoji záchranu Adam Pavel Slavata, majitel chlumeckého panství. Při jedné cestě na mši do Lutové se mu splašili koně a on se pro záchranu modlil k Panně Marii. V kostelíku se nekonaly klasické bohoslužby, byl spíše poutním a na svátek Narození Panny Marie se zde jedna taková tehdy velmi významná konala. Po vystavění barokního kostela v Chlumu u Třeboně se poutě přesunuly tam a význam zdejšího místa začal upadat. Vše skončilo s josefínskými reformami, kdy byl kostel zrušen, během poloviny 19. století zpustl a jedné noci byl dokonce rozkraden krov. Roku 1875 bylo použito jeho zdiva ke stavbě věže farního kostela. Dnes se zde dochovalo jen torzo severní zdi kostela s okenním otvorem. Pahorek kdysi holý během let zarostl stromy a ukryl tak definitivně i zbytky kostelíka očím okolo jdoucích poutníků. Roku 1934 zde děkan Kraus nechal vztyčit kříž, ten však po opuštění fary kdosi ulomil. Ani pokusy o obnovení v nedávných letech bohužel nebyly příznivé a kříž byl brzo poničen či ukraden.