Zajímavou secesní stavbu kostela v obci Hrob najdeme v Rybniční ulici. Kostel pro německé evangelíky byl postaven v letech 1900-1902 drážďanskými architekty R. Schillingerem a W. Graebnerem.

Rozlehlý zámek Sychrov je dnes jedinečnou ukázkou novogotického šlechtického sídla druhé poloviny 19. století. Je situován do stejnojmenné obce v Libereckém kraji, 6 km severozápadně od Turnova. Historie zámku Na jeho místě původně stávala tvrz z 15. století, kterou nahradil během 16. století patrový panský kamenný dům pánů z Kyjova. Za třicetileté války, během níž vlastnil tehdejší svijansko - sychrovské panství Albrecht z Valdštejna, byl dům zničen. Když roku 1669 koupili panství Lamottové z Frintroppu, vystavěli na jeho místě barokní patrový zámek s věží. Rodové sídlo Rohanů Slavná etapa pro Sychrov začala roku 1820. Tehdy koupil celé panství rod Rohanů, příslušníků staré francouzské šlechty původem z Bretaně. Sychrov se stal jedním z jejich letních sídel, a protože starý barokní zámek již nevyhovoval dobovým potřebám na reprezentaci a pohodlí, rozhodli se je Rohanové přestavět. A to hned dvakrát. Nejprve v letech 1822 -1834 do podoby pozdního klasicismu a kolem poloviny 19. století, za Kamila Rohana, přibyly novogotické rysy a byly postaveny další budovy. Vyrostla válcová Bretaňská a hranolová Rohanská věž. Drobné úpravy v romantickém slohu vtiskl Sychrovu stavitel Josef Pravot. Kníže Rohan byl zanícený botanik, proto se jeho velké pozornosti těšil i zámecký park, který v druhé polovině 19. století vyrostl v nádhernou zahradu se vzácnými cizokrajnými dřevinami, bazénky, vodotrysky a umělým potokem. Bylo vybudováno i několik zahradních staveb, jako vyhlídka korunního prince Rudolfa či slavnostní brána zvaná „Arturův hrad“ v podobě romantické zříceniny. V zahradě čerpal inspiraci i hudební skladatel Antonín Dvořák, který byl na Sychrově častým hostem, díky svému přátelství s Aloisem Göblem, zaměstnancem Rohanů. Sychrov byl v držení Rohanů až do r. 1945, kdy jim byl zkonfiskován a stal se majetkem státu. Od roku 1995 je Národní kulturní památkou. Novogotická nádhera Zámek je vystavěn na obdélníkovém půdorysu, zdivo má červenou omítku. Do stran vybíhají dvě křídla. Průčelí zámku má kamenný portál a po obou jeho stranách jsou věže. Budovy jsou seskupené kolem rozlehlého čestného dvora, ze kterého se průjezdem vstupuje do parku. V interiérech je autentická zámecká instalace v novogotickém slohu, která podává ukázku jak se ve 2. polovině 19. stoleté žilo na venkovském šlechtickém sídle. K vidění jsou obytné místnosti panstva i jeho reprezentační prostory a královské apartmá, jehož hosty byli francouzský král Karel X., pruský král Vilém a císař František Josef I. Interiéry jsou vybaveny cenným historickým nábytkem, porcelánem, sklem, obrazy a množstvím dalších drobností. Většina zámeckých místností vyniká bohatou řezbářskou výzdobou. Stěny zdobí nesmírně cenné olejomalby předků Rohanů a francouzských králů, o jejichž cennosti svědčí, že jsou jednak nejvýznamnějším souborem francouzských podobizen mimo Francii a také největší středoevropskou sbírkou portrétního umění. Zámek nabízí 3 návštěvnické okruhy, noční prohlídky, ukázky sokolnictví a koncerty. Natáčely se zde pohádky Zlatovláska či Nesmrtelná teta.  Tipy na výlet V nedalekém okolí najdete zříceninu hradu Vranov - Pantheon, zámek Malá Skála, zámek Svijany, skalní hrad Drábovna, rozhlednu Kopanina nebo zříceninu hradu Frýdštejn. V Turnově můžete navštívit chrám Narození Panny Marie nebo Dlaskův statek. Ubytovat se můžete v Turnově.

Na okraji města při panelovém sídlišti, na konci ulice Pod Vrchy se nachází jindřichohradecký židovský hřbitov. Byl založen v 15. století a později několikrát rozšiřován. Mimo jiné v roce 1773, kdy při rozšíření byl zároveň ohrazen kamennou zdí. Poslední rozšíření proběhlo v druhé polovině 19. století. Na současné ploše 3.314 m2 se nachází několik stovek náhrobků. Plocha hřbitova se ve druhé části svažuje. Ve svahu se nacházejí starší typy náhrobků (barokní a klasicistní), nejstarší z roku 1638. V horní části jsou pak převážně novodobé žulové náhrobky. Součástí ohrazení je funkcionalistická obřadní síň z roku 1937 s původním zařízením (tahara s omývacím stolem, vozovna s dochovaným vozem aj.). Zde se konají příležitostné výstavy. Na protilehlém rohu se nachází obývaný hrobnický domek. Na hřbitov se pak vstupuje branou situovanou mezi obřadní síní a hrobnickým domkem. Hřbitov je uzamčen, hlídán pověřenou osobou a monitorován městskou policií. Přístupný je na požádání pověřenou osobou obývající hrobnický domek, mimo soboty a židovské svátky.

Písecké městské opevnění bylo vybudováno na obranu založeného města ve 13. století. V průběhu 15-17. století bylo ještě zesíleno a hradby zvýšeny do výšky až 10 metrů. Vstup do města umožňovaly tři brány. Všechny tři byly zbrourány a v průběhu 19. století v souvislosti s rozvojem města byla ubourána i většina hradeb. Do dnešní doby se zachovalo krátké úseky hradeb a to při Komenského ulici naproti gymnáziu, v ulici Podskalí a při ulici Hradební II. včetně upraveného přístupného parkánu. Kromě toho se část hradeb dochovala i ve hmotě domů, díky tomu můžeme třeba vidět polokruhovou baštu v Budovcově ulici a nebo kruhouvou na okraji Palackého sadů naproti poště. Oboje jsou dnes součástí domů.