Obec Kryry, leží v Lounském okresu, v Ústeckém kraji. Může se pyšnit krásnou a architektonicky velmi zajímavou rozhlednou, která je vystavěna na Kostelním vrchu (383 m). Architektonický skvost Původně na jejím místě stál hrad Kozihrady, z něhož se dochovaly již jen valy a příkopy. Místní Okrašlovací spolek se na jeho místě rozhodl postavit rozhlednu. Roku 1906 byla tak otevřena cihlová věž, vysoká 27 metrů se třemi vyhlídkovými terasami. Dřeveným ochozem uprostřed, velkou terasou na vrcholu a ještě byla přidána malá věžička. Byla pojmenována na počest stého výročí německého básníka Friedricha Schilera, jehož památník byl umístěn v přízemí rozhledny. K výhledům na Doupovské hory, Krušné hory a České středohoří slouží veřejnosti dodnes. Aby se před námi pohled otevřel je nutné vystoupat 127 schodů na nejvyšší vyhlídkovou terasu. Rozhledna, postavená z červených neomítnutých cihel, vypadá moc pěkně.   Výhled sever: Valovský kopec, Podbořansko, Krušné hory východ: vrch Louštín jih: Kryry. Tobiášův vrch, Jesenicko západ: Doupovské hory Popis cesty   Autem - až k rozhledně je možné dojet autem. Po příjezdu do Kryr odbočte v rohu náměstí Kostelní ulicí ke kostelu. Ulicí až do místa kde začíná prašná cesta. Ta Vás dovede až k rozhledně.   Vlakem - vystoupit na zastávce v Kryrech. Poté ulicí 5. května až na náměstí a odtud po zeleně značené turistické trase až k rozhledně. Celková délka trasy je 1,5 kilometru.    

Vrchol Perník se nachází na žluté turistické značce vedoucí z osady Jelení k železniční zastávce Ovesná.Na vrchu Perník (1049 m.n.m.) se nacházejí rozličné skalní útvary, někdy nazývané také jako Medvědí vyhlídka. Je odsud výhled i když omezený.

Hrad byl založen před rokem 1470. Jeho stavebníkem byl Jan Křinecký z Ronova. V roce 1575 koupili zdejší panství Valdštejnové. Na hradě již nesídlili a byl ponechán svému osudu. Není divu, že se v roce 1638 uvádí již jako zřícenina. V letech 1659-1680 byl v jeho areálu postaven osmiboký zámek, který byl v roce 1891 zbořen. Hrad byl šestiboké dispozice, obklopen mohutným příkopem a za ním masivním valem. Vlastní ohrazení jádra hradu bylo buď lehčí konstrukce nebo zaniklo při pozdějších úpravách. Vlivem pozdějších úprav není z vnitřní zástavby rozsáhlé plochy hradu nic známo. Do dnešní doby se zachoval z hradu jen příkop, val a pozůstatky sklepů. Vše volně přístupné.

Vrch Petřín, vysoký 327 m, tvoří jednu z nejznámějších dominant Prahy. Pověsti praví, že právě z tohoto vrchu kněžna Libuše předpověděla městu Praze slávu dotýkající se hvězd. V průběhu staletí měl Petřín několik jmen: Petřín, Hora, Kopec, Vrch sv. Vavřince (v něm. Lorenzberg ). Kronikář Kosmas jej při výkladu o založení Prahy popisuje jako místo velmi skalnaté, jemuž právě pro to množství skal říkají Petřín (zřejmě od latinského slova Petra což znamená skála). Skály na Petříně byly a jsou a kámen, nebo lépe opuka, se tu lámal od nepaměti. Praha má z petřínské opuky mnoho staveb například i právě Hladová zeď, které se táhne petřínským vrchem. První historickou zmínkou o lomech podává tzv. Mnich sázavský. Vypráví se, že ve 12. století dal kameny z nich opat Silvestr ozdobit dlažbu sázavského kláštera. Hlavní důvod proč dal Karel IV, vybudovat Hladovou zeď, byl nesporně obranný. Když však v Praze v roce 1361 vypukl pro stoupající nezaměstnanost hlad a mnoho lidí dostalo na stavbě opevnění práci, získala zeď přívlastek Hladová. Gotická hladová zeď je 1.178 metrů dlouhá, průměrně 7,75 metrů vysoká a 170 cm široká. V dávné historii se zde konaly také popravy. Petřín také v minulosti sloužil Praze jako zdroj kamene. Posupně se Petřín stal jedním z nejznámějších a také nejnavštěvovanějších míst v Praze. Nachází se zde řada historických staveb, soch, památných míst, zahrad atd. Nejznámější stavbou je bezesporu Petřínská rozhledna, která byla postavena v roce 1891. Je vysoká 63,5 m a je pětkrát zmenšenou replikou Eifelovy věže v Paříži. Na její vrchol vede 299 schodů. Zajímavé je, že vrchol Petřínské rozhledny je ve stejné nadmořské výšce jako vrchol Eifelovy věže v Paříži. Na Petřín lze pohodlně vyjet lanovkou, která je rovněž historickým unikátem pocházejícím rovněž z roku 1891. Petřin je také znám jako místo lásky, místo zamilovaných.Za zmínku stojí ještě několik slov k restauraci. Nebozízek. Vznik jména má dvě verze, jednu logičtější, druhou spíše úsměvnou. Ta první říká že jméno dostalo podle cest, které jako spirály nebozezu obtáčely vrch Petřína. Druhá přímo restaurační říká, že jednou Otec vlasti přišel s malým synkem Václavem do hospody na Petříně, prohlédl si jídelní lístek a zeptal se malého Vašíka: Dáš si kaši nebo řízek? „Nebozízek“ odpověděl malý princ, který ještě neuměl dobře vyslovovat české „ř“. Na památku této události prý císař kázal, aby se restaurace na Petříně jmenovala Nebozízek. Vědci se kloní k verzi číslo jedna, jaká se líbí vám, je na vás.Petřín je také místem, odkud je jedinečný výhled na Prahu. Nejen z Petřínské rozhledny, ale i z jeho zahrad a mnoha pěšinek vedoucích po jeho vrstevnicích. Vidět je Pražský hrad, tedy Hradčany, Malá Strana, Staré Město, Nové Město, Smíchov a celá řada dalších městských části a jejich dominant.Co na Petříně najdeme? Mnoho památek, zahrad a zajímavostí. Za všechny lze jmenovat:Barokní opevnění Hradčan, Bludiště Petřín, obraz Boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě, budova Nebozízku, socha Čtrnáctiletá, plastika Dekorativní váza, dětské hřiště nad letohrádkem Kinských, dětské hřiště pod Seminářskou zahradou, dětské hřiště pod zahradou Kinského, dům Nebozízek, dům Švýcárna, fontána s plastikami chlapců, Hladová zeď, chráněný strom u Štefánikovy hvězdárny, chráněný strom v Kinského zahradě, jezírko s lachtanem,Jezírko v Seminářské zahradě na Petříně, kamenný stůl, kaple Božího hrobu na Petříně z roku 1737, kaple Kalvarie na Petříně, kaple v Seminářské zahradě na Petříně, kašna nad kostlem sv. Michala, kašna u letohrádku Kinských, kašna u Nebozízku, kašna u Petřínské rozhledny, kašna v zahradě Kinského, kostel sv. Michala, kostel sv. Vavřince, kříž ve Strahovské zahradě, křížová cesta na Petříně, socha Kvapilová Hana, socha Lachtan, socha Laub Ferdinand, pamětní deska Laudová Marie, letohrádek ve Strahovské zahradě, socha Mácha Karel Hynek, most Petřínské lanovky ve stanici Nebozízek, most přes vyhlídkovou pěšinu na Petříně, pomník Náprstek Vojta, Národopisné oddělení Národního muzea, socha Neruda Jan, Petřínská lanovka, Petřínská rozhledna, Petřínská vyhlídková trasa, Petřínské sady, Petřínské schody, Petřínské skály, pítko v Seminářské zahradě, pítko v zahradě Kinského, socha Polibek, pomník Obětem komunismu, Premonstrátský klášter na Strahově, socha Rusalka, Růžový sad, sad Nebozízek, schody do zahrady Kinského, schody u Hladové zdi, sluneční hodiny nad Kinského zahradou, sluneční hodiny u Štefánikovy hvězdárny, Strahovská ulice, Hellichova ulice, Strahovské nádvoří, studánka ve Strahovské zahradě, socha Sv. Vavřinec. socha Sv. Vojtěch, socha Štefánik Milan Rastislav, Štefánikova hvězdárna,  socha Touha, Tunel pod Petřínem, socha Vodník, socha Vrchlický Jaroslav, vyhlídka z Petřínské rozhledny, vyhlídka z terasy na Petříně, zahrada Kinského, zahrada Květnice, zahrada Seminářská, zahrada u Petřínské rozhledny, zastávka Petřínské lanovky Nebozízek, zastávka Petřínské lanovky Petřín, zastávka Petřínské lanovky Újezd .Na Petřín je velice dobré dopravní spojení. Návštěvníci samozřejmě nejvíce využívají Petřínskou lanovku, jejíž stanice je u tramvajové zastávky Újezd. S její pomocí lze zdolat Petřín bez nejmenší námahy. Další cesta na Petřín vede přes Kinského zahradu z náměstí Kinských. Další pak ulicí Vlašská, do níž se dostaneme z Malostranského náměstí přes Tržiště. Na Petřín lze vstoupit i od Strahovského dvora. Jednak přes zahrady a jednak Strahovskou ulicí. Konečně je Petřín dostupná od Strahova.