Židovský hřbitov se nachází přibližně 1 km od centra obce Liteň a to jižním směrem. Je potřeba se vydat z centra směrem na Skuhrov. Před koncem obce odbočit do Mánesovy ulice a pokračovat dál z obce ven směrem k okraji lesa. Hřbitov byl založen roku 1680 a rozšiřován byl v 18. i 19. století. V 19. století byl postaven i byt hrobníka, v roce 1927 pak obřadní síň. Na ploše 4.117 m2 je dochováno přilibžně 300 náhrobků pocházejících z let 1687-1939. V obci se též nachází synagoga postavená kolem poloviny 19. století v klasicistním slohu na místě starší synagogy. V roce 1939 byla však prodána obci a po válce adaptována na hasičskou zbrojnici. V roce 1956 ještě navíc zásadně přestavěna na dům požární ochrany a zvýšena o patro. Hřbitov je ohrazen dobrou kamennou zdí a uzamčen. Na vratech je sice zpráva kde sice lze zapůjčit klíč, nicméně je staršího data a je uvedeno pouze číslo popisné. Obytné stavení vedle vchodu je nefunkční a vybydlené.

Českobrodský kostel sv. Gotharda byl přestavěn z původního kostela (z roku 1130) po požáru ve 14. století přestavěn na trojlodní baziliku se dvěma věžemi. V letech 1765-1772 prošel barokní přestavbou, věže kostela byly sníženy na úroveň lodě a místo toho vystavěna jedna ve středu průčelí. Trojlodní kostel s dlouhým polygonálně uzavřeným presbytářem je doplněn opěrnými pilíři. Presbytář osvětlují původní gotická hrotitá okna a sklenuje jej křížová žebrová klenba v závěru paprsčitá. Všechny tři lodě sklenuje valená klenba s lunetami, členěná šesti paprsčitými štukovými pruty sbíhající se na konzoly. V interiéru kostela se nachází rokokový hlavní oltář, barokní relikviář sv. Gotharda posázený čevenými a zelenými kameny. V presbytáři můžeme vidět gotické pastoforium a sedile. Při kostele stojí pozdně gotická zvonice z let 1578-1580.

Horní popovská bříza, okres Karlovy Vary.

Mariánský morový sloup na Hradčanském náměstí nechal postavit svým rozhodnutím z roku 1725 císař Karel VI. Základní kámen byl položen v roce 1726. Dílo však bylo díky finančním problémům dokončeno a vysvěceno až v roce 1736.Mariánský morový sloup stojí na místě, kde se konaly bohoslužby pod širým nebem v období morové epidemie v letech 1713 – 1714. Sochy umístěné na sloupu jsou dílem F. M. Brokoffa a jeho žáka F. I. Weise. Postava Panny Marie na vrcholu sloupu je vysoká 2,06 m byla v roce 1844 pozlacena. V roce 1894 byla umístěna do lapidária a nahrazena kopií od L. Wurzela. Na horním soklu jsou plastiky znázorňující sv. Václava, sv. Víta, a sv. Vojtěcha.  Na dolním jsou postavy sv. Alžběty Duryňské, dávající žebrákovi almužnu, sv. Pavla, sv. Floriána, sv. Jana Nepomuckého a sv. Karel Boromejského,Sloup stojí na podstavci s kamennými hranoly.