Bronzová socha Josefa Jungmanna je dílem sochaře Ludvíka Šimka, architekta Antonína Barvitia a Václava Levého. Podstavec je zhotoven ze žuly a syenitu. Dílo je sedm metru vysoké. Pomník nechal vybudovat spolek Svatobor. Základní kámen položil v roce 1873 František Palacký u příležitosti stého výročí Jungmannova narození. Pomník byl slavnostně odhalen v roce 1878. Stojí na náměstí nazvaném po Jungmannovi, nedaleko místo, kde učenec žil. V přilehlé ulici, která rovněž nese jeho jméno.

Mateřská škola Tuchorazská.

Zříceninu hradu Kožlí najdeme na strmém zalesněném ostrohu nad soutokem Tisemského a Janovického potoka, západně od Konopiště na Benešovsku. Pohnutá historie hradu Kožlí bylo stejně jako mnoho dalších posázavských hradů poprvé zmíněno roku 1318 v predikátu. Jako první majitel se uvádí Ctibor z Kožlí. V majetku rodu svých zakladatelů zůstal až do počátku 15. století a mnohdy jeho majitelé podnikali z Kožlí loupeživé výpravy a okrádali zejména kupce na okolních cestách. Počátkem 15. stol. patřil hrad Petrovi z Pětichvost, který za bojů panské jednoty s králem Václavem IV. zachoval věrnost králi. V roce 1414 se pak majitelem stal Beneš Libún z Dubé. Z rukou jeho syna se za nejasných událostí dostal do držení bohatého Zdeňka Konopišťského ze Šternberka.  Psal se rok 1461. Kožlí se tak stalo součástí Konopiště a společně s ním i členem koalice proti Jiřímu z Poděbrad. Vojska krále roku 1468 obléhala a dobyla Konopiště a spolu s ním i Kožlí. Hrad se připomíná ještě r. 1495, r. 1500 byl již pustý a v průběhu 16. stol. se jeho zkáza dovršila. Hrad nebo už zámek? Hrad byl vystavěn na strmé ostrožně. Proto předhradí neleželo před hradem ale za ním. Informace o vzhledu hradu jsou kusé a nepříliš podrobné. Jádro hradu mělo pravidelný, obdélný obrys na obou koncích zajištěný mohutnými příkopy. Po celém obvodu obíhal parkán, který se nejlépe dochoval na JV straně. Do jádra hradu se vstupovalo čtverhrannou branou. Obdélníkové nádvoří bylo na delších stranách chráněno vysokými hradebními zdmi, na kratších stranách uzavřeno dvěma paláci. Naprostá většina vnitřní zástavby jádra je dnes patrna ve formě výrazných reliéfních reliktů. Hrad Kožlí je tak typickým příkladem hradu dvoupalácové dispozice. Neměl hlavní věž, protože byl vystavěn v klidné době lucemburské. Dvoupalácové hrady se tak staly jakýmsi přechodníkem mezi hradem a zámkem. Ubytovat se můžete například v nedalekém Benešově, kde za návštěvu stojí například Muzeum Podblanicka nebo Muzeum umění a designu.

Statek s obytným domem a hospodářskými budovami byl postaven v první polovině 18. století, v následujícím pak ještě upraven. Hospodářské budovy jsou seskupeny kolem čtvercového dvora, jednopatrový dům má nárožní dvoupatrové věže, zakončené báněmi. V přízemí se dochovaly klenby.