Stará (Přední) synagoga: jako barokní stavba byla postavena v letech 1639-1642 na místě původní dřevěné svatyně s hlavním sálem zaklenutým neckovou klenbou. V letech 1856-1857 prošla novogotickou úpravou. Měla tradiční vnitřní rozdělení s kapacitou 114 míst pro muže a 80 míst pro ženy na galerii v patře. V letech 1953-1954 stavbu adaptovala pro svoje účely Církev československá hustiská, která ji využívá i dnes.

Plastika Boje sv.Jiří s drakem je umístěna na východní straně chrámu sv.Jiří na náměstí U sv.Jiří. Pochází z počátku 16.století, autor je neznámý. Plastika se stejným námětem, kopie od sochaře Kulhánka z roku 1934, je umístěna i na boku trojlodí kostela sv.Jiří. Lze jí vidět z Jiřské ulice.

Nespornou dominantou území hřbitova je novorenesanční budova obřadní síně. Nad průčelím z ní vystupuje věžovitá část klenutá kupolí s helmicovitou střechou, na průčelní stěně otevřená podvojným oknem rámovaným pilastry s jónskými hlavicemi. Na vrcholu střechy stojí čtyřboká lucerna rovněž s helmicovitou stříškou. V prostoru předsíně, před vchodem do hlavního obřadního prostoru, je osazena pamětní deska se stručnými historickými údaji. Projekt vytvořil arch. Bedřich Muenzberger.

Z městského opevnění budovaného od přelomu 13. a 14. století se toho mnoho nedochovalo. Za husitských válek bylo hodně pobořeno a i když pak došlo k zásadní přestavbě v půrběhu 18 a 19. století zaniklo téměř vše až na jednu ze čtyř bran a zbytky tří bašt. Jediná ze čtyř dochovaných bran stojí ve Velvarské ulici. První zprávy o ní jsou z roku 1443. Přestavěna na dnešní stavbu proběhla v letech 1460-1463, patrně s využitím původní brány. V druhé polovině 14. století a na počátku 16. století byla několikrát poškozena požáry. V roce 1795 sem byl přenesen zvon z vyhořelé věže radnice. V roce 1824 bylo zbořeno přebraní brány, které mělo cimbuří, vstupní bránu a patrně bylo chráněno baštou. Dnešní dochovaná brána je pětipodlažní, vysoká 38 m. Průjezd je valeně klenutý. Její vnější fasáda nese znak města a 6 cechovních znaků (tkalcovský a prýmkařský, sladovnický, postřihačský, hrnčířský, kolářský a jeden neidentifikovatelný). V levém rohu můžeme vidět torzo psa a poblíž hlavičku vousáče, snad portrét stavitele. V roce 1967 zde byla umístěna expozice Slánského muzea věnovaná městské fortifikaci, v současné době je brána přístupná jen příležitostně.