Mánsův most. Mánesův most přes Vltavu spojuje Malou Stranu, Klárov, se Starým Městem, Alšovým nábřežím. V současné době slouží pro automobilový provoz, tramvaje a pro pěší. Stavba Mánesova mostu. Most byl vybudován v letech 1911 – 1914 podle projektu F.Mencla a A.Nového a architektonického řešení M.Petrů na místě železné vysuté lávky. Je betonové konstrukce se čtyřmi klenbami o rozpětí 38,25 a 41,80 m. Šířka mostu je 16 m. Pilíře mostuu jsou zdobeny reliéfy F.Bílka, J.Machatky aj. Štursy. Na Staroměstské straně je výzdoba mostu doplněna fontánami a chrliči E. Halmona. Povodní lávku do dnes připomíná mýtný domek na Klárově a ulice U železné lávky, která spojuje nábřeží E.Beneše s Kosárkovým nábřežím. Pojmenování Mánesova mostu. Nedaleko úpatí mostu, na Alšově nábřeží, stojí socha J.Mánese po kterém je most pojmenován.

Chrudimský židovský hřbitov se nachází v ulici Novoměstská v sousedství městského hřbitova. Byl založen na zakoupeném pozemku v dubnu 1889. Je ohrazen cihlovou zdí s monumentální vstupní branou, která sloužila také jako márnice. Do dnešní doby se dochovalo okolo stovky náhrobků z let 1891-1940.

Čerchov (1041 m) je nejvyšším bodem Českého lesa a leží jen dva kilometry od hranice s Německem. Rozhledna v zemi nikoho Právě blízkost hranice, znamenala první problémy při snaze postavit na jeho vrcholu vyhlídkovou věž. Její stavbu měli v plánu turisté z Bavorska i našinci. Jejich spor rozhodl majitel pozemku hrabě Stadion, který vyšel roku 1894 vstříc Čechům a poskytl jim vedle pozemku i dřevo na stavbu. První rozhledna na Čerchově tak byla dřevěná, třípatrová a měřila 17 metrů. Za tři roky byla ještě postavena horská chata s názvem Pasovského chýše. Rozhledna se stala velmi oblíbenou a tisíce návštěvníků společně s drsným klimatem se podepsalo na tom, že vydržela pouhých deset let. Ovšem bezprostředně po jejím stržení začaly práce na nové, tentokráte již zděné, která stojí na Čerchově do dnešních dnů. Byla otevřena 16. července 1905, měří 19 metrů a na vyhlídkovou plošinu ve výšce 16 metrů vede 129 schodů. V roce 1927 se na kopci díky neutuchajícímu zájmů výletníků objevila další turistická chata. V dalších letech už tak šťastný osud rozhledna neměla. V roce 1938 byl areál na Čerchově zabrán armádou německou, v poválečných letech pak československou. V sedmdesátých letech byly obě chaty zbourány a vedle věže vyrostla věž další, tentokráte radarová. Svému účelu začala rozhledna sloužit opět v roce 2000. Z rozhledny se nabízí kruhový výhled na okolí Domažlicka, na část Šumavy a Českého lesa.   Výhled sever: Přimda, Slavkovský les a Doupovské hory východ: obec Pec pod Čerchovem, Koráb, Jihočeská kotlina s Temelínem jih: Dlouhá skála, Německá část Českého lesa a Šumavy, za skvělé viditelnosti Alpy s Dachsteinem západ: hora Skalka, německá část Českého lesa a příhraničí Popis cesty Rozhledna stojí na nejvyšším vrcholu Českého lesa Čerchově vysokém 1042 m n.m., 5,5 km směrem na Z od České Kubice.  Autem - nejlepší je zaparkovat v obci Capartice, odkud je to na vrchol Čerchova 4 km po červené TZT na rozcestí a odtud po zelené k vrcholu a rozhledně. Vlakem - Od zastávky vlaku je několik možností, jak zdolat vrchol. Z České Kubice (žel. trať č. 180 Plzeň - Česká Kubice) po červené TZT až na rozcestí se zelenou a odtud po zelené na vrchol (6,5 km). Dále se dá jít např. z Babylonu (také žel. trať č. 180 Plzeň - Česká Kubice) po zelené TZT, nebo také z Trhanova (žel. trať č. 184 Planá u Mar. Lázní - Domažlice).

V malebné jihočeské krajině nalezneme mnoho pozoruhodných historických památek, mezi nimiž se z hustých a romantických šumavských lesů zjevuje jedna z perel gotické architektury na našem území – cisterciácký klášter Vyšší Brod. Toto místo protknuté stoletou touhou po každodenním setkávání s Bohem objevujeme necelých třicet kilometrů na jih od dalšího architektonického skvostu, Českého Krumlova a to na pravém břehu pokojně plynoucí Vltavy.Legenda o založení kláštera jakoby zapadala do mystického prostředí obklopujícího klášter samotný. Šlechtic Vok I. Rožmberk se prý v polovině 13. století ocitl na pokraji smrti, když se jeho tělo zmítalo ve vlnách rozbouřené Vltavy a zachránit se mu podařilo prý jen zázrakem. Jako vyjádření díků Bohu za toto znamení zde roku 1259 zakládá klášter, který nechává osídlit cisterciáckými mnichy z nedalekého rakouského kláštera Wilhering. Zároveň činí z kláštera rodové pohřebiště, kde je postupně pohřbeno deset generací rodiny Rožmberků od 12. do 17. století, mezi nimiž najdeme významné osobnosti našich dějin v čele se Závišem z Falkenštejna (byl v klášteře pohřben jako první), či mecenášem Petrem I. Rožmberkem. Stavba klášterního kostela trvala více než sto let a byla dokončena v 80. letech 14. století. Velkou cenností je deskový oltář, obsahující malby tzv. Mistra oltáře vyšebrodského. Ve spojení s Vokem I. se podařilo místním cisterciákům vybudovat rozsáhlé panství, které mělo jako jedno z mála štěstí během husitských válek, kdy nebylo závažněji poničeno. Takové štěstí již neměl klášter samotný, který husité v roce 1422 dobyli, ale ani on nebyl závažněji poškozen. Období nastupující reformace a protestantismu v 16. století se odrazilo mezi poddanými i na tomto vyšebrodském panství, ovšem ze záznamů se dozvídáme, že bylo poměrně násilně potlačeno opatem Trollem. V 17. a 18. století se v klášteře poměrně klíčově přistavuje, vzniká např. první kostelní věž (1671), přestavují se dvě menší stavby ze 14. století, či vzniká zásadní knihovní sál (1757). Svou novogotickou podobu klášter získává mezi lety 1830 – 1862 pod vedením opata Leopolda Wackarže. Odlehlost celého areálu zabezpečila možnost nepřerušeného architektonického vývoje a to i v napjatých, válečných dobách.Když se klášteru podařilo přečkat nelehkou dobu vlády Josefa II., došlo ke stabilizaci a nárůstu počtu klášterních bratří. Těžké časy započaly v období po mnichovském diktátu, kdy byl klášter v rámci sudet připojen k říši a o dva roky později dokonce zrušen a řeholníci se rozprchli po okolních farách. Ani osvobození a obnovení činnosti kláštera nepřineslo klid pro jeho správce, neboť v rámci odsunu sudetských němců bylo mnoho cisterciáků vyhnáno z republiky. Tragické období kláštera se uzavřelo v roce 1950, kdy komunisté v rámci jejich násilného tažení proti věřícím klášter zrušili a jeho obyvatele vyhnali. Zadostiučinění tak přišlo až v roce 1990, kdy se do kláštera ve Vyšším Brodu navrátil život i cisterciáčtí mniši. Pro návštěvníky nabízí klášter mnoho zajímavostí, počínaje nádhernými gotickými exteriéry i interiéry, obrazovou galerií jenž obsahuje díla Petra Brandla, Norberta Grunda či Kašpara Hirschellyho nebo kapli panny Marie, která má na svém novogotickém oltáři vystaven obraz Milostné Panny Marie, známý jako Vyšebrodská madona. Vrcholem celého komplexu je však zcela unikátní knihovní komplex, který obsahuje přes 70 tisíc svazků a je třetím největším v České republice. Knihy jsou rozčleněny po knihovní chodbě (novější odborná literatura), filosofickém sále ( především filosofické spisy) či sále teologickém (nejrozsáhlejší sál s převážně teologickou literaturou a unikátní sbírkou biblí) a pro návštěvníka jen korunují dojem z nádherného místa protknutého chodem dějin.