Celodřevěná roubená stavba pravoslavného kostela sv. Michala sem byla přenesena v roce 1929 ze vsi Medvedovce u Mukačeva na tehdejší Podkarpatské Rusi. Karpatský kostelík, postavený v 2. pol. 17. století, má tři věže s cibulovitými báněmi a střechu krytou šindelem.

Zámek Kopidlno stojí při jihovýchodní straně náměstí stejnojmenného města na začátku rozsáhlého parku při hrázi zámeckého rybníka. Vstup do zámeckého parku je přímo z náměstí. Historie zámku Dominantou města Kopidlna je zámek z poloviny 16. století, který byl přestavěn z dřívější vodní tvrze. Jako původní majitel vodní tvrze je uváděn Petr Kopidlanský. Počátkem 16. století byla tvrz vypálena a v roce 1527 ji koupil Václav Haugvic z Biskupic. Ten zřejmě započal s přestavbou na pohodlnější zámecké sídlo. Dokončení stavby se předpokládá okolo roku 1559, za Kryštofa Robmhápa ze Suché. Ve druhé polovině 16. století byl založen také zdejší zámecký rybník. Různé stavební úpravy probíhaly i za Jana Rudolfa Trčka, který panství vlastnil od roku 1614. Dalším vlastníkem byl Albrecht z Valdštejna, panství tak po roce 1634 propadlo konfiskaci. Od roku 1638 se sídlo stalo dědičným majetkem Šliků. Prvním vlastníkem byl Jindřich Šlik z Holiče, který opět zahájil další stavební práce, byly však dokončeny až za jeho syna Františka Arnošta Šlika. V této době dostal zámek podobu trojkřídlé budovy s nádvořím. Roku 1875 za Ervína Šlika bylo postaveno nové východní křídlo uzavírající nádvoří a zámek získal pseudorenesanční vzhled. Po smrti Ervína Šlika získal zámek jeho příbuzný Jan Weissenwolf a po něm jeho sestra Jindřiška, provdaná do rodu Thurn - Taxis. Po roce 1945 přešel zámek Kopidlno do majetku státu a od roku 1948 se stal sídlem zahradnické školy, která sem byla přemístěna z Chrudimi. Děti se zde učí v prostorách objektu a starají se o zámecký anglický park. Původně převážnou část parku tvořila bažantnice, ale koncem 19. století byla provedena jeho rekonstrukce podle plánů Františka Thomayera. V parku kdysi stávala zimní zahrada, fíkovna a oranžérie. Dispozice zámku Zámek je čtyřkřídlá, převážně dvoupatrová budova s uzavřeným nádvořím s přízemními do nádvoří obrácenými, dnes zasklenými pilířovými arkádami. Průčelí jižního křídla se vstupním portálem je zdobeno bosáží a slunečními hodinami. Přízemí je převážně klenuté, patra plochostropá. Východní křídlo, poslední dostavovaná část zámku, je obrácené k zámeckému rybníku, tvořené jen spojovací galerií, oddělující nádvoří od parku chodbou, která je v přízemí i patře prolomena arkádami. V zámku bývala kaple sv. Františka Serafinského. U hlavní brány zámku stojí pomník myslivce Tomáše Svobody (postava z Jiráskova Temna), popraveného v Kopidlně dne 4. 6. 1728. Byl pro svou víru prohlášen za kacíře, sťat a následně spálen. Před popravou byl vězněn právě na zámku v Kopidlně. Před zámkem má svůj pomník a u hostince při nádraží můžeme ještě najít popravčí kámen.   Tipy na výlet Výlet si můžete udělat na zámek Mladějov, zámek Jičíněves, hrad Kost, zříceninu hradu Hynšta, zříceninu hradu Veliš, zámek Humprecht v Sobotce, renesanční zámek Staré Hrady nebo zříceninu hradu Trosky. V nedalekém Jičíně můžete navštívit zámek, židovský hřbitov a synagogu. Rozhled po městě a okolí vám nabídne rozhledna Čeřovka. Ubytovat se můžete v Jičíně.    

Velkopřevorské náměstí leží mezi lávkou na ostrov Kampu, Hroznovou ulicí a Lázeňskou ulicí. Historie této lokality sahá až před vznik Malé Strany. Do doby, kdy se zde ležela osada nazývaná Trávník. Název náměstí je odvozen od názvu Velkopřevorského paláce(čp. 485/4), sídla hlavy maltézského řádu v Čechách, vybudovaného v letech 1726 – 1731 z podnětu velkopřevora Gudunkera z Ditrichštejna. Vybudoval ho Bartolomeo Scotti. Velkopřevorské náměstí je dnes tichým zákoutím Prahy. Krom paláců a Velkopřevorského mlýna je jeho atrakcí i zeď Johna Lenníma, která přitahuje nejen jeho příznivce a zamilované, ale i řadu turistů.

Rozhledna Bolfánek se vypíná nad městečkem Chudenice v Plzeňském kraji. To je známé především pro své dva zámky – Nový a Starý – sídla rodu Černínů a také jaké místo kde působil Josef Dobrovský. Rozhledna stojící na vrchu Žďáru (587 m) vznikla v roce 1845, ale historie celé stavby je o více než sto let delší. Na místě nynější rozhledny stávala dříve kaplička postavená na paměť návštěvy řezenského biskupa Wolfganga, který tu přespával na cestě z Prahy roku 983, kde byl vysvětit prvního pražského biskupa Dětmara. Podle něj se vrch také někdy nazývá Svatý Volfgang. V letech 1722 - 1725 zde postavil František Josef Černín velký poutní kostel, který byl však za náboženských reforem císaře Josefa II. v roce 1782 uzavřen. Kostel pomalu chátral a v roce 1810 byl zbořen. Zůstala z něj pouze věž, mezi lidmi nazývána Bolfánek. Je to vlastně počeštěný název Wolfgang. V roce 1845 byla věž upravena jako rozhledna. Byla tak dostavěna do výšky 45 metrů a opatřena střechou s pěti věžičkami a s gotickým vyhlídkovým pavlánem. Ve druhé polovině 20. století byla rekonstruována a na bývalý kůr bylo vsazeno velké okno. Na hlídkovou plošinu vede 138 schodů a lze z ní spatřit vrcholky Českého lesa, Šumavy a také Doupovské hory a Brdy.