Jméno vsi pochází zřejmě od jména majitele původního dvora Střížka. Tento dvůr se objevuje v písemných pramenech již roku 1230, kdy patřil jeptiškám od sv. Jiří na Pražském hradě. Za husitsví zabrali dvůr Pražané a majitelé se střídali. V letech 1459-1547 patřil Střížkov Starému Městu, potom byl spojen s libeňským panstvím. Již roku 1662 byl opět zakoupen Starým Městem a to již jako pustý. V roce 1922 byla obec připojena k Praze.

Monumentální novorenesanční bazilika Božského spasitele v italském duchu byla vystavěna v letech 1883-1889 podle projektu arcibiskupského architekta Gustava Meretty. Architekt se zde zjevně nechal inspirovat římskou katedrálou Santa Maria Maggiore. Trojlodní bazilika zakončená půlkruhovou apsidou je netradičně orientována sever-jih, přičemž oltář se nachází na jižní straně. Chrám je 67 m dlouhý a 29,8 m široký, hlavní loď je 14 m široká a 22 m vysoká, boční lodě pak mají proporce poloviční. V hlavní lodi je trámový strop s kazetami a nad kněžištěm se nachází fresková malba Klanění beránkovi. V průčelí chrámu stojí dvě 64 m vysoké věže. Ve východní se nachází největší zvon (Salvátor) o průměru 164 cm a váze 2.446 kg. V západní věži pak tři zvony: Cyrila a Metoděj (1.194 kg), Prokop (724 kg) a nejmenší Florian (435 kg). Katedrála Božského spasitele je po chrámu na Velehradě druhým největší církevní stavbou na Moravě a pojme na 4.000 věřících. Ve vybavení kostel je i zajímavá křížová cesta řezaná do dřeva. Objekt je většinou přístupný veřejnosti.

Městské muzeum Velvary zpřístupnilo své sbírky ji roku 1932. Ve sbírkách si lze prohlédnout ukázky archeologických nálezů od starší doby kamenné po raný středověk, připomenout si vývoj města od 13. století až do konce 18. století, nechybí ukázky historického nábytku a odívání z 19. století a život města a jeho obyvatel od počátku 19. století až do roku 1938.Součástí expozice jsou soubory obrazů s náboženskou tématikou ze 17. a 18. století a také díla  významných českých autorů z 2. pol. 19. až počátku 20. století. Velvarskému muzeu je odkázal sběratel Oldřich Brtník. Muzeum pořádá v prostorách muzejní galerie výstavy výtvarníků, tradiční je již Velvarský výtvarný salón. Na požádání je možné s pracovníky muzea navštívit Galerii Jiřího Corvina  a Pražskou bránu. Pro objednané skupiny je možnost komentované vycházky po Velvarech. Stálá expozice Velvary v letech 1918- 1938 Ukázky řemesel a obchodů provozovaných ve Velvarech. Secesní sál nabízí ke shlédnutí výběr malířského díla Jiřího / Georga / Karse, jednoho z představitelů Pařížské školy a přítele M. Utrilla. Ve stejném sále se pořádají koncerty, přednášky a besedy.  

Dienzenhoferovy sady, nazvané po jednom z nejvýznamnějších pražských stavitelů, jsou v místě, kde bývala botanická zahrada. Po jejím přestěhování Na Slupi byl její pozemek rozparcelován. Část byla využita jako veřejná městská zeleň. Dnešní Dienzenhoferovy sady.