Třetí největší šumavské jezero co do objemu i plochy je Plešné jezero nacházející se ve výšce 1090 m.n.m. Plocha jezera je 7,48 ha s objemem zadržované vody 617.000 m3. Největší hloubka jezera je 18,3 m. Josef Rosenauer zatěsnil přirozenou morénu jezera, navýšil ji hrází o výšce zhruba 2,5 m, do které zabudoval výpustná stavidla. To umožnilo regulovat vodu v jezeře, které se stalo hlavní zásobárnou vody pro plavbu dříví ve Schwarzenberském kanále. Bylo z něj možno regulovaně vypustit na 177.000 m3 vody. Tato zásoba umožňovala vypouštět 2.700 m3 vody po dobu 60 hodin nebo 700 m3 po dobu 250 hodin. Za jezerem vystupuje strmá cca 220 m vysoká skalní stěna. Od roku 1876 se na stěně nad jezerem tyčí 14,5 m vysoký pomník básníka Adalberta Stiftera. Pod jezerem se nachází moréna, kamenné moře tvořené hrubozrnnou (pleknštejnskou) žulou, zasahující až 150 m pod jezero.

Současný pseudogotický kostel byl postaven na místě zbořeného gotického kostela pocházejícího z přelomu 13. a 14. století. Kostel byl zbořen v roce 1895 a následně v letech 1895-1898 vybudován současný podle plánů K. Weinbrennera.  Ze zbořeného kostela se dochoval pozdně gotický portál, několik ornamentálních náhrobků, dvě sochy a hlavní oltář se sousoším Nejsvětější Trojice z druhé poloviny 18. století. Jinak je zařízení kostela novodobé.

Židovský hřbitov obce Písečné se nachází kousek jižně od obce. Z centra obce je potřeba se vydat kousek po žluté turistické značce na kraj obce. Zde značku, která z cesty odbočuje vlevo opustíme a vydáme se z obce rovně po kamenité cestě až na okraj lesa, kde se kříží cesty. Zde v cípu lesa vede malá pěšina ke hřbitovu (cca 50 m). Hřbitov byl založen počátkem 18. století. Poměrně vcelku velký hřbitov je ohrazen kamennou zdí s dochovanou průchozí márnicí (vstup na hřbitov je však vchodem vedle márnice). Dochovalo se zde na 450 náhrobků z velké části barokního a klasicistního typu. Nejstarší pochází z roku 1730. Ve druhé polovině 90. let 20. století a na počátku 21. století byl zarostlý a neudržovaný židovský hřbitov zbaven nežádoucí vegetace a většina povalených náhrobků vztyčena. Hřbitov je volně přístupný.

Městské opevnění bylo typickým rysem středověkého Krumlova, budovaného již od počátku 14. století. Důmyslný obranný systém města tvořily zdvojený pás hradební zdi, devět bran a několik bašt. Do dnešní doby se zachovala jen jedna brána (Budějovická), torzo hradební zdi při mostu Dr. E. Beneše a bašta z počátku 16. století v blízkosti bývalého panského pivovaru. Budovějovické bráně je věnováno samostatné heslo. Latránská brána stávala někde poblíž spojnice ulic Pivovarská a Latrán. Byla třípatrová, vysoká zhruba 24,5 m. Před bránou byl dřevěný padací most. Měla nízký a úzký průjezd což bránilo stále se zvyšujícímu provozu, v roce 1848 ji navíc poškodila povodeň a tak byla následně v letech 1848-52 zbořena. Druhá Latránská brána stávala při Lazebnickém mostu na straně Latránu. Byla jednopatrová a zbořena roku 1835 při rekonstrukci mostu. Mostecká brána (vnější), stávala při Lazebnickém mostu v Radniční ulici. Byla dvoupatrová a uvnitř se nacházel menší byt. Pro špatný stav byla v roce 1860 zbourána. O kousek dál stála ještě  druhá Mostecká brána (vnitřní). Dvoupatrová věžní stavba byla vysoká zhruba 18,5 m. I tato byla pro špatný stav zbourána, avšak o něco dříve v letech 1842-44. Obdobný systém jako u Mostecké brány byly vystavěny i Kájovské brány (v blízkosti dnešního mostu Dr. E.Beneše). Jedna stála přímo u mostu, byla třípatrová s nápadně vysokou střechou. Využívaná jako skladiště. Zbourána v roce 1860. Druhá stojící o kousek dál byla čtyřpatrová vysoká 24,5 m. V prvním patře se nacházel menší byt, přístupný vnějším schodištěm. Zbourána byla v roce 1842. Cestu od jihu střežila poslední brána zvaná Horní. Stávala na konci mostu mezi dnešními domy čp. 152 a 153 v Horní ulici. Byla nejvyšší městskou branou (31,5 m), na jejím vrcholku byl malý zvon, který odměřoval pracovní dobu horníkům nedaleko těžících stříbro. I když se jednalo o jednu z nejvýznamnějších bran, padla jako první v roce 1839. Poslední devátou bránou byla brána stojící v Široké ulici, o ní však nejsou zprávy.