Tramvajová zastávka městské hromadné dopravy Malostranská.

Hrad Zvíkov se nachází na ostrohu nad soutokem řeky Otavy a Vltavy. Po vybudování Orlické přehrady bylo předhradí zatopeno a hradní výšina byla proměněna téměř na ostrov, který byl s okolní krajinou spojen pouze úzkou šíjí. Strategická poloha Hrad byl od svého počátku královský, neboť ho založili Přemyslovci v první polovině 13. století za krále Přemysla Otakara I. Ve stavbě pokračoval jeho syn Václav I. a stavbu nakonec dokončil Přemysl Otakar II., jemuž se stal Zvíkov oblíbeným sídlem. Český král a římský císař Karel IV. si Zvíkova také velmi považoval. Zařadil jej na seznam hradů, které nesmějí být prodány ani dávány do zástavy. Jeho nástupci však toto nařízení nerespektovali. Z majetku koruny se dostal nejprve do rukou Rožmberků, poté Švamberků a Eggenberků. Pomalu ale jistě se hrad začal měnit ve zříceninu, kterou by se jistě stal nebýt Schwarzenberků, kteří jej získali v 19. století a částečnou rekonstrukcí zachránili před naprostou devastací. Dnes je Zvíkov v majetku státu. Gotická perla Dominantou hradu a zároveň nejstarší dochovanou stavbou je hranolová obytná Hlízová věž. V této věži je takzvaná Korunní síň, v níž byly zřejmě nějaký čas uloženy české korunovační klenoty. Nádvoří obklopuje vlastní jádro hradu pětibokého tvaru, do kterého se, jak v přízemí tak v patře, otvírají překrásné gotické arkády s lomenými oblouky. V severním a západním křídle byly obytné místnosti, východní křídlo vyplňoval velký reprezentační sál se šesti poli křížových kleneb. V patře jižního křídla vznikla jedna z nejkrásnějších prostor české rané gotiky – hradní kaple sv. Václava. V sezóně se na hradě konají výstavy, divadelní představení a jiné akce. Ranně gotický Zvíkov je právem nazýván „králem českých hradů“. Odsud se můžete jet podívat třeba na Žďákovský most, svého času jeden z největších mostů na světě. Nedaleko odsud najdete také zámek Orlík. Vydáte-li se opačným směrem, můžete zavítat na jednu z nejmladších zámeckých staveb u nás, zámek Vráž. Ve Vráži najdete také lázně zaměřené na neurotické poruchy a pohybový aparát. Ubytovat se můžete ve Zvíkovském Podhradí.

Lázně Bělohrad leží v blízkosti Jičína v pěkné krajině krkonošského podhůří. Městečko proslulo svými lázněmi, které se jmenují Anenské slatinné lázně. Jméno dostaly po pruské šlechtičně, která stála u zrodu pokusů s léčivými účinky místní rašeliny. To bylo před 120 lety a byla tak započat zdejší lázeňská tradice. Vlastní lázně jsou obklopeny přírodním parkem Bažantnice se sportovním areálem a tenisovými kurty. Klienti do Anenských lázní přijíždějí převážně s onemocněním pohybového ústrojí, které se léčí velmi účinnou slatinnou sironoželezitou rašelinou, jejíž ložiska leží v blízkosti lázní. Vedle klasických léčebných pobytů jsou k dispozici také pobyty rekondiční a speciálně zaměřené. Hosté též užívají minerální vodu ze zdejšího Annamariánského pramene, arzenoželezité kyselky. V lázeňském areálu je pamatováno na sportovní vyžití hostů. Mohou si zahrát tenis, minigolf nebo vypůjčit kolo. Zdejší okolí je neobyčejnou krajinou se spoustou lesů i jedinečných památek. To vše v čistém ovzduší krkonošského podhůří. Historie zámku V roce 1872 koupil Bělohradské panství pražský průmyslník Dormitzer od hraběte Aichelburga. S nim jsou spojeny první kroky, které vedly k založení lázní. Nechal postavit tři koupelnové lázně, které ovšem byly v provozu jen v létě a měly spíše očistný než léčivý charakter. O vznik lázní se zasloužila roku 1885 pruská hraběnka Anna z Asseburgu, která panství toho roku koupila. Nechala odkrýt v hraběcí bažantnici ložisko rašeliny a lázeňsky je využívat ke koupelím. V roce 1888 byly již lázně uznány za léčivé. Roku 1891 byl vystavěn velký lázeňský dům ve švýcarském slohu, s křídly na obě strany a po hraběnce se začal nazývat Anenské sirné slatinné lázně. Roku 1901 byl navrtán arzenoželezitý pramen, který byl pojmenován Anna-Mariánský. Je to mineralizovaná kyselka. V roce 1905 byla povolena změna názvu obce na Lázně Bělohrad a byl získán statut lázeňského místa. V roce 1936 byl dostavěn nový komfortní hotel, dnešní Grand a v roce 1963 byla z vily Esplanade zřízena dětská lázeňská léčebna nemocí pohybového ústrojí. Roku 1996 byl otevřen nový lázeňský hotel Anna Marie. O lázních Přírodní léčivé zdroje: sirno-železitá slatinná zemina Indikace: kožní nemoci a popáleninové stavy, nemoci neurologické, nemoci pohybového ústrojí, obezita a nadváha, pooperační a poúrazové stavy Léčba: revmatické choroby, bolesti páteře, Bechtěrevova choroba, artrózy, stavy po úrazech a ortopedických operacích, kořenové syndromy při onemocnění páteře a chabé periferní obrny, léčba jizev po úrazech a popáleninách Procedury: peloidní zábaly a koupele, léčebný tělocvik, masáže, elektroléčba, magnetoterapie, uhličité a přísadové koupele, perličkové, vířivé, skotské střiky, podvodní masáže, fototerapie, plynové injekce, koupel rašelinová, kryoterapie , kyslíková léčba, laser, léčebný tělocvik, parafínový zábal rukou, parní lázeň a další. Lázeňské objekty: Lázeňský ústav Grandhotel, lázeňské domy a hotely Janeček, Anna Marie, Léčebna dětí a dorostu Kapacita 492 lůžek Volný čas: cykloturistika, fitness centrum, kadeřník, knihovna, kosmetické studio, krytý bazén, minigolf, petanque, boccia, půjčovna kol, sauna, stolní tenis, výlety po okolí, bohatý kulturní program Kontakt: Anenské slatinné lázně, a.s, Lázeňská 165, 507 81 Lázně Bělohrad, http://www.belohrad.cz Tipy na výlet Na výlet se můžete vypravit na přírodní památku Hřídelecká hůra, zámek Lázně Bělohrad nebo Fričovo muzeum. Navštívit můžete také zříceninu hradu Bradlec, raně gotický hrad Pecka, zámek Lomnice nad Popelkou, zříceninu hradu Kozlov nebo rozhlednu Tábor u Lomnice nad Popelkou. V Nové Pace je k vidění stálá expozice v Suchardově domě, věnovaná slavné sochařské rodině. Ubytovat se můžete přímo v Lázních Bělohrad.

Kapucínský klášter v Kapucínské ulici je nejstarším klášterem v Čechách. Byl zbudovaný v letech 1600-1602 na zahradě Markéty z Lobkovic. Má tři dvory a velký refektář, zdobený obrazy členů kapucínského řádu. Mezi nimi je i portrét prvního generálního komisaře řádu v Čechách, Vavřince z Brindis. Krytá visutá chodba spojuje klášter s Loretou. O Vánocích lákají četné návštěvníky jesličky s postavami v životní velikosti. Ve zdi kapucínského kláštera jsou švédské koule. Švédové odtáhli z Prahy v roce 1648, týden po vestfálském míru.