Šternberský palác na Hradčanech je jedním z nejvelkolepějších děl světské architektury nastupujícího vrcholného baroka u nás. Nechal si jej vystavět po r. 1698 Václav Vojtěch ze Šternberka. V poválečných letech se palác stal majetkem Národní galerie. Ta jej adaptovala na expoziční prostory a umístila sem své sbírky. V současnosti zde sídlí stálá expozice evropského malířství Národní galerie - Evropské umění od antiky po baroko. Popis expozice Období antického Řecka a Říma Antickým památkám patří úvod expozice v prvním patře. K dalším cenným exponátům  prvního patra patří slavná estenská kolekce italského umění 14. - 16. století. Ta v sobě zahrnuje jak díla starších toskánskýchmistrů (B. Daddi, Lorenzo Monaco), tak práce benátské školy (dílna Vivariniů) a mistrovské ukázky florentského manýrismu (A. Bronzino, A. Allori). Pozoruhodnému souboru staršího nizozemského malířství vévodí monumentální oltářní archa Jana Gossaerta zv. Mabusse. Vystavená sbírka ikon nabízí příklady z tvorby většiny významných center Středomoří a východní Evropy. Italští, španělští, francouzští a nizozemští mistři 16. – 18. století Krásu a teatrálnost barokních umělců můžeme obdivovat ve druhém patře Šternberského paláce. Návštěvníci se mohou těšit na ta nejslavnější jména evropského malířství, mezi nimi Tintoretto, Ribera, Tiepolo, El Greco, Goya, Rubens či van Dyck. Mimořádnou kvalitou vyniká zvláště kolekce holandských mistrů, které vévodí díla Rembrandtova, Halsova, Terborchova, Ruysdaelova a van Goyenova. Významnému sběrateli a mecenáši Národní galerie Josefu Hoserovi je věnován samostatný kabinet instalovaný ve stylu první poloviny 19. Století. Německé a rakouské umění 16. – 18. století Přízemí paláce je věnováno autorům jako jsou např. Lucas Cranach či Hans Baldung zv. Grien. Zde mohou návštěvníci spatřit také jeden z nejslavnějších obrazů evropského malířství, Růžencovou slavnost od Albrechta Dürera. Malba vznikla v Benátkách roku 1506 a do Prahy se dostala zásluhou císaře Rudolfa II. Expozici doplňují komorní soubory dobového uměleckého řemesla a drobné plastiky. S kreslířským a grafickým uměním minulých staletí se návštěvník setká v grafickém kabinetu v přízemí paláce. Výstavní sály opět zdobí původní barokní nástěnné a nástropní malby.

Perštýnské náměstí v Pardubicích.

Kostel netypického zasvěcení sv. Lamberta stojí v obci Lipolec. Jde o původně gotický kostelík, který byl zřejmě opevněný. Později byl téměř zcela zničen kromě věže a kolem roku 1868 znovu vystavěn. Svoji dochovanou věží patří k významným gotickým památkám. Dnes jednolodní kostel má polygonálně ukončený presbytář. V čele kostela stojí 17 m vysoká věž, jejíž poslední patro je dřevěné uložené na krakorcích. Původní kostel měl plochostropou loď, dnešní klenby pocházejí z oprav v druhé polovině 19 století.

Sedm kilometrů jihozápadně od Světlé nad Sázavou se tyčí dvouvrcholový vrch Melechov. Nejvyšší bod ledečska má výšku 715 m.n.m., na jeho nižším vrcholu (709 m.n.m.) stojí od poloviny 30. let 20. století zeměměřičská věž na půdorysu sedmiúhelníka, vysoká 16 metrů. Již v letech 1824-25 tu byl zřízen geodetický bod, který byl v roce 1864 použit při středoevropském stupňovém měření. Od roku 1930 je součástí trigonometrické sítě. Rozhledna není přístupná veřejnosti, občas je využívána radioamatéry.