V roce 2004 byla postavena na vrchu Kopaniny u Olešnice malá dřevěná trámová rozhledna. Je vysoká pouhých 9 metrů a přístup na vyhlídkovou plošinu umožňují železné žebříky. Náklady na výstavbu dosáhly 300.000 korun. Výhled poskytuje půlkruhový směrem k obci Olešnice.Rozhledna je volně přístupná. 

Brána stojící na konci Palackého ulice vznikla stejně jako brána Pražská současně se vznikem městského opevnění ve 14. století. Avšak na rozdíl od Pražské brány si neuchovala svůj původní vzhled. V polovině 18. století vyhořela a místo gotické střechy dostala novou barokní. Také je na rozdíl od své sestry více ozdobená. Na svém průčelí je ozdobena mytologickým výjevem s bohem Kronem a sudičkou předoucí niť života od malíře V. Preise z konce 19. století. Zhruba ze stejného období pochází i hodiny jež nahradily původní orloj z roku 1508. Nad průjezdním portálem je umístěna nejstarší dochovaná podoba městského znaku. Věž obýval hlásný a jinak byla obývána až do roku 1972. Dnes se zde nachází expozice věnovaná bráně a vůbec celé městské fortifikaci. Z horního ochozu je pak rozhled na historické centrum.

Historie hradu Pravděpodobnými zakladateli hradu byli páni z Dubé a jeho stavba na ostrohu při vtoku říčky Mnichovky do Sázavy časově spadá do první poloviny 14.století. Ondřej z Dubé, nejvyšší královský sudí, zemřel na Zlenicích roku 1412 bez dědiců. Po málo známém rodu vladyků z Konojed, který obýval Zlenice v dobách husitských válek, se roku 1444 o hrad přeli věřitelé Kuneš Rozkoš z Dubé a Zdeněk Kostka z Postupic. Kostkové nakonec dlouhý spor vyhráli, avšak dlouho se z tohoto vítězství netěšili. Hrad byl zničen v následných bojích krále Jiřího se zelenohorskou jednotou. Kostkové stojící věrně při králi, byli patrně na Zlenicích obleženi a dobyti Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka. Kdy se tak stalo a za jakých okolností, však není známo. Roku 1465 se Zlenice uvádějí jako hrad zbořený. Podoba hradu Hrad se jako obvvykle skládal ze dvou částí. Před hlavním hradním jádrem se nacházelo předhradí s hospodářskou zástavbou, do kterého se vcházelo věžovitou bránou. Následoval most přes čelní příkop a vstup do prvního nádvoří hradního jádra zajišťovala subtilní věžovitá brána. Součástí ohrazení prvního nádvoří byla i okrouhlá nejspíše studniční věž. Do vnitřního hradu se pak vstupovalo další branou mezi obytnou věží a čelem palácového křídla. Palác zaujímal zřejmě tři strany vnitřního hradu. Jižní křídlo bylo zřejmě srostlé s obytnou věží. Věž patrně obsahovala i valeně zaklenutou místnost s hrotitým oknem (zřejmě kaple) a v předposledním podlaží i roubenou komoru. Jihovýchodní stranu jádra a patrně i předhradí obíhal ještě parkán. Dnes zde najdete Z původního hradu jsou dnes nejnápadnější trosky právě velké obytné věže, zvané Hláska. Nejvíce se dochovalo také z druhé vstupní subtilní brány. Dále pak je možné vidět zbytky hradeb, dvou bašt a základy palácových křídel. Areál hradní zříceniny Zlenice je volně přístupný. Ubytování naleznete v nedalekých Senohrabech nebo Čerčanech.

Židovský hřbitov se nachází asi kilometr severně od obce na pokraji lesa, kousek od odstavné plochy. Hřbitov byl založen někdy v druhé polovině 17. století. Na ploše přibližně 1.061 m2 se dochovalo cca 170 náhrobků převážně z let 1755-1937, nejstarší ale údajně pochází z roku 1668. Dochoval se i žulový vstupní portál do hřbitova. Hřbitov je obtíží přístupný.