Vrch Červená hora (1337 m.n.m.) se nachází asi 10 km jihozápadně od Jeseníku. Vrch je porostlý jen nízkou klečí s menšími skalkami a poskytuje tak krásný kruhový rozhled. Jen pár metrů od vrcholu směrem do Bělé se nachází vpravo od cesty kamenné okno. Místo není označeno a lze jej tedy snadno zaměnit za volně stojící skalku.

Unikátní rozhledna v podobě majáku se nachází v průmyslové zóně na okraji Starého Města. Dominanta bývalého areálu cukrovaru souvisí s firemní filosofií společnosti na zpracování odpadů, která zde sídlí. Maják má za úkol ukazovat lidem „cestu v moři odpadů“. Jedná se o oplechovanou stavbu složenou ze 7 dílů, každý o výšce 3 m, dohromady měří 27m. Váží 25 tun, má dvanáct oken a vyhlídkovou plošinu, nad kterou je umístěn reflektor, který ve tmě vysílá do okolí kuželové světlo, stejně jako majáky přímořské.Na vyhlídku musíte vystoupat celkem 96 schodů. Když tak učiníte, rozprostře se před vámi malebná krajina lemovaná vrcholky Chřibů se starobylým hradem Buchlovem a pohořím Bílých Karpat. Před sebou budete mít jako na dlani nejen celý areál společnosti zakomponovaný v jedinečném a příjemném prostředí, ale také Staré Město a královské město Uherské Hradiště v pozadí s rozhlednou Rovnina.

Umělá, ručně vytesaná jeskyně se nachází v Šemanovickém dole zhruba 2 km od obce Kokořín. Jeskyně vytesaná podél vodorovné pukliny v kvádrových pískovcích má pozoruhodné rozměry. Z ploché terasy je přístup do horní části jeskyně. Do spodního patra vedou několikrát lomené vytesané schody. Podle pověsti by měla vést z Klemperky podzemní chodba na Truskavnu. K jeskyni se váže pověst podle níž dostala jméno. Její prostory měl obývat loupežník Klempera někdy na počátku 19. století. V nedalekém Truskavenském dole měl být zabit sedláky z Vysoké.

Národní přírodní památka Železná hůrka se nachází 10,5 km jihovýchodním směrem od Chebu. Území o rozloze 1,58 ha je chráněno od roku 1961. Jde o zbytky třetihorní sopky, jejíž těleso je tvořeno silně porézní čedičovou lávou a tufy. Těžbou sopečných hmot byl odkryt jedinečný názorný profil vnitřní stavby tohoto vulkanického útvaru. Sopku objevil v roce 1823 J.W.Goethe.