První opevnění města vzniklo již s jeho založením kolem roku 1260. Úplně první podoba není známa, dnešní dochované zbytky jsou nejstarší z počátku 14. století. Jako první byla vybudována hlavní hradba zhruba 10-12 m vysoká s parkánovou zdí vytvářející ve spodní části stěnu příkopu, který byl široký až 25 m. Později v 15. století pak byla přistavěna před tímto prvním prstencem hradeb ještě další vnější hradba s půlkruhovými baštami a dalším příkopem. Součástí opevnění byly ještě tři vstupní brány, bohužel ani jedna se nedochovala. V dnešní době můžeme zbytky opevnění najít téměř na celém okruhu. Při ulicích Tyršova a Plzeňské jsou to zbytky hradeb, velká část opevnění s dochovanými baštami najdeme u parku při Jiráskově ulici, v sadech při Komenského ulici zase „okrouhlici“ (okrouhlou hradební věž) a další okrouhlá hradební věž se ukrývá za domy v ohybu ulice Václavská.

Ze železniční stanice Březnice vede na zříceninu tvrze Hrochův hrádek značení pro cyklisty. Cesta vede na východ přes osady Bor a Dobrá Voda. Volně přístupná tvrz se nachází v blízkosti železniční trati na vyvýšenině za železničním mostem. Tvrz a její majitelé O době založení tvrze panuje v literatuře rozkol. Nejpravděpodobnějším se jeví konec 14. století. První zmínka o tvrzi je až z roku 1475, kdy ji jako „Hrádek svůj pustý“ prodává Václav ze Švamberka. Ještě koncem 15. století ji Bohuslav z Němčic prodal Joštovi z Pruku. V roce 1543 tvrz s poplužním dvorem opět změnila majitele, prodávajícím byl Zdeslav Ojíř z Očedělic. V roce 1574 se o Hrochově hrádku píše opět jako o pustém. Železniční trať narušila tvrziště roku 1875. Podoba tvrzi Hrochův hrádek je věžovitá tvrz, do dnešních dnů dochovaná z poloviny do výše 2. patra. Věž měla původně nejméně čtyři podlaží. Přízemí a první patro bylo děleno příčkou na dvě místnosti, ve druhém patře se nacházel prevet a okno bylo opatřeno sedátky. Třetí patro bylo pro změnu vybaveno krbem (z něj se dodnes dochovala konzole). V okolí můžete dále navštívit kapli v Dobré Vodě u Březnice, Galerii Ludvíka Kuby a Městské muzeum Březnice, zámek Březnice nebo třeba židovský hřbitov Březnice. Pokud byste hledali v okolí příjemné ubytování, naleznete ho například v nedaleké Březnici. M.K.

Anglikánský kostel vystavěný v pseudogotickém slohu z červených ostře pálených cihel podle vzoru anglických románsko-gotických venkovských staveb je dílem architekta Williama Burgese. Podnět k výstavbě dala lady Anna Scott of Rodono na památku svého manžela, který v tomto městě také zemřel. Ta také na projekt kostela dala 12.000 zlatých. Kostel byl vysvěcen v roce 1879. Zdejší mše v letech 1897-1909 navštěvoval i anglický král Eduard VII. Po rekonstrukci od roku 1994 slouží kostel jako výstavní a koncertní sál.

Zámek Milotice je jeden z nejkrásnějších barokních zámků u nás. Leží nedaleko Kyjova, okres Hodonín, Jihomoravský kraj. Původně na jeho místě stávala vodní tvrz, kterou vystavěli ve 14. století pánové Zdeněk a Čeněk z Ronova. Za husitských válek byly Milotice významným střediskem husitů. Historie zámku Asi v letech 1586-96, za Bernarda Ludvíka Tovara z Enczesfeldu, byla tvrz přestavěna v renesanční zámek, z kterého se dochovaly např. arkády na nádvoří. Nová stavba úplně nenavázala na původní areál tvrze, v sousedství zámku stály gotické zdi s věží ještě v 18. stol. Zámek byl barokně přestavěn až za Serenyiů, kteří jej získali v r. 1648. Nově na zámku přibyly sochy antických božstev, velká freska, dále byl přistavěn skleník, oranžérie, konírna a jízdárna. Přístavby tvořily se zámkem harmonický celek, zapadající do prostředí. Asi o 20 let později bylo plastikami vídeňského sochaře Jakuba Kryštofa Schletterera vybaveno čestné nádvoří a vstupní cesta do zámku vedoucí po mostě. Zámecký park Později byl upraven park. Koncem 18. století byla zbořena oranžérie, zámecký areál doplnily kaštanové a lipové aleje, vedoucí ke vstupu do zámku. Tyto změny a úpravy však neporušily původní charakter francouzské zahrady. V první čtvrtině 19. století doplnily její tvářnost ještě fontány a letohrádky s ptačím domkem, umělá zřícenina a ermitáže. K celku zahrady patří i obora, protkaná hvězdicí průhledů, s krytým pavilónem v jejich průsečíku. Panství zůstalo majetkem Serenyiů do počátku 19. století, nakonec je sňatkem získali Seilernové – Aspangové, kterým náleželo až do r. 1945. Zámek dnes spravuje Středisko státní památkové péče v Brně. Podoba zámku Dvoupodlažní zámek má čtyři křídla, která spolu uzavírají pravoúhlé nádvoří s arkádami. Zámek kryje mansardová střecha a všechny čtyři nároží jsou zakončené věží o patro vyšší než samotný zámek. Z nádvoří nás zavede sala terrena do francouzské zahrady, která dále přechází v anglický park. Z původní gotické tvrze se dodnes zachoval jenom vodní příkop. K zámku patří také kaple, kde je zajímavá nástropní freska Nanebevzetí p. Marie zhotovená brněnským malířem Josefem Rotterem. Pozoruhodností na milotickém zámku je čtvercové kamenné schodiště z roku 1725, jehož rohy zdobí sošky puttů. Z interiérů zaujme především Sál předků s rozměrnou iluzivní freskou F. Ecksteina s námětem apoteózy sérenyiovského rodu. Místnosti zámku jsou vybaveny zejména barokním, rokokovým a klasicistním nábytkem. V zámku byla rovněž instalována knihovna, která má v deseti dobových skříních tisky ze 17. a 18. století.   Tipy na výlet V okolí Milotic najdete zámek Strážnice, bývalé hradiště s pozůstatky augustiniánského kláštera sv. Kliment, hrad Cimburk, zámek Koryčany nebo barokní zámek Buchlovice. Rozhled po kraji budete mít z rozhledny Bukovanský mlýn nebo rozhledny Johanka u Hýsel.V nedalekém Kyjově se nachází zámek a vlastivědné muzeum. V Žeravicích můžete navštívit památník J. A. Komenského. V Bzenci stojí pseudogotický zámek.  Ubytovat se můžete v Miloticích nebo v Kyjově.