Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Kostel Narození Panny Marie s bývalým klášterem augustiniánů byl založen roku 1333 za Jana Očka z Vlašimi. Za hustiských válek byl pobořen. V roce 1594 vymohla probošství Polyxena, manželka Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz Objekt několikrát podlehl požárům. V letech 1725-1750 proběhla barokní gotická přestavba podle plánů Octavia Broggia. Tehdy této přestavbě podlehlo severní křídlo do té doby původně čtyřkřídlého konventu kolem rajského dvora. s kapitulní síní na východě. Trojlodní bazilikální stavba je dnes v jádru gotická, zbytky románského zdiva se nacházejí v sakristii. K chrámu dnes příléhá trojkřídlý konvent bývalého kláštera. V interiéru můžeme najít hlavní oltář od J.I.Königa z konce 18. století, od stejného autora pak pochází i kazatelna (1777) s rokokovou výzdobou. V postranních lodích se nacházejí dva oltáře a dále dva boční oltáře, všechny z druhé poloviny 18. století. V presbytáři série  12 deskových obrazů od Hanse Heese zobrazující „Pašijový cyklus“. Ve všední dny je možno do chrámu nahlédnout přes mříž. V sezoně o víkendech se konají prohlídky kostela i bývalého kláštera.
Novodobě upravené zříceniny hradu neznámého jména, kterému se až v moderní době začalo říkat Rychleby (něm. Reichenstein – říšský kámen), se nacházejí přibližně 4 km jihozápadně od města Javorník. Na volně přístupný hrad turistu zavede turistická značka. Historie hradu O hradě, nazývaném Rychleby, nemáme žádných písemných zpráv (pravděpodobně proto, že na strážním hradě žádný z majitelů nikdy nesídlil, a proto se po něm nikdo nepsal), tudíž si musíme vystačit se zprávami archeologickými. Podle nich byl hrad „živým“ organismem přibližně v letech 1290–1440. Je možné, že zakladateli hradu byli loupeživí Vusthubové, sídlící na nedalekém hradě Frýdberku (Žulové). Ve stejné době naproti Rychlebům přes údolí Račího potoka vznikla další pevnost, dnes zvaná Pustý hrádek. Hrad Rychleby sloužil jako strážní pevnost na obchodní cestě vedoucí Rychlebskými horami právě zde, údolím Račího potoka. Okolní území vlastnila vratislavská knížata a je dosti pravděpodobné, že nedlouho po založení získala i Rychleby. Okolo poloviny 14. století došlo k rozšíření hradu. Zánik hradu s největší pravděpodobností zapříčinilo husitské vojsko, které roku 1428 dobylo i několik hradů v okolí, včetně nejbližšího Javorníku. Archeologické nálezy objevily velké množství šipek ze střel kuší a šípů z luku. Podle jedné do jisté míry nevěrohodné zprávy byl pak pobořený hrad obýván lapky, které odtud vyhnalo až počátkem 16. století vojsko vratislavského biskupa Stanislava I. Thurzy. Romantická úprava V letech 1909–1910 byla zřícenina pro potřeby turistů romanticky upravena Moravskoslezským horským sudetským spolkem pod vedením B. Königa. Veškeré části hradu byly vykopány ze země (před pracemi zde byly pouze dva oddělené pahorky), ostění byla často umístěna na nepůvodní místa, zdivo hlavní věže (bergfritu) bylo zvýšeno a upraveno, menší věž v hradbě byla upravena na rozhlednu. Celý hrad byl zakonzervován, z dnešního pohledu nesprávným postupem. Při úpravách bylo nalezeno velké množství důkazů života na hradě – hřebíky, kované zámky, klíče, kování dveří, čepy, podkovy, jezdecké třmeny, výše zmíněné šipky, bodce kopí, sekerky, srpy, hlaveň pistole, lahvička se svatou vodou, střepy z užitkových nádob, části plátkové zbroje ze 14. století a stříbrný groš z doby Jana Lucemburského. Zajímavým nálezem z doby po zániku hradu byl hrnec s penězi, který si majitel do zřícenin schoval v době třicetileté války. Dispozice hradu Rychlebský hrad měl širokou okružní hradbu s ochozem, posílenou vně ze třech stran příkopem a valem, že čtvrté srázem. Za vstupem do hradu na severní straně stál mohutný bergfrit. Obytné zázemí pak zajišťoval jednoduchý palác, patrně ještě dřevěný. V polovině 14. století došlo k rozšíření hradu – vznikly dva paláce v nádvoří a na východní straně od jádra další pás opevnění se dvěma vstupními branami. Nejasného původu je okrouhlá věž, sloužící dodnes jako rozhledna. Mimo hradní jádro byly na západě přistavěny dvě obdélníkové budovy, sloužící pravděpodobně jako hospodářské budovy. Romantizující úpravy na počátku 20. století částečně pozměnily rozložení zdí a jednotlivých kamenných prvků, což ztěžuje „čtivost“ zříceniny, z níž se dochovaly základy a zdivo až do výše 3 metrů většiny hradních prvků. Tipy na výlet Nedaleko odsud u obce Uhelná najdete vyhlídku Čertovy kazatelny. Krásnou procházku si můžete udělat Račím údolím. V blízkém Javorníku najdete kromě zámku také Městské muzeum, kapli Panny Marie Salletské, rozhlednu Borůvková hora nebo Šafářovu skálu. Ubytovat se můžete v Javorníku. M.K.
Doporučujeme
Synagoga - Jevíčko
V roce 1666 na základě povolení si židé v Jevíčku postavili svoji první synagogu. Jelikož byla pouze dřevěná, při požáru města v roce 1747 shořela. Nová v klasicistním stylu byla postavena v letech 1792-1794 z kamene ze zbořelého farního kostela sv. Mikuláše. V roce 1907 bylo průčelí secesně upraveno a posunuto o jeden metr do ulice. K bohoslužbám sloužila až do druhé světové války, od roku 1951 ji využívala jako kostel Církev československo husitská. V roce 2008 byla převedena bezúplatně na město a dnes se zde konají kulutní akce. V domě čp. 58 se nacházel do roku 1919 rabinát, ve kterém žilo postupně až 15 rabínů. Ve dvoře se nacházela mikve – židovská rituální lázeň.
Doporučujeme
Albík z Uničova
Albín z Uničova asi 1358 - 1427 Pražský arcibiskup a lékař krále Karla IV. Textová deska. Bílý mramor. Umístěna v roce 1903 ve Valentinské ulici na domě č. 1.