Národní knihovna České republiky, jež sídlí v Klementinu, má za sebou bohatou historii a mnoho názvů. Její počátky je možné klást do pobělohorské doby, kdy se jezuité ujmuli správy Karlovy univerzity. Vznikla spojením knihovny Karlových kolejí a tehdy již rozsáhlé knihovny jezuitské koleje v Klementinu. Po zrušení řádu jezuitů v roce 1773 došlo z iniciativy Františka Josefa, hraběte Kinského k vydání dvorského dekretu císařovnou Marií Terezií, kterým oficiálně potvrdila spojení čtyř velkých knihovních celků v novou veřejnou c.k. univerzitní knihovnu, jejímž sídlem se stalo právě Klementinum. O pár let později dostala knihovna název Bibliotheca nationalis. V roce 1924 se přejmenovala na Slovanskou knihovnu, v roce 1939 se jmenovala Zemská a univerzitní knihovna a od roku 1958 nesla název Státní knihovna ČSR. Dnes, již opět působí knihovna opět pod názvem Národní knihovna. Knihovní fondy se rychle rozrůstaly. Od r. 1782 všichni pražští tiskaři odevzdávali knihovně povinné výtisky, po 25 letech se tato povinnost rozšířila na celé území Čech. Dnes má ve svých depozitářích více než 6 milionů knih. Nejkrásnějším sálem je Barokní knihovní sál, který zabírá výšku dvou pater. V roce 1722 jej postavil K.I. Dienzenhofer a je vyzdoben freskami na téma vědy a umění. Nad Barokní knihovnou je tzv. Meridiánová síň, kde se prováděla měření a výpočty. Jsou tu astronomické přístroje a struna, která je vlastně pražským poledníkem, přesněji umístěným než ten na Staroměstském nám. Z Meridiánové síně se lze dostat na ochoz věže. Dalšími vzácnými sály jsou Mozartův s rokokovými malbami, Matematický sál, Sál rukopisů a velký sál se štukovaným stropem, v němž je dnes lístkový katalog. Dále je zde sál Hudební se štukovanou figurální klenbou s alegoriemi čtyř fakult a rokoková kaple s oltářem sv. Jana Nepomuckého. V roce 1926 byla postavena hlavní čítárna, dnešní hala služeb a po roce 1931 došlo ke změně dispozice křídla směřujícího do Mariánského náměstí pro účely Technické knihovny. Dnes už kapacity Klementina přestávají stačit. Proto je snahou vedení Národní knihovny postavit novou budovu. Nová knihovna by měla nabídnout prostor pro deset milionů knih a přestěhovat by se do ní měly svazky Národní knihovny vytištěné po roce 1801. Rekordy Klementina NEJstaršími dokumenty v našem fondu jsou řecké papyry z 1. st. n. l. NEJstarším latinsky psaným rukopisem v NK ČR je zlomek evangelia podle sv. Lukáše z přelomu 7. a 8. stol NEJdelším dokumentem je rotulus ze 14. století – měří více než 10 metrů. NEJtěžší knihou je Lobkovický graduál o váze více než 70 kg. NEJdražším dokumentem je Kodex vyšehradský, jehož historická hodnota je nevyčíslitelná. Odhaduje se na miliardu Kč. NEJstarší českou památkou je Svatojiřský antifonář s přípisky o Berhelovi a Aldíkovi z přelomu 13. a 14. století. NEJcennější autograf pochází z ruky Jana Husa. NEJstarším tiskem je zlomek z Gutenbergovy bible z roku 1454. NEJstarším českým tiskem jsou Statuta Arnošta z Pardubic z roku 1476. Tištěné památky z NEJvzdálenějších oblastí pocházejí z jezuitské misie v Manile (Filipíny). NEJrozměrnější mapou je rukopisná mapa Ruska o velikosti přesahující 11 m².

Socha sv. Václava je umístěna na III. nádvoří na nároží Starého proboštství. Je zhotovena z pískovce vytvořil jí v roce 1662 J. J. Bendl.

Na místě dnešního poutního kostela stávala již v roce 1320 kaple. Barokní kostel byl postaven za tepelského opata Raimunda III. v letech 1732-33. Na vysoké šindelové střeše byla posazena sanktusová věžička s cibulovitou stříškou. Hlavní oltář měl obraz sv. Blažeje, sklánějícího se nad uzdravovaným nemocným. V 18. a 19. století byl kostel významným poutním místem. Jeho život skončil po druhé světové válce a celý jeho smutný konec byl dokonán v roce 1957 ve čtvrtek na Boží Tělo kdy byl zasažen bleskem a vyhořel. Do dnešní doby se zachovala jen ruina obvodových zdí, které byly v roce 2007 převedeny do majetku občanského sdružení Cesta z města. Nedaleko dnes stojící ruiny kostela na místě Blažejského rybníka se nacházel středověký dvůr Janovec, který v roce 1320 odkoupil premonstrátský tepelský klášter za 210 marek těžkých pražských grošů od Abrahama ze Sychlice. Po husitských válkách dvůr zchátral  a opat Zikmund v roce 1476 nechal na jeho místě založit dnešní rybník, nazývaný dlouhou dobu Janovec, teprve od roku 1878 Kapellenteich.

Golfové hřiště Golf Clubu Hradec Králové leží v krásném prostředí anglického parku, který se rozkládá kolem negotického zámku Hrádek u Nechanic přibližně 12 km od Hradce Králové. Pro hráče je zde připraveno 9 jamek s mnoha zajímavými překážkami. Začátečníci mohou využít přidruženého tréninkového centra a pod vedením profesionálního trenéra či získat Zelenou kartu (Green Card) umožňující vstup na všechna hřiště v České republice. Nechanický areál nabízí i tréninkové plochy pro pokročilejší hráče. K dispozici jim je driving range, chipping green, putting green a training bunker. Po hře je k dispozici příjemné posezení na otevřené zahrádce, v případě nepřízně počasí je otevřena Zámecká kavárna.