Vodní nádrž Slezská Harta se nachází 14 km jihovýchodním směrem od Bruntálu. Výstavba nádrže započala v roce 1987 a dokončena byla o deset let později v roce 1997, přičemž napouštění probíhalo v letech 1996-1998. Hráz nádrže je kamenitá se šikmým středním jílovým těsněním. Je dlouhá 540 m a v nejvyšším místě vysoká 64,8 m. Celkový objem nádrže činí 218,7 mil m3 a je dlouhá přibližně 12 km. Součástí vodního díla je elektrárna se dvěma Francisovými turbínami o výkonech 2,75 a 0,4 MW. Hráz nádrže je volně přístupná.

Na zámeckém vrchu nad kolonádou se tyčí „Zámecká věž“. Věž je dominantou zdejšího prostoru, stojí v místech, kde kdysi stával královský hrádek, založený za Karla IV. v roce 1358. Na počátku 16. století stavba vyhořela. Po velké přestavbě v roce 1608 zůstala jen tato barokní věž, později ještě upravovaná do dnešní podoby. Dříve se odtud troubilo znamení na příjezd vzácných hostů, jelikož návštěvníky tento zvuk stále častěji obtěžoval, byla tato činnost ve druhé polovině 19. století zrušena.

Studenec (736 m) je výrazný čedičový vrch vypínající se severně od České Kamenice. Hora byla pojmenována podle pramene neobvykle chladné vody na severovýchodním okraji sedla. Studenec nese naší druhou nejstarší kovovou rozhlednu, jejíž příběh se začal odvíjet roku 1888 a v současnosti snad spěje ke šťastnému konci. V 19. století patřil zdejší kraj rodu Kinských, kteří velmi dbali na zvelebování okolí. Předtím než se stal vrchol Studence díky rozhledně místem, kam přicházely stovky návštěvníků denně, stála na jeho vrcholu dřevěná vyhlídková věž, vystavěna Ferdinandem Kinským roku 1854. Dlužno ještě podotknout, že Studenec, patřil k jednomu z opěrných bodů zemské triangulační sítě. O stavbu současné rozhledny se zasloužil Horský spolek pro České Švýcarsko, kterému se podařilo získat souhlas majitele pozemku i finanční podporu děčínské a českokamenické spořitelny. Rozhledna nebyla dřevěná ani kamenná, jak bylo v té době zvykem, ale kovová. Její konstrukci vyrobila Pražská strojírenská akciová společnost. Věž měřící 17 metrů byla ukotvena do kamenných podstavců pomocí mohutných, více než metr dlouhých a téměř 4 cm silných šroubů. Na vyhlídkovou plošinu, která byla dimenzována pro 25 návštěvníků, vedlo 75 schodů, s několika odpočívadly. Poprvé je zdolávali návštěvníci 15. července 1888. Mohli spatřit Vlčí horu, Lužické, Jizerské a Krušné hory. Také byly vidět Krkonoše, Bezděz a Děčínský Sněžník. Věž vážící 6 tun přišla na 6000 zlatých. V roce 1893 nechal kníže Kinský vedle oblíbené rozhledny postavit chatu, která poskytovala návštěvníkům občerstvení i nocleh. Chata poskytovala své služby až do poloviny minulého století, kdy vyhořela. Nedávná minulost rozhledny na Studenci byla značně truchlivá. Rozhledna, ke které se doba totality postavila macešsky, značně zkorodovala a výstup na ní nebyl nic jiného než hazard se životem. Počátkem roku 1995 iniciovala společnost přátel Děčína-Amici Decini jednání o záchraně rozhledny. Záměr se však setkal s nepochopením a na základě stanoviska stavebního úřadu v České Kamenici měla být věž v polovině března 1996 stržena. Den před zahájením demolice však byla věž na Studenci Ministerstvem kultury a Státním ústavem památkové péče prohlášena za technickou památku a zbourání bylo pozastaveno. Další možná záchrana rozhledny následně narážela na nevyjasněné majetkové vztahy. Stav rozhledny se rapidně zhoršoval. V kritické situaci bylo na počátku roku 2007 založeno Občanské sdružení Studený a Lipnice, které si jako jeden z hlavních úkolů vytýčilo záchranu unikátní rozhledny na Studenci. Předpokládané náklady na opravu činily až 4 mil. korun. Z toho důvodu sdružení založilo bankovní účet určený pro dary na rekonstrukci rozhledny. Zároveň také vydalo zvláštní pohlednice na podporu obnovy. Ve dnech 17. a 18. září 2007 byla věž rozřezána a za pomoci vrtulníku přemístěna do obce Lipnice, kde proběhne její oprava. Tu provede litoměřická společnost LANA. Finanční zajištění akce probíhá prostřednictvím veřejné sbírky. Firmy a občané sponzorovat jednotlivé schody.

Staré skalní obydlí nacházející se v blízkosti obce Lhotka u Mělníka bylo vytesáno v pískovcích jako nouzové obydlí, patrně někdy na přelomu 17. a 18. století. Centrem obydlí je dolní místnost s pecí, ve které se muselo kvůli vlhku a chladu topit neustále. Pec, která je zde dnes není původní, je menší a stojí na trochu jiném místě, než její předchůdkyně. Poblíž vstupní chodby je klenutá prostora, která sloužila jako sklad potravin. Druhá menší místnost se nachází výše a je přístupná po vnějších krkolomných schůdcích, je nejsušší místností obydlí. Ve skále byl pak dále vytesán sklep a chlév. Posledním stálým obyvatelem byla paní Holubová, která zde žila až do počátku 80. let 20. století a dožila se 78 let i když zemřela v řepínském domově důchodců kam se byla nucena na zimu uchýlit. Jednou z rodin zde žíjících byla i rodina Benešů, kteří byli údajně spřízněni s prezidentem E. Benešem a jeho žena zde byla kdysi na návštěvě. V současné době funguje jako klubovna. Skalní obydlí je pod patronací Regionálního muzea Mělník.   Možnost návštěvy a vstupné v době od 1.5. - 30.9. 2009 každou sobotu a neděli, od 10 - 12 hod a od 13 - 17 hod. na požádání přímo na místě.   Vstupné základní 10,-Kč, snížené 5,-Kč.