Pamětní síň Oty Pavla je umístěna do budovy branovského přívozu. Ten prošel díky úsílí několika nadšenců  od roku 1986 rekonstrukcí. První etapa byla dokončena v červnu 1988 u příležitosti 15. výročí spisovatelovy smrti. Druhá fáze byla zaměřena úpravy interiéru pro budoucí pamětní síň.  V prosklených vitrínách se seznámíte s rodinou Oty Pavla, fotografiemi z natáčení filmu Smrt krásných srnců, s obaly zahraničních tisků jeho knih či jeho korenspodencí. Pod stropem visí torzo staré pramice a také rybářské vybavení z dob minulých. Své dojmy můžete napsat do pamětní knihy a také přispět dobrovolným vstupným. Stálá expozice Pamětní síň Oty Pavla.

Městská část Praha 2 je územně totožná se správní části Praha 2. Většinu městské části Praha 2 tvoří Nové Město založené již ve středověku Karlem IV. Řadí se k historickému centru Prahy. Jižní hranici z části tvoří skvost české historie Vyšehrad.Pokrývá části katastrů Nového Města, Nuslí, Vinohrad a zahrnuje katastr Vyšehrad.Podrobné informace: http://www.praha-mesto.cz/

Nové Hrady, obec s přibližně 299 obyvateli se nachází v okrese Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj. První písemná zmínka o obci se datuje v roce 1293. Pozůstatky středověkého hradu (části hradeb, paláce a valy), který ztratil svůj význam v 18. století můžeme vidět v blízkosti zámku, který si zde nechali postavit majitelé koncem 18. století. Rokokový zámek Nové Hrady se nachází v oblasti pískovcových skal zvaných Toulovcovy maštale. Historie zámku Panství vlastnili páni Harbuvalové de Chamaré, kteří zde začali stavbu zámku ve stylu francouzských letních sídel v roce 1773. Vznikl tak patrový zámek s mansardovou střechou, s nádherným jižním průčelím, z jehož konců vystupují dvakrát odstupňovaná boční křídla. V letech 1778 - 1783 byly přistavěny dvě přízemní budovy k postranním křídlům. Sloužily jako kanceláře a byty panských úředníků. Jejich zakončení je propojeno ozdobnou zdí a tvoří vstupní bránu do areálu zámku. Architektura celého objektu je doplněna díly sochařů Jana Mělnického, Víta Čermáka a kameníka Ignáce Víchy. Interiéry kaple jsou vyzdobeny rokokovými štuky Josefa Procházky. Rod Harbuval byl vlastníkem zámku až do roku 1903. Po roce 1989 bylo sídlo navráceno v restituci vnukům tehdy původního majitele - textilního továrníka Josefa Bartoně z Nového Města n. Metují, kteří jej prodali v roce 1997 manželům Kučerovým z Prahy. Od této doby prochází rekonstrukcemi a modernizací. Slavnostní otevření zámku se konalo v roce 2001. Na předním nádvoří byla nově vybudována rokoková zahrada s fontánami a broderiemi, rekonstrukcí prošel i barokní špýchar, kde je nyní umístěno První české muzeum cyklistiky, klasicistní zahradní altán i domek zahradníka. Na druhém nádvoří zámku vznikla ukázka užitkové zeleninové zahrady, na terase před špýcharem je dnes barokní divadélko ze stříhané zeleně a zahrada s perénovými záhony. Ve výstavbě je zámecký hotel, budova oranžérie s rozsáhlým labyrintem, dokončuje se ustájení a výběhy pro koně a postupně se rozšiřuje chov jelení a daňčí zvěře. Zámek dnes Dnešní sídlo po rekonstrukci nabízí přístupné hlavní zámecké interiéry. Ve slavnostním rokokovém sále zámku se konají koncerty, přednášky a recepce, a především romantické svatební obřady. V prostorách bývalé kočárovny a konírny zámku, nyní banketním sále, se pořádají svatební hostiny, oslavy a společenské akce. Pro veřejnost je otevřena také Zámecká restaurace a Zámecká kavárnička. Součástí prohlídky zámku je i expozice nábytkového umění z UPM Praha a periodické výstavy v Zámecké galerii. Průčelí zámku Nové Hrady má řadu shodných prvků jako rezidence habsburských císařů, proto je taky nazýván Malým Schönbrunnem. Tipy na výlet Výlet si můžete udělat do údolí řeky Korunky. Navštívit můžete zámek Nové Hrady nebo hrad Rychmburk. V Luži uvidíte zříceninu hradu Košumberk, synagogu a židovský hřbitov. Ve Skutči můžete navštívit Muzeum V. J. Tomáška a městské muzeum, jehož je součástí. Rozhled po okolí nabízí rozhledna Terezka u Proseče.  Ubytovat se můžete v Litomyšli.

Velký a několik menších vodopádů se nachází v údolí západně od Karlovy Studánky při cestě na Praděd. Údolí jímž protéká Bílá Opava pramenící mezi Petrovými kameny a Pradědem, je dlouhé necelé 4 km. Spodní část se nachází ve výšce okolo 760 m.n.m., konec pak zhruba mezi 1300-1310 m.n.m. Střední a spodní část tvoří šedé až zelené břidlice a bílé či žlutavé křemence. Horní část je pak tvořena pradědskou rulou. Vše vzniklé z mořských usazenin prvohorního stáří. Průtok Opavy značně kolísá mezi 0,2 – 2 m3/s. V sušším období je průtok velmi nízký, při tání či přívalových deštích se dokáže velmi rychle zvednout. V roce 1997 při povodních se hladina zvedla místy až o tři metry. Jindy potok se změnil v dravou říčku, která odnesla všechny dřevěné lávky a mostky, které se zde nacházely a dokonce přemístila i některé vetší balvany. V horní části se nachází několik menších vodopádů a pak velký vodopád o výčce 7,9 m. V místech velkého vodopádu je možno spatřit tzv. „obří hrnce“ v Jeseníkách ojedinělý jev. Jde o prohlubně na rulových plotnách, v průměru velkých až několik decimetrů, jenž se vytvářely po staletí vířivým pohybem vody a vodou unášených kouskách hornin. V údolí kolem Bílé Opavy a přes vodopády vede turisticky značená cesta s naučnou stezkou. V místech kde se nacházejí vodopády je výstup trochu náročnější. Jinak je možno tuto část obejít po nenáročné turistické cestě.