V obci Tupadly na Mělnicku se nachází pozoruhodná stavba, jež byla stavěna před více než 150 lety s velikášským záměrem. Majitel zdejšího, libochovického panství, byl Antonín Veith (1793 – 1853). Osvícený člověk, donátor škol, zakladatel knihoven a milovník věd a umění.  Jeho snem bylo vybudování velkolepého Slavína se sochami těch nejvýznamnějších osobností české historie. Tento zámeček či chrám měl být postaven v orientálním slohu s maurskými prvky. S výstavbou bylo započato roku 1840 podle plánů mnichovského mistra Ludwiga von Schwanthalera. Postupně měl vzniknout objekt se čtyřmi věžičkami a 24 sochami. Finanční potíže i skon Veitha způsobily, že projekt dokončen nebyl.  Věž byla dokončena jediná a osm již zhotovených soch (mj. Libuše, Přemysl Otakar II., Svatý Václav, Jiří z Poděbrad) bylo na základě poslední vůle darováno Národnímu muzeu, kde jsou dodnes. Po stavebních úpravách začala v roce 1873 osmiboká hranolová věž sloužit jako turistická rozhledna. V 80. letech 19. století Veithův syn Antonín panství prodal a během dalších desetiletí změnil objekt několikrát majitele. Rozhledna byla pro svůj nevšední výhled z výšky 30 metrů hojně navštěvována až do 2. světové války. Po ní připadla Výzkumnému ústavu půdy, který turistické návštěvy zakázal. Z tohoto hlediska nenastala změna ani po roce 1989, kdy byl objekt zprivatizován. Výjimkou byly Dny evropského dědictví, během nichž byl areál Slavína ve dnech 18. – 19. září 2004 zpřístupněn.  V současnosti souží objekt jako meditační centrum Samadhi a snad je v plánu jeho rekonstrukce a zpřístupnění.

Židovský hřbitov se nachází severně od obce Velká Bukovina. Na okraji obce ve směru od Dvora Králové nad Labem se odbočí po malé silničce k hájovně Kopaniny a po zhruba 500 m na místě menšího rozcestí vpravo po téměř již neznatelné polní cestě dalších cca 300 m ke hřbitovu. Hřbitov je doložen k roku 1731 a do dnešní velikosti byl rozšířen ve druhé polovině 19. století. Hřbitov patřící spíše mezi ty menší o velikosti 1.079 m2 je obehnán kamennou zdí a téměř celý zaplněný různě roztroušenými náhrobky o počtu cca 182 (od pol. 18. století do roku 1897, novější byly odcizeny). Hřbitov je volně přístupný.

Zhruba 1 km jihozápadně od obce Jílové u Prahy na vrchu Pepř (449 m.n.m.) byla v roce 2007 postavena telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou. Rozhledna tu však již mohla stát v roce 1927 a to kamenná. Tehdy totiž Spolek rodáků a přátel Jílového uvažoval o postavení 21 m vysoké kamenné rozhledny s přístvakem pro stráž a turisty. Záměr však nebyl nikdy realizován. Telekomunikační věž 30 m vysoká má klasickou příhradovou konstrukci s vyhlídkovou plošinou umístěnou ve výšce 18 m na kterou vede vřetenové schodiště s 91 schody. Rozhledna volně přístupná celoročně poskytuje kruhový výhled.

Historie hradu Počátky hradu sahají před rok 1375, kdy hrádek prodal Hanuš z Helfenburku pražskému arcibiskupství. Nástupce Jana Očka z Vlašimi, arcibiskup Jan z Jenštejna hrad velkoryse přestavěl. V bouřlivých dobách hustiských válek poskytl hrad útočiště arcibiskupovi Konrádovi z Vechty, který zde roku 1431 zemřel. Helfenburk pak přechází do šlechtických rukou rodu Smiřických. Roku 1467 byl hrad dobyt. Hrad střídal majitele a obydlen byl ještě po celé 16. století. Po roce 1591 zpustl. Podoba hradu Původní skalní hrad využívající skalního útvaru nebyl nijak výstavný a dominantním materiálem bylo dřevo. Vodním zdrojem byla studna mezi skalními bloky opatřená rumpálem. V další fázi dostal zděný palác a několik dalších lehčí konstrukcí. V nádvoří byla vyhloubena nová studna opatřená mohutným šlapacím kolem. V této době také vznikla kaple na skalní věži. Za Jana z Jenštejna byla přestavěn obytný palác a úprav se dočkaly i další dispozice. Zásadní přestavbou byla ale výstavba nového hradebního okruhu, kdy hrad získal dvojnásobnou plochu. Byla vybudována nová hradební zeď s ochozem a cimbuřím, v čele pak s obytnou čtverhrannou věží s poledním patrem vysazeným na okružní římse. Druhé patro věže obsahovalo sál vybavený prevétem. V novém ohrazení byly vybudovány dvě brány s kolébkovým padacím mostem. Jedna pak byla s brankou pro pěší. Hrad dnes Do dnešní doby se nejvíce zachoval právě naposledy vybudovaný mohutný hradební pás se čtverhrannou veží i když necitlivě restaurovanou. Do hradu se i dnes vchází branou vedle níž je branka pro pěší. Dále se pak v hradním areálu zachovaly zbytky paláce, konírny s cisternou a zmíněná kaple ve skalním pylonu. Hradní areál je volně přístupný, vstup do věže je pak možný v sezóně. Tipy na výlet Na výlet můžete jít na hrad Úštěk, zříceninu hradu Ronov, zříceninu hradu Hřídelík, podívat se na pískovcovou skálu Smrtka, zříceninu hradu Vítkovec nebo barokní zámek Stvolínky. V Kravařích najdeme expozici lidového bydlení.  Ubytování si můžete vybrat třeba v Úštěku.