Rokoková stavba upravená v roce 1786 architektem J.Jägrem na palác Petra z Grömlingu. Dům je vyzdoben plastikami mytologických postav od I.F.Platzera.

Letenské sady navazují na západní straně na Chotkovy sady a táhnou se mez Letenskou plání a nábřežím Vltavy až k ulici Františka Křížka. Veřejný park zde byl založen ve druhé polovině 19. století podle projektu B.Wünschera aj.Braula.Název je odvozen slova Leteň, což znamená Sluneční vrch. V letech 1867 – 1919 byly pojmenovány jako sady korunního prince Rudolfa. Současný název byl zaveden v roce 1919.Letenské sady poskytují kouzelný výhled na řeku Vltavu a na Prahu. Najdeme zde Hanavský pavilón, nejstarší kolotoč v Evropě, několik plastik další. Díky přemostění Chotkovy ulice lávkou umožňují snadný přístup do Chotkových sadů a dále na Pražský hrad.Návštěvník Letenských sadů nalezne občerstvení, v budově zvané Letenský zámeček, která byla postavena v roce 1863 ve stylu italské předměstské vily podle projektu Ignáce Ullmanna jako výletní restaurace. Nedávno dobře zrekonstruovaný objekt má dvě restaurace, kavárnu, stylové salonky a velkou zahradu s altánem. V těsné blízkosti zámečku stojí historická rarita nemající v Praze obdoby. Je to přes 100 let starý podlahový kolotoč, karusel. Kolotoč byl vyroben již v roce 1891 a umístěn sem o 3 roky později. Bohužel pokud je náhodou v provozu nevyhrává přitom již historický orchestrion, protože jej v roce 1994 někdo odcizil. Dominantou západní části sadů je tento pavilon zvaný Hanavský, sloužící jako restaurační zařízení. Sem na toto místo byl postaven v roce 1891. Po dobu zemské jubilejní výstavy stával na Pražském výstavišti. Pavilon mimo sklo a výplňové zdivo je celý z litiny. Sloužil pro prezentaci výrobků Komárovských železáren knížete Hanavského, odtud také jeho jméno. Ještě před skončením výstavy ho kníže Hanavský daroval městu Praze. Dar byl s díky přijat, rozebrán a znovu postaven zde. Pavilon je nejen významnou uměleckohistorickou ale i technickou památkou.

Muzeum českého granátu můžeme navštívit v Třebenících, kde je jeho expozice umístěna do původně luteránského kostela. Tradice muzejnictví je zde překvapivě dlouhá. První třebenické muzeum vzniklo již v roce 1872. Základem sbírek se stala soukromá sbírka MUDr. Václava Paříka. Muzeum přináší komplexní přehled těžby a českého granátu, kolekci šperků z českého granátu včetně sady šperků Ulriky von Levetzow. Exponáty si lze nejen prohlížet, ale i nasbírat přímo před muzeem. Ti kdo si chtějí odvézt památku na návštěvu muzea domů, si mohou v pokladně zakoupit šperk z českého granátu. Muzeum žije bohatým kulturním životem. Využívá se jako místo pro konání svateb, či koncertní sál v rámci Třebenického hudebního léta. Stálá expozice Historie Třebenicka Těžba a zpracování českého granátu Historické a současné granátové šperky Muzeum je pobočkou Oblastního muzea v Litoměřicích.

Barrandovský most přes Vltavu spojuje Hlubočepy s Braníkem. Byl postaven v letech 1978 - 1983. Most má šest polí o rozpětí 34,66 až 72 m, je 352 m dlouhý, široký 40 55 m, vysoká 15 m a jeho celková plocha činí 15 600 m. Tvoři ho dvě samostatné konstrukce a klene se přes Vltavu pod úhlem 53º. Původně, po uvedení první části do provozu v roce 1981 až do roku 1990 se most jmenoval Antonína Zápotockého. Od roku 1990 do současnosti je pojmenován po části lokality Barrandov. Její název je odvozen od jména francouzského geologa a paleontologa Joachima Barranda. Barrandovský most je největším mostem v Praze a je určen pro automobilovou dopravu a pro pěší.