Stavba pochází z doby kolem roku 1240. Je z tesaných kvádrů, má čtvercovou loď s polygonální apsidou a bedněnou vížkou, krytou stanovou střechou. Vnější zdi zdobí typické románské lizény s obloučkovým vlysem, na apsidě jsou navíc nárožní polosloupky a tři střílnová okna. Pozoruhodný je především vstupní portál na severní straně, sloupkový s polokruhovým zakončením; tympanon zdobí primitivní reliéf krucifixu a dvě ležící postavy. Kostelní loď má plochý dřevěný strop a výraznou tribunu, do které se vstupuje po schodišti v síle zdiva. Od lodi ji odděluje plná stěna, otevřená bohatě profilovaným obloukem s obloučkovým vlysem a sdruženými okénky, spočívající na pilíři. Kostel byl puristicky restaurován v roce 1886.

Počátky Národního zemědělského muzea spadají do roku 1891, kdy základ sbírek muzea vytvořily předměty vystavené na Jubilejní výstavě a poté na Národopisné výstavě v r. 1895. Zemědělské muzeum se tehdy stalo součástí Národopisného muzea, samostatnou institucí - jako Československé zemědělské muzeum - se stalo v roce 1918. V polovině třicátých let 20. století bylo završeno úsilí o výstavbu nové budovy muzea v Praze na Letné. Budova v Kostelní ulici je dnes významnou památkou českého funkcionalismu. Byla postavena v letech 1937 - 1939 jako společný projekt se sousední budovou Národního technického muzea, podle projektu architekta M. Babušky. Již v době okupace však muzeum muselo své tehdy nové sídlo opustit a vrátilo se do něj až roku 1994, kdy také byla zahájena jeho postupná dlouhodobá stavební rehabilitace. Dnes Národní zemědělské muzeum usiluje o navázání na tradice z doby první republiky, kdy se zúčastňovalo řady významných celostátních výstav a kdy i jeho muzejní expozice byly hojně navštěvovány a kdy pevně zakotvilo v povědomí kulturní veřejnosti a podílelo se na spolupráci se zemědělskými muzei v Evropě. Pražská centrála a čtyři mimopražské pobočky Národního zemědělského muzea jsou v současné době zaměřeny tak, aby svou vědecko - výzkumnou, akviziční a prezentační činností pokrývaly historii zemědělství a jeho příslušné obory v celé jejich šíři.

Přírodní památka Dominova skalka se nachází trochu stranou turistického značení v blízkosti Nové Vsi zhruba 4 km jihozápadně od Bečova nad Teplou. Přírodní památka Dominova skalka byla vyhlášena v roce 1998. Pojmenována byla podle českého botanika Karla Domina, který zkoumal zdejší floru Slavkovského lesa. Odlesněný hadcový výchoz s prestencem hadcových borů je vegetačně kopií rozhlehlejší NPP Křížky. Kromě zbytků vřesovišť s vřesovcem pleťovým, zimostrázkem alpským a prhou arnikou jsou nejvýznamnějším biotopem skalky se sleziníkem hadcovým, sleziníkem nepravým, vratičkou měsíční a kriticky ohroženým svízelem sudetským.

Chlum Svaté Máří je znamý především díky poutnímu baroknímu chrámu. V roce 1903 zde nechal postavit Krušnohorský spolek cihlovou dvacet metrů vysokou rozhlednu. V jejím sousedství byla postavena malá chata s občerstvením. Oboje bylo zprovozněno 15.5.1904. Po roce 1945 byla občestvovací chata zrušena a přeměněna na obytný domek. Je však unikátní tím, že z něj vyrůstá cihlová věž. Vstup do ní je právě z předsíně rodinného domku a tím zůstává nepřístupnou.