Kostel sv. Jakuba Většího - Bukov, okres Žďár nad Sázavou.

Ostrava, metropole Moravskoslezského kraje je rozlohou druhým největším městem republiky, počtem obyvatel třetím největším. Hornické a průmyslové město je správní, společenské i kulturní centrum severní Moravy. Leží na soutoku řek Lučiny, Odry, Opavy a Ostravice. v nížině mezi Beskydy a horským masivem Jeseníků, 10 kilometrů jižně od hranice s Polskem a 50 kilometrů západně od hranice se Slovenskem. Ostrava má asi 309 tisíc obyvatel, z nichž většina je zaměstnána v těžkém průmyslu. Město, které je známé těžbou kvalitního černého uhlí a výrobou železa je ovšem na druhou stranu obklopeno množstvím unikátních přírodních krás. První písemné zmínky o městě pocházejí z druhé poloviny 13. století, město bylo založeno německými kolonisty na místě, kde sídlila starší slovanská osada. V blízkosti brodu přes řeku Ostravici, na obchodní stezce z Opavy do Těšína a Krakova. Řeka Ostravice dala městu jméno a dodnes ji dělí na dvě základní části, Moravskou Ostravu a Slezskou Ostravu. V té době bylo ovšem město založeno na polském území, neboť Slezsko patřilo do r. 1327 Polsku. Význam Ostravy postupně rostl, k čemuž přispívala poloha na zemské hranici v místě, kudy procházela jantarová stezka. Pohraniční poloha města vedla také ke stavbě hradu na konci 13. stol a v druhé polovině 14. století byly budovány i hradby. Městské jádro tvořilo pravidelné čtyřúhelníkové náměstí (dnešní Masarykovo), obklopené přízemními dřevěnými měšťanskými domy.V blízkosti se nachází kostel sv. Václava. Ten byl jedinou kamennou stavbou. Nejvyšším představitelem města v předhusitském období byl fojt. Husitské války v 15. století se Ostravě prakticky vyhnuli a město dále rostlo. Většina obyvatel náležela k německému etniku, a tak zde husitství nezapustilo kořeny. Moravská Ostrava se v té době stala důležitým trhovým a řemeslnickým střediskem panství Hukvaldy. Vzestup města v 16. století je spojen se jménem olomouckého biskupa Stanislava Thurza, který vyplatil hukvaldské panství ze zástavní držby. Město hospodářsky prosperovala a rozrůstalo se. Hrad byl přestavěn na zámek. Roku 1556 vypukl zničující požár, který neušetřil ani dvě kamenné stavby – radnici a kostel. 17. století nebylo pro Ostravu Šťastným. Nástup kardinála Františka z Ditrichštejna na biskupský stolec v Olomouci v roce 1599 znamenal pro město počátek úpadku. Biskup nejevil velký zájem nejen o Ostravu, ale v podstatě o celé hukvaldské panství a v roce 1617 je dokonce pronajal městu Příboru, které se tak stalo vrchností Moravské Ostravy. Úpadek pokračoval i během Třicetileté války. Město bylo několikrát obsazeno, vypleněno a navíc vypukl mor, který zahubil polovinu obyvatel. Na konci války muselo město zaplatit výpalné, které znamenalo zadlužení obce na sto let. Následující století proběhlo v podobném duchu – požáry, povodně, mor, dluhy. Význam Ostravy klesl. Až objev uhlí na ke konci století znamenal prudký obrat v ekonomickém i politickém vývoji. V roce 1828 založil majitel panství, olomoucký arcibiskup Rudolf Jan, hutě nazvané po něm Rudolfovy. Později tyto hutě přešly do majetku rodiny Rothschildů a získaly název Vítkovice. Stávají se jádrem rozsáhlého průmyslového rozmachu města. Železárny zcela změnily ráz kraje. Začalo se rozvíjet nejen hutnictví a dolování, ale také koksárenství, strojírenský a chemický průmysl a stavebnictví. Dalším faktorem ovlivňujícím rozvoj průmyslové oblasti byla výstavba železniční trati, zajišťující spojení mezi hlavním městem monarchie Vídní a Krakovem. Počet obyvatel raketově stoupal. Po první světové válce si město udrželo významné hospodářské postavení. K Ostravě byly připojeny okolní obce a vznikla tzv. Velká Ostrava. Město získalo velkoměstský charakter, byly budovány banky, obchodní domy, hotely, kulturní budovy. Úřední název Moravské Ostravy byl v roce 1946 změněn. Město se jmenuje Ostrava. Přeložením Vysoké školy báňské z Příbrami v roce 1946 se Ostrava stala vysokoškolským městem. Po komunistickém převratu byl kladen stále větší důraz na železářský průmysl, bylo devastováno životní prostředí na úkor těžby a výroby. Zvýšená výroba vedla k dalšímu růstu obyvatelstva a stavbě obrovských panelových sídlišť. Ostrava se stala známou jako ocelové srdce republiky. Ostrava dnešních dnů je ovšem již jiná. Po ochabnutí hutního a chemického průmyslu v kombinaci se zavíráním vytěžených dolů a rozsáhlou investicí do nápravy škod na životním prostředí se Ostrava výrazně pročistila. Více na důrazu nabírá strojírenská aktivita a další obory. Zároveň se stává branou do Jeseníků a Beskyd. Ostrava se sice nemůže pochlubit památkami historického významu, ale nabízí unikátní industriální památky, které připomínají tradice těžby uhlí a výroby ocele. Návštěvníkům nabízí třeba exkurzi do Ostravy-Vítkovic, kde se dochoval komplex původního průmyslového města s původní hornickou kolonií a kostelem. Anebo na Landek, vrch v Ostravě-Petřkovicích, který patří k nejvýznamnějším archeologickým lokalitám ve střední Evropě a kde se v areálu bývalého dolu Anselm nachází unikátní největší hornické muzeum v České republice, historie a technický vývoj dobývání uhlí v ostravsko-karvinském revíru, fárání do důlní štoly. Nebo důl Michal technická památka ostravsko-karvinského revíru, vynikající ukázka technické architektury dvacátých let 20. století. Hutnickou tradici připomíná Hornické muzeum OKD. Centrum města je tvořeno Moravskou a Slezskou Ostravou, ke které byly v minulosti připojovány další obce, které byly dříve samostatné. Centrem Ostravy je Masarykovo náměstí, kde se nacházejí jednak domy secesní a jednak domy funkcionalistické. Jednou z budov zde ležících je Stará radnice, ve které se nachází muzeum. Radnice představuje nejstarší dochovanou budovu z historického městského jádra. Pochází z roku 1539 a jedním z lákadel je každou hodinu hrající zvonkohra, jejíž zvony jsou pojmenovány podle starostů a primátorů města. Samotná budova si prošla několika přestavbami, jednou z nich byla barokní přestavba věže. Z dalších památek upomínajících na historii Ostravy by návštěvníci neměli opomenout zříceninu Slezskoostravského hradu s historickou expozicí, Katedrálu Božského Spasitele - trojlodní chrám se dvěma věžemi v neorenesančním slohu a dominantu města budovu Nové radnice z let 1925-1930, největší radniční komplex v České republice, díky 85 m vysoké prosklené věži také nejvyšší radnice. Ostrava nabízí i vyžití milovníkům nočního života, kteří mohou navštívit proslulou Stodolní ulici, která nabízí množství klubů a restaurací. Na své si přijdou i vyznavači aktivní dovolené. Samotná Ostrava nabízí desítky kilometrů cyklotrasy, blízké Beskydy i Jeseníky nabízí možnost zimních sportů i letních procházek.

Divadelní sál divadla Bez zábradlí je vybavený klimatizací, možností simultánního tlumočení a dokonce i Dolby Surround zvukem. Součástí divadla je i divadelní kavárna.

Informace pro turisty, prodej suvenýrů, prodej vstupenek na kulturní akce, czech-point. Otevírací doba: Pondělí - Pátek     8.30 - 17.00 hod.Sobota - Neděle     9.00 - 16.00 (pouze v sezoně: červen - září) Zámek Vyškov V centru města stojí zámek, který byl přestavěn z gotického hradu. Zadní trakt zámku slouží od roku 1954 jako Muzuem Vyškovska, které nabízí k prohlídce jak aktuální výstavy, tak stálé expozice, které se zaměřují na historii města a regionu, zaniklý hrad Melice, lidovou keramiku, národopis, zdejší přírodu a pamětní síň orientalisty Aloise Musila. Více o zámku Vyškov najdete zde