Novorománský kostel sv. Petra a Pavla se nachází na vyvýšeném místě na obcí a je tak již zdaleka viditelný. Kostel nás upoutá zejména svým nepříliš typickým vzhledem. Původně zde zhruba od roku 1230 stála rotunda s lucernou a apsidou. Ta je dnes presbytářem současného kostela vystavěného v letech 1852-1853, podle plánů ing. Wetzla. Dnešní presbytář, původně samostatná rotunda je sklenutý kupolí, loď kostela je plochostropá. Vnitřní zařízení je převážně barokní.

Téměř zaniklý hrad stával poněkud nezvykle v polovině svahu vrchu Biskupská kupa nedaleko Zlatých Hor, z nichž k němu vede poněkud oklikou turistické značení (cca 3,5 km). Z volně přístupného hradu pak turista může pokračovat na vrchol kopce tvořící hranici mezi ČR a Polskem, kde nalezne stejnojmennou rozhlednu. Historie hradu Celé období existence hradu je v písemných pramenech pomíjeno, tudíž veškeré informace z jeho historie jsou hypotézy, které mohou být korigovány pouze archeologickými nálezy. Předpokládá se, že hrad byl založen koncem 13. století opavským vévodou Mikulášem (levoboček Přemysla Otakara II.) jako náhrada za ztracený Edelštejn. Edelštejn měl chránit královy zájmy v oblasti, kde se hojně dolovalo zlato, v roce 1281 jej však získal vratislavský biskup. Leuchtenštejn bylo proto nutno postavit nedaleko Edelštejna, aby eliminoval jeho vliv, a proto bylo využito pro stavbu hradu ne zcela příznivé místo v polovině kopce. Předpokládá se, že Leuchtenštejn, který měl za úkol strážit okolní zlaté doly, později patřil i vratislavským biskupům a snad i opavskému a ratibořskému vévodovi Mikulášovi, který na dlouhých 22 let pozbyl nedalekého Edelštejna. Mikuláš v tomto období pravděpodobně sídlil na Leuchtenštejně, ale jakmile mu byl roku 1361 výstavnější a komfortnější Edelštejn vrácen, Leuchtenštejn začal pustnout. Předpokládá se, že ještě nějaký čas se na něm zdržovala malá posádka a jeho konec přišel v první polovině 15. století, snad po dobytí husity, kteří tudy roku 1428 táhli do Slezska. Archeologické nálezy vyhraňují období existence hradu od 1. poloviny 14. do počátku 15. století. V písemných pramenech je hrad zmiňován pouze jednou a to už jako zřícenina v urbáři statku Zlaté Hory z roku 1687. Dispozice hradu Nevelký hrad postavený na terase vprostřed svahu kopce Biskupská kupa se sestával z hradby, bergfritu, brány a paláce, který se přimykal k západní straně hradby. Dále se předpokládají dvě provozní budovy v blízkosti brány. Dnes zde návštěvník nalezne val a příkop, základy bergfritu a drobné střepy zdiva budov a hradby. V příkopu lze najít větší bloky zdiva ze zbořené věže. Tipy na výlet Ve Zlatých Horách a jejich okolí najdete Městské muzeum, kostel Panny Marie, hornický skanzen - Zlatorudné mlýny, Údolí ztracených štol, zříceninu hradu Koberštejn, zříceninu kaple sv. Anny nebo poutní kostel Panny Marie Pomocné. Po okolí vám poskytne rozhled rozhledna Biskupská kupa. Ubytovat se můžete přímo ve Zlatých Horách. M.K.

Muzeum stavebnice Merkur si klade za cíl šíření a popularizaci světově proslulé stavebnice MERKUR a elektrických vláčků MERKUR vzniklých v Polici nad Metují.

Hrad jako předchůdce Zámek ve Velkém Meziříčí byl vybudován původně jako hrad před polovinou 13. století. Do konce 14. století drželi Meziříčí pánové z Lomnice, kteří dali městu i svůj znak, sedm bílých orlích per v červeném poli svázaných zlatou stuhou. V druhé polovině 14. století bylo sídlo rozšířeno o křídlo na severní straně, kde můžeme dnes vidět jenom sklepy pod vnitřním nádvořím zámku. Výstavba zámku Na počátku 15. století byl hrad ve vlastnictví pánů z Kravař, kteří zde vybudovali především opevněné předhradí. Dne 11. srpna 1440 se na meziříčském hradě konal sjezd stavů, který měl urovnat nepřátelství mezi některými českými a moravskými šlechtici a nastolit na Moravě zemský mír. Před polovinou 15. století, kdy se majiteli stávají opět pánové z Lomnice, byly upraveny také zámecké interiéry. Přestavba středověkého hradu na pohodlnější zámecké sídlo se uskutečnila v první polovině 16. století. Tuto radikální dlouhodobou přestavbu objektu dokončil Jan z Pernštejna, který v letech 1528 - 1548 Meziříčí také vlastnil. V druhé polovině 16. století byla majitelkou zámku Alenou Meziříčskou z Lomnice upravena vstupní část předzámčí, což dokládají znaky a pamětní nápis s letopočtem 1578 na věžové bráně. Náležitě byly také upraveny interiéry vnitřního zámku, výzdobu prostoru nádvorní lodžie doplnila fresková ornamentální výmalba doplněná o iluzivní edikuly se znaky stavebníků. Barokizace zámku V roce 1676 získali Meziříčí Ugartové pocházející původně ze Španělska, kteří léta bezohledně zvyšovali povinnosti poddaných a vedli četné spory s městem, které skončily teprve v roku 1710. Za dědiců panství Jana a Františka Ferdinanda Ugarte proběhla pronikavá barokizace zámku. V roce 1723 zničil velký požár značnou část města se zámkem, který pak byl v 1etech 1724 — 1730 přestavěn v barokním stylu. Přestavbu sídla započali velkomeziříčští poddaní a dokončil ji v průběhu roku 1733 pražský stavitel Ferdinand Václav Špaček. Přestavbou vzniklo především dnešní vstupní křídlo vnitřního zámku, jehož dominantou se stal trojosý rizalit se střechou vyhnanou do barokní báně s lucernou. Počátkem 20. století bylo znovu vyzděno západní průčelí nad goticko-renesanční lodžií. Byla také snesena barokní báň nad vstupním rizalitem. Zámek tak byl po staletí opravován a přestavován. Od roku 1995 je opět v soukromém vlastnictví rodiny Podstatzkých-Lichtenstein a v jeho prostorách je umístněno muzeum Velké Meziříčí, které je příspěvkovou organizací a členem Asociace muzeí a galerií ČR. Tipy na výlet Ve Velkém Meziříčí dále najdete zachované městské opevnění, novou synagogu nebo radnici. V širším okolí lze navštívit renesanční, barokně přestavěný zámek Budišov, tvrz Pyšel, zatopený Kojatínský lom, tvrz Jinošov, vystoupit na rozhlednu Ocmanice nebo navštívit renesanční zámek Náměšť nad Oslavou.  Ubytování najdete ve Velkém Meziříčí.