První zmínka o nejstarší městské památce pochází z roku 1233. V průběhu staletí prošel několika přestavbami. Založen jako gotický trojlodní s křížovou lodí. Roku 1600 k němu bylo přistavěno podvěží s malou vížkou a na ní umístěn nejstarší známý zvon Jiří. V letech 1722-1729 proběhla přestavba kostela podle projektu J.B.Santiniho, který původně gotickou stavbu zbarokizoval a rozšířil do dnešního půdorysu. Ke konci 19. století proběhla rozsáhlá celková rekonstrukce v pseudogotickém slohu, dokončená v roce 1895. Věž byla značně zvýšena a předpodvěžím zřízen pseudogotický portál. V letech 1936-1937 byl chrám restaurován a v 80. letech pokryt měděnou krytinou. V roce 2004 prošel kostel nákladnou opravou pláště věže a ve stejném roce věnovány unikátní varhany v hodnotě 4,5 mil. korun humpoleckým rodákem Stanislavem Kotyzou.Věž kostela (vysoká 53 m) dnes slouží také k vyhlídce na město a to z výšky 26 m kam vede 111 schodů. Přístupná je od června do září, většinou o víkendech, v době prázdnin pak denně. V mezipatrech se nachází výstavky o historii města.

Dobříš, rozsáhlý rokokový zámek s náročně upravenou francouzskou zahradou a anglickým parkem, se nachází v severovýchodní části stejnojmenného města, které leží v okrese Příbram. Historie zámku První písemná zmínka o Dobříši je z roku 1252, jedná se o královský statek. Tehdy tu pobýval i Václav I., od roku 1262 je ve vlastnictví Rožmberků, později od roku 1321 patří Štěpánovi z Tetína. Kvůli výhodné poloze získal Dobříš zpět Jan Lucemburský a rozhodl se zde vystavět hrad. Ten se stal sídlem úřadu královského lovčího. Z vesnice v podhradí se stalo městečko, které často trpělo za husitských válek. V držbě hradu se vystřídali různí majitelé, sídlili zde Kolovratové, Švamberkové, Lobkovicové i král Ferdinand I. Po něm se stal doživotním majitelem Dobříše Vilém z Rýzmburka. Na počátku 17. století dal císař Rudolf II. postavit místo zpustlého hradu vedle hospodářského dvora provizorní sídlo hejtmana. Pak, pro nevýnosnost statku, se císař rozhodl, že jej prodá. Roku 1630 bylo panství prodáno hraběti Brunovi Mansfeldovi. V roce 1789 připojil František Gundakar, kníže Colloredo-Mansfeld Dobříš ke své opočenské rodové državě. Roku 1942 zámek vyvlastnili nacisté, stal se sídlem říšského protektora. Ke konci války byl konfiskován státem a věnován Syndikátu českých spisovatelů. Až v roku 1998 byl v restituci navrácen rodu Colloredo-Mansfeldů, současným majitelem je Dipl. Ing. Jerome Colloredo-Mannsfeld. Dispozice zámku V majetku mocného rodu Mansfeldů se panství rozrostlo již v minulosti. Jeho střediskem se stal rozsáhlý park, vybudovaný v polovině 17. století na místě dosavadních hradních hospodářských budov. Z někdejšího hradu se nám dnes dochovaly zbytky původních sklepů, tesaných do skály. Definitivní podobu získal zámek za Jindřicha Františka, který dal v letech 1745-1765 sídlo přestavět. Zámek je trojkřídlá patrová stavba s mansardovými střechami, na kterou navazuje francouzská zahrada s řadou soch od Ignáce Františka Platzera. Interiéry zámku nám nabízejí expozici 11 pokojů s výzdobou ve stylu pozdního baroka, rokoka a klasicismu. Vyniká Zrcadlový sál s bohatou štukovou výzdobou a freskami od Jana P. Molitora. Exteriéry a zahrady V areálu sídla je přístupná ukázka rokokové zahradní architektury, která svými květinovými ornamenty a stříhanými ploty připomíná atmosféru vídeňského Schönbrunu. Půdorysně je park rozvržen do pěti partií výškově odstupňovaných terasami a rampami. U zámku se rozkládá parter, pokrytý ornamentálním květinovým kobercem s fontánou a plastikami Hérakla. V anglickém parku se také nachází tzv. Čertův most. Pozornosti jistě neunikne stavba na opačném konci zahrady naproti zámku. Působí jako průčelí další rozlehlé budovy s několika sochami podél venkovní zdi, jde ale pouze o krásně vyzdobenou stěnu, za kterou je pouhá oranžérie. Do areálu patří také bývalé divadlo a dům zahradníka, tzv. vodárna. Zámek Dobříš je otevřen celoročně, nabízí prohlídku expozice, francouzské zahrady a anglického parku. Je zde také možnost pořádání svatebních obřadů, gala večerů, koncertů, seminářů, tiskových konferencí a různých recepcí. V přímo naproti vstupu do zámku můžete také navštívit Kostel Nejsvětější Trojice. O něco dál ve městě Dobříš stojí za vidění radnice nebo třeba židovský hřbitov. Výlet si můžete naplánovat i na rozhlednu na Studeném vrchu u Hostomic. Ubytování naleznete přímo na Dobříši.

Most na Veslařský ostrov byl postaven v letech 1956 – 1958. Při stavbě byla poprvé v Čechách použita tzv. metoda „letmé betonáže“. Most má tři pole o rozpětí 12,75, 40 a 12,55 m. jeho délka je 70,3 m a šířka 5,5 m. Vozovka je široká 2,5 m. Most nemá oficiální pojmenování.

Mekuc - Mělnické kulturní centrum, o.p.s. bylo založeno na základě rozhodnutí města Mělník, které se také stalo zakladatelem společnosti. Posláním společnosti je zabezpečovat všem občanům a institucím přístup ke kulturním hodnotám a informacím obsaženým v knihovních a informačních fondech, zajišťovat přístup ke kultuře a vzdělávání a poskytovat ucelený soubor turistických informací o městě Mělníku a jeho okolí. Od roku 2012 Mekuc zajišťuje činnost Masarykova kulturního domu Mělník, Městské knihovny Mělník a Turistického informačního centra. V roce 2013 začala společnost provozovat také galerii a café Ve věži. Kromě programů a aktivit, které společnost připravuje v rámci činnosti svých čtyř poboček, se Mekuc aktivně zapojuje do spolupořádání projektů pro širokou veřejnost společně s městem a dalšími subjekty. Na základě této spolupráce jsou připravovány například Mělnické kulturní léto, Mělnické vinobraní, Vánoční trhy, Den města, Den evropské hudby a mnoho dalších. Hlavním cílem společnosti je vytvářet živé, pulsující centrum kulturního a společenského dění města Mělníka a poskytovat zde kulturní a vzdělávací služby. Spojením, svou činností zcela odlišných, středisek (kulturní dům, knihovna, turistické centrum a galerie) do jedné společnosti je akcentována možnost aktivně působit na široké spektrum obyvatel města.