Další jizerskohorská rozhledna stojí v Bramberku (787 m) u Lučan. Má podobnou historii jako nedaleká Královka. Nejdříve zde stála rozhledna pouze dřevěná, postavená v roce 1889. Třípatrovou vyhlídku vysokou 16 m nechal vystavět Německý Horský spolek pro Jizerské hory. Rozhledna neměla šťastný osud. Během své krátké existence byla několikrát poškozena a jelikož scházely peníze na pravidelnou údržbu bývala často pro veřejnost uzavřena. Vedle rozhledny byla roku 1892 přistavěna chata, která zde stojí dodnes. Roku 1912 se lučanští rozhodli dřevěnou věž, která shořela, nahradit rozhlednou kamennou. Autorem projektu byl zkušený stavitel rozhleden jablonecký Robert Hemmrich, který stavěl rozhledny již na Černé studnici a na tanvaldském Špičáku. Jedná se o masivní 21 metrů vysokou rozhlednu, na jejíž stavbu byly použity žulové kvádry. Na její vyhlídkový ochoz ve výšce 18,5 metrů vede 96 schodů. Rozhledna je dnes v dobrém stavu a slouží veřejnosti. Vidět bývá například Sněžka, Černá hora, Bezděz i Ještěd.

Hudlická skála se nachází na jihozápadním konci obce Hudlice. Je tvořena horninou buližníkem, který se lámal na stavbu a na silniční štěrk. Do jejího nitra vede puklinová 19 m dlouhá nekrasová jeskyně. Podle pověsti je ve skále kamenná stolice u kamenného stolu. Jednou ročně, snad v den slunovratu sem přichází vznešená panna v bílém rouchu. Vezme jemné plátno a zlatou jehlu, v níž je navlečená stříbrná nit. Udělá jediný steh a pak opět odejde, aby se sem za rok vrátila. Tak rok co rok šije něco co se podobá pohřebnímu rubáši. Každý rok udělá jen jeden steh a až bude prý rubáš hotov nastane konec světa. Ve starší literatuře je popisována jeskyně, do které lze sestoupit úzkým otvorem pod vrcholem skály. Nic takového tu již není. Jediná velká jeskyně se nachází na jižní straně skály, dnes se tu ovšem pořádají jiné orgie. Přesto lze blízko vchodu spatřit jiný jev. Dva nepřirozeně zkroucené kmínky borovic se navzájem ovíjí kolem sebe, skoro jakoby se někdo pokoušel z nich uplést provaz. Jejich růst zřejmě určuje nějaký energetický vír, který na tomto místě stoupá ze země.

Synagoga Hradci Králové, kterou najdeme na rohu Pospíšilovy třídy a ulice Čs. armády, byla postavena v letech 1904-05. Nebyla to ovšem první synagoga na území města. Ta první byla postavena v roce 1888 ve dvoře rabínského domu na ulici Rokytanského. Tento dvorní trakt byl zbořen v 60. letech 20. století. Dnešní synagoga byla vystavena jako její náhrada. Projekt vypracoval architekt v. Wienzettel a byla postavena v secesním slohu s orientálními a maurskými motivy. Zasvěcena byla slavnostní bohoslužbou 24. září 1905. Kromě vlastního modlitebního sálu bylo v budově několik bytů. Bydlel zde rabín, šamese a domovník. Také byla v útrobách zasedací síň s archivem. Bohoslužby se konaly do druhé světové války,  po druhé světové válce byla krátce využita jako modlitební prostor obnovené židovské náboženské obce. Roku 1960 byl interiér přestavěna  využit pro potřeby Státní vědecké knihovny. Ta ji využívá i v současnosti.

Evangelický kostel - Humpolec