Ve městě Vimperku, 17 km od Prachatic, stojí renesanční zámek. Zámek se tyčí na ostrohu nad údolím potoka, kterým vedla dálková cesta do Bavor.     Vznik zámku         Vimperský zámek vznikl přestavbou původního gotického hradu, který založil před rokem 1263 Purkart z Janovic z Vimperka. Hrad se tyčil nad již dříve vzniklým městečkem, které snad založili dělní mnichové z bavorského kláštera Wimberk, kolonizující nepřístupné pohraniční lesy. Hrad měl převážně ochrannou funkci Zlaté stezky z německého Pasova do českého vnitrozemí. Počátkem 14. století se zde usídlili Bavorové ze Strakonic. Později však Vimperk získali zpět Janovicové. Král Václav IV. dal Vimperk do manství Kaplířům ze Sulevic, kteří hrad stavebně upravili a rozšířili. Rožmberkové a jiné významné rody Roku 1554 jej koupil další majitel Vilém z Rožmberka. Právě za Rožmberků došlo k přestavbě nepohodlného a nehostinného hradu v renesanční sídlo. Poslední rožmberský vladař Petr Vok pak prodal Vimperk roku 1601 Volfu Novohradskému z Kolovrat. Jeho syn Jáchym musel po stavovském povstání zdevastovaný zámek opravit a přestavěl jej v barokním slohu. Roku 1630 se panství dostává do rukou rodu z Egenberka. Po vymření Egenberků se Vimperk dostal dědictvím do majetku Schwarzenbergů. V červenci 1857 vimperský zámek vyhořel a po rekonstrukci a opravách dostal objekt nynější podobu. V držení hlubocké větve Schwarzenbergů byl Vimperk do roku 1948, kdy byl zestátněn. Své sídlo zde měly Jihočeské státní lesy, později jej převzalo město. Současným majitelem zámeckého komplexu je ČR. Na zámku je umístněna muzejní expozice, která zachycuje přírodu v Národním parku Šumava, dějiny města Vimperku, sklářství a historii knihtisku ve Vimperku.   Dispozice zámku                 Do předhradí vimperského sídla se vstupuje branou, rozlehlý dvůr je obklopený hospodářskými budovami ze 17. století, stojí zde 2 kašny. Do vlastního zámku vede vchod další branou se znakem, s arkýřem na krakorcích a věžičkou. Nádvoří je obklopeno dvoupatrovými budovami, část přízemí má arkády na pilířích, nad blokem budov vystupuje kaple sv. Josefa. Nejstarší dochovanou stavbou je Vlčkova věž z poloviny 13. století, která je veřejnosti přístupná. V 1. patře sídla je hrotitý gotický portál z 15. století. K zámeckému areálu patří ještě dělostřelecká předsunutá bašta Haselburg z roku 1479, která je významnou ukázkou pozdně středověkého opevňovacího stavitelství. Tipy na výlet Nedaleko od Vimperka můžete vystoupit hned na dvě rozhledny: rozhlednu Mařský vrch a rozhlednu Boubín. O něco dál můžete navštívit i renesanční zámek Lčovice nebo tvrz Drážov. Ubytovat se můžete přímo ve Vimperku.

Židovský hřbitov se nachází v lesním porostu mezi obcemi Osek a Radomyšl. Nejlěpší přístup k němu je od kostela sv. Jana Křitele u Radomyšle. Pokračovat za kostelem po polní cestě sk okraji lesa. Odtud dále rovně lesní cestou asi 250-300 m dojdete přímo ke hřbitovu. Hřbitov byl založen pravděpodobně před rokem 1838, poslední pohřeb se zde konal v roce 1905. Hřbitov o velikosti 413 m2 ohrazuje dobrá kamenná zeď a je téměř zaplněn přibližně 50 náhrobky od první poloviny 19. století. Jsou zde pohřbeni prarodiče spisovatele Franze Kafky, Jakub Kafka a jeho žena. Hřbitov je volně přístupný.V obci Osek se nacházela synagoga, postavena údajně v roce 1817 byla zbořena roku 1980.

Kaple sv. Barbory postavená ve stylu moravského manýrismu stojí asi 3 km severozápadně od Buchlovic. Původní kaple zde zřejmě stála už ve 13. století, prní písemná zmínka o ní je z roku 1412. Během let chátrala a v posledních letech své existence už také nepostačovala kapacitně. V roce 1672 byla postavená nová prostornější kaple v pozdním moravském manýrismu v období mezi renesancí a barokem. Stavba vznikla nákladem tehdejšího majitele panství Hanuše Zikmunda Petřvaldského. Jako autor je uváděn císařský architekt Giovanni Pietro Tencalla, ale také Jan Křtitel Ern. V roce 1896 musela projít náročnou opravou poté co ji 25.6.1896 poškodil úder blesku. Shořely všechny střechy a padající zvon prorazil stropní klenbu nad hlavním oltářem. V roce 1910 byla rozšířena Josefem Schaniakem. Ve zdejší přilehlé poustevně žil ještě počátkem 40. let 20. století poslední poustevník Rudolf Šorm. V interiéru se nachází hlavní oltář z přelomu 17. a 18. století, který sem byl přenesen ze zrušeného velehradského kláštera. Postraní oltáře jsou barokní sv. Zikmunda a sv. Ludmily. Dále pak zlacená barokní kazatelna, obrazy s portréty členů rodiny Berchtoldů a náhrobky. Nejstarší náhrobek je z roku 1580, patří Anně Švíkové z Lukonos. Nejcennějším náhrobe patří Zikmundu II. a Josefíně Berchtoldovým, zdobí jej terakotový reliéf Madony s Ježíškem. Pod kaplí jsou uloženy ostatky majitelů panství Petřvaldů, Berchtoldů a také mniši řádu sv. Františka, kteří se o zdejší kapli starali. Ve spodní části kaple se dochovaly gotické kamenické části z původní kaple. V sousedství kaple měl začátkem 18. století vzniknout klášter trinitářů. Za tímto účelem sem dokonce přicestoval jejich zřízenec. Bohužel zde zakrátko onemocněl a zemřel. Zřejmě možná to bylo příčinou proč nakonec nebyl klášter postaven. Dochovaly se pouze základy objevené při archeologickém průzkumu a zbytky klenutého sklepa v jihozápadní části svahu.V současné době se sem konají poutě dvakrát ročně na svátek Nejsvětější Trojice a Nanebevzetí Panny Marie.

Autorem je Matěj Václav Jäckel. Sochu z roku 1707 financoval hrabě Rudolf z Lisova, komoří a hejtman Starého Města pražského. Sv. Anna se stala jako matka Panny Marie patronkou těhotných žen. Zde je znázorněna v tzv. samotřetí podobě. Tedy se svou dcerou Pannou Marií a vnukem Ježíškem, který objímá zeměkouli s křížkem a Anna ho chová na ruce. Druhou rukou objímá Pannu Marii, která k ní vzhlíží a podává jí kytici růží. Originál sochy je uložen v Gorlici na Vyšehradě. Od roku 1999 je na mostě kopie od Vojtěcha Adamce a Martina Pokorného.