Stálá expozice:Památkový areál st. technické rezervace na ploše 12 hektarů. Dominantu tvoří vysoká dřevouhelná železářská pec. Expozici doplňují 2 menší pece, rampy. Bývalá modelárna zvaná Kameňák a obytná budova s expozicí železářství. Huť je jedním ze středisek Evropské cesty železa.

Nedaleko Zbořeného Kostelce se nachází Vlčí rokle. Menší údolí pokryté žulovými balvany porostlý mechem, náskladané jakoby bez ladu a skladu. Pod balvany teče potok, mizící na horním konci údolí. Prochází tudy turisticky značená cesta.

Thomayerovy sady leží při pravém břehu Vltavy v místě ústí Rokytky. Západně od Libeňského zámečku. Byly vybudovány koncem 19. století podle projektu F.Thomayera, po kterém také od roku 1957 nesou pojmenování. Dříve se zde říkalo Za zámečkem.Sady z Libeňské strany navazují na ulici U Českých loděnic a lze jimi projít po břehu Vltavy až k mostu Barikádníků.

Zahrada Na baště byla upravena J. Plečníkem v roce 1930 v rámci stavebních úprav Pražského hradu po nástupu T. G. Masaryka do úřadu prezidenta. Lze do ní vstoupit průchodem z II. nádvoří, branou z Hradčanského náměstí nebo od severní Haffeneckerovy brány. Po Plečníkově terase podél Rudolfovy konírny a Španělského sálu. Při úpravách zde byly objeveny pozůstatky bašty z doby Karla IV. Odtud název. Zahrada Na baště je vyvýšená nad úroveň nádvoří a ve srovnání s jinými hradními zahradami, až na Hartigovskou, je malá. I tak tvoří dokonalou kompozici pro tuto část prostor Pražského hradu. V severozápadním cípu zahrady je malý restaurační pavilon, který byl postaven podle projektu O. Rothmayera. Na západní straně sousedí se zahradou Arcibiskupského paláce. Zahradou lze také projít z Hradčanského náměstí do Jeleního příkopu.