Hradčany byly založeny nejvyšším purkrabím Hynkem Berkou z Dubé kolem roku 1320 jako samostatné poddané město. Tvořila ho v podstatě zástavba kolem dnešního Hradčanského náměstí, které sahalo až k dnešní ulici U kasáren a které bylo tržištěm. V roce 1375 město rozšířil o dnešní Újezd, Pohořelec a Nový Svět místopurkrabí Aleš z Malkovic. V roce 1420, v době husitských válek, Hradčany zničil požár. Zástavba byla obnovena ve 40. letech téhož století. Zástavbu tvořily především šlechtické paláce a kanovnické domy. V roce 1598 byly Hradčany povýšeny na královské město. 1.6.1784 byly připojeny k Praze. Hradčany dnes de facto tvoří soubor cenných historických a kulturních památek, z nichž nejvýznamnější je Pražský hrad. Sídlo králů, císařů od roku 1918 sídlo prezidentů. Patří mezi nejnavštěvovanější a nejvyhledávanější lokality Prahy.Když král Jindřich Korutanský utekl do Bavorska a na uvolněný trůn nastoupil Jan Lucemburský, vzniklo z iniciativy hradního purkrabího pana Hynka z Dubé malé poddanské městečko jménem Hradčany. Rozložilo se na táhlém hřbetu, vymezeném z jižní strany svahem nad Malou Stranou a na severu Jelením příkopem s potokem Brusnicí. Karel IV. území Hradčan rozšířil připojením Pohořelce, Loretánského náměstí a Nového Světa a celé toto město dal opevnit. Do nového opevnění byl začleněn i Strahovský klášter a část Petřína. Přesto zůstaly nejmenším pražským městem. Za obležení tábority v roce 1420 Hradčany téměř lehly popelem. Největší tragédii přitom zažily při požáru v roce 1541, kdy vyhořely skoro celé. Zůstala stát jen radnice a šest domů. Nová výstavba vyhořelých část pak prosadila renesanční sloh. Od 60. let 16. století tady začíná stavět šlechta své paláce a význam Hradčan, povýšených císařem Rudolfem II. na královské město, začala stoupat. Po bitvě na Bílé hoře se hradčanští měšťané postupně stěhovali do postranních ulic a všechny nejdražší stavební místa obsadili pobělohorští zbohatlíci a katolická církev. V letech 1653-1720 byly Hradčany začleněny do nových barokních hradeb, obepínající celou Prahu. Po barokní výstavbě se pak už charakter Hradčan příliš neměnil, ani ho významně nezasáhla pozdější asanace.

Bývalý konvent minoritů u kostela sv. Anny v Kuklenách se nachází na západním okraji města Hradce Králové. V současnosti je spravován kongregací Dcer Panny Marie Pomocnice (salesiánky). Minorité se usadili v Kuklenách poté, co byl v letech 1776–1778 při výstavbě nového opevnění Hradce Králové zbořen jejich původní konvent na Pražském předměstí. O výměně místa se patrně nějakou dobu již uvažovalo, o čemž svědčí dochovaný (ale nerealizovaný) projekt Josefa Jedličky z roku 1767. Základní kámen k novému klášternímu areálu byl položen 2. července 1777, přičemž samotná stavba probíhala poměrně rychle. Již roku 1784 byl vysvěcen nový kostel sv. Anny, bohužel budova konventu se své konečné podoby nedočkala. Důvodem bylo zrušení zdejší komunity v rámci josefínských reforem v roce 1789. Před zánikem ji neochránilo ani zřízení fary při konventu. Kostel sv. Anny zůstal nadále jako farní a část kláštera byla proměněna ve školu. Bývalý klášterní areál, vystavěný dle plánů Matouše Walcha, tvoří jednolodní kostel sv. Anny (orientovaný k severu) s iluzivní malbou hlavního oltáře z roku 1779 od Josefa Kramolína. Ke kostelu přiléhá na západní straně nově zrekonstruovaná budova konventu. A. Š.

Karlachovy sady o rozloze cca 1 ha leží mezi Vyšehradským hřbitovem a ulicemi K rotundě a V pevnosti.Sady nesou jméno podle Mikuláše Karlacha, který se, mimo jiné, zasloužil o jejich založení. Rozsáhlou úpravu sady prodělaly v roce 1954, kdy byly odstraněny jejich obvodové zdi a byly zpřístupněny veřejnosti. Další rozsáhlou úpravou prošly v roce 1999. 

Na počátku 16. století se město Plzeň v souvislosti s existencí velkého množství studní dostala při poklesu spodní vody do potíží se zásobováním vodou. Městská rada proto rozhodla o výstavbě nového vodovodu. V první polovině 16. století tak byla vystavěna vodárenská věž s vodním strojem, který pomocí etážových pump vyháněl vodu do olověné nádrže a odtud dřevěným potrubím do kašen na náměstí. Vodárenská věž byla také začleněna do hradebního systému. Dnes je zde k vidění zbytek čerpacího stroje z roku 1847, komory pro vodní sloupy a replika vodního kola pohánějícího vodní stroje. Věž je součástí prohlídky plzeňského historického podzemí. Vodárenská věž se nachází na rohu ulice Pražská a Sady 5.května.