Radnice - Moravská Třebová

Unikátní pilířová vodní nádrž jediná svého druhu v ČR byla vybudována na Flájském potoce zhruba 9 km severozápadním směrem od obce Osek.Výstavba VD probíhala v letech 1951-1963, při výstavbě byla zaplavena obec Fláje. Jejím hlavním účelem je akumulace vody pro zásobení severočeské hnědouhelné oblasti pitnou vodou, zajištění minimálního průtoku a ochrana před povodněmi na Flájském potoce. Dalším účelem je využití vody pro energetickou činnost špičkové vodní elektrárny Meziboří a malé vodní elektrárny nacházející se u VD.Hráz vodní nádrže je betonová, tížná, vylehčená, pilířová typu Noetzli. Skládá se z celkem 34 pilířů z toho 19 je dutých. Délka hráze v koruně je 459 m, šířka 6 m a maximální výška hráze nad terénem 49,46 m. Celková zatopená plocha činí 153 ha s celkovým objemem 23,100 m3. V nejhlubším místě dosahuje nádrž hloubky 57 m. K dopravě materiálu na stavbu byla využita i Moldavská horská dráha.Voda Flájské nádrže je převáděna na východní stranu Krušných hor tlakovou štolou. Štola je ražená, vodotěsná o průměru 2,19 m a délce 5.285 m. Ve štole je vedeno ocelové potrubí které slouží pro přivádění vody do Pekelského potoka ke zlepšování jeho průtoku a k přivádění vody do úpravny Šumná.Z komory klapek vodní nádrže vede tlakové potrubí do elektrány Meziboří, kde se nacházejí dvě Francisovy turbíny poskytující výkon 2 x 4 MW. Kromě toho se u VD nachází malá vodní elektrárna s turbínou META o výkonu 16 kW.

Typický telekomunikační stožár s vyhlídkovou plošinou, stojí u Vizovic na kopci Doubrava (672 m). Jeho předchůdkyní byla dřevěná rozhledna, postavená v první polovině minulého století, která časem zchátrala, a v padesátých letech musela být stržena. Současná rozhledna byla sice postavena již na podzim 2002, ovšem pro veřejnost zpřístupněna až 17. července 2004. Za její stavbou stála společnost T-Mobile, která postavila ocelový stožár vysoký 55 metrů. Na vyhlídkovou plošinu, která je umístěna ve 33 metrech nad okolním terénem, vede celkem 174 schodů, a je odtud pěkný výhled na část Vizovických a Hostýnských vrchů či Luhačovickou vrchovinu. Velmi dobře jsou vidět Vizovice a Zlín, nebo Velká Javorina, Svatý Hostýn a Radhošť. Za ideálních pozorovacích podmínek jsou vidět také Tatry. Pěšky lze rozhlednu, která je přístupná během otvíracích hodin, navštívit po naučné stezce Vizovické prameny. Začíná v centru města a až k rozhledně je to cca 6 kilometrů.

Kaple sv. Barbory postavená ve stylu moravského manýrismu stojí asi 3 km severozápadně od Buchlovic. Původní kaple zde zřejmě stála už ve 13. století, prní písemná zmínka o ní je z roku 1412. Během let chátrala a v posledních letech své existence už také nepostačovala kapacitně. V roce 1672 byla postavená nová prostornější kaple v pozdním moravském manýrismu v období mezi renesancí a barokem. Stavba vznikla nákladem tehdejšího majitele panství Hanuše Zikmunda Petřvaldského. Jako autor je uváděn císařský architekt Giovanni Pietro Tencalla, ale také Jan Křtitel Ern. V roce 1896 musela projít náročnou opravou poté co ji 25.6.1896 poškodil úder blesku. Shořely všechny střechy a padající zvon prorazil stropní klenbu nad hlavním oltářem. V roce 1910 byla rozšířena Josefem Schaniakem. Ve zdejší přilehlé poustevně žil ještě počátkem 40. let 20. století poslední poustevník Rudolf Šorm. V interiéru se nachází hlavní oltář z přelomu 17. a 18. století, který sem byl přenesen ze zrušeného velehradského kláštera. Postraní oltáře jsou barokní sv. Zikmunda a sv. Ludmily. Dále pak zlacená barokní kazatelna, obrazy s portréty členů rodiny Berchtoldů a náhrobky. Nejstarší náhrobek je z roku 1580, patří Anně Švíkové z Lukonos. Nejcennějším náhrobe patří Zikmundu II. a Josefíně Berchtoldovým, zdobí jej terakotový reliéf Madony s Ježíškem. Pod kaplí jsou uloženy ostatky majitelů panství Petřvaldů, Berchtoldů a také mniši řádu sv. Františka, kteří se o zdejší kapli starali. Ve spodní části kaple se dochovaly gotické kamenické části z původní kaple. V sousedství kaple měl začátkem 18. století vzniknout klášter trinitářů. Za tímto účelem sem dokonce přicestoval jejich zřízenec. Bohužel zde zakrátko onemocněl a zemřel. Zřejmě možná to bylo příčinou proč nakonec nebyl klášter postaven. Dochovaly se pouze základy objevené při archeologickém průzkumu a zbytky klenutého sklepa v jihozápadní části svahu.V současné době se sem konají poutě dvakrát ročně na svátek Nejsvětější Trojice a Nanebevzetí Panny Marie.