Jeníkovská synagoga stojí nedaleko centra obce při ulici Pod Vyšehradem, v místech kde se nacházelo židovské ghetto. První písemná zmínka o existenci synagogy je z roku 1659. Tehdy šlo patrně o dřevěnou srubovou stavbu. V roce 1808 lehla téměř popelem. Byla obnovena, ale i přes rekonstrukce se na konci 60. let 19 století ocitla v žalostném stavu. Na novou stavbu se nedařilo sehnat peníze, vše vyřešil požár 21.5.1871, při kterém lehlo popelem na 14 domů a synagoga. Nová zděná synagoga v novorománském slohu s orientálními prvky byla otevřena veřejnosti 16.9.1873. Nad hlavním štítem je umístěno Mojžíšovo desatero (dvě černé desky se zlaceným písmem). Synagoga sloužila svému účelu do roku 1942. Poté ji užívala Církev československá husitská a následně evangelický sbor. Vnitřní zařízení bylo ponecháno v původním stavu, jen před stánek Aron-ha-kodeš byl umístěn oltář s křížkem. V roce 1965 byl nájem církvi zrušen a budova začala chátrat. Objevily se nápady na adaptaci synagogy na kulturní středisko s kinem a knihovnou. Naštěstí se tento záměr nepodařilo realizovat. Židovská obec nabídla objekt státnímu židovskému muzeu v Praze. Ten si jej během 70. let 20. století adaptoval pro svůj depozitář. Během 90. let byla synagoga zrekonstruována.

Romantický zámek Klášterec nad Ohří, ležící na levém břehu řeky, najdeme ve stejnojmenném městě s asi 16 000 obyvateli. Město se nachází mezi Krušnými a Doupovskými horami v severozápadních Čechách v okrese Chomutov, Ústecký kraj.     Historie zámku   Počátky historie zámku se kladou mezi léta 1514 a 1538, kdy zde Volf Dětřich Fictum nechal postavit panský dům na břehu Ohře. Vlastní výstavba šlechtického sídla se datuje do roku 1560. Tehdy vzniklo dnešní průčelní křídlo. Na konci 16. století byl zámek rozšířen o východní trakt a schodišťovou věž. Na počátku 17. století uzavřela další výstavba obdélníkové nádvoří. Zámek za Thunů Po bitvě na Bílé hoře se majiteli zkonfiskovaného Klášterce stali Thunové, kteří jej nechali opravit. Na architektonické úpravě se podílel italský stavitel Rossi de Luca. Projekt přilehlého zámeckého kostela Nejsvětější Trojice vypracoval jeho učitel C. Lurago. Současně s kostelem byla vybudována také Thunská hrobka. Zámek zůstal nezměněn do požáru roku 1784, kdy mu dal architekt A. Grueber klasicistní podobu. Další výraznější zásah do vzhledu kláštereckého panství způsobil požár roku 1856 a poslední úpravy zámku z roku 1858, od Václava Hagenauera v pseudogotické podobě. Tehdy navrhl V. Hagenauer nové fasády, zvýšení střech a věže, vše s dekorativní výzdobou odpovídající tehdejší módní gotizující vlně. Po roce 1945 přešel Klášterec do vlastnictví státu, a po restauraci v roce 1953 zde bylo slavnostně otevřeno muzeum českého porcelánu. Další rekonstrukce byla provedena v letech 1992 – 1994. Zámek je dnes veřejnosti přístupný a je součástí památkové zóny ve středu města. Podoba zámku Zámek Klášterec nad Ohří je čtyřkřídlá novogotická budova s vnitřním nádvořím a schodišťovou věží v jeho jihovýchodním rohu. Zámek má jednoduchou fasádu s plastickými rámy oken a reliéfem hlavní římsy. Zámecká věž je zakončená stylizovaným cimbuřím. Hlavní průčelí má 2 portály s aliančními znaky Thunů. K zámku náleží i anglický park se vzácnými dřevinami, na který navazuje lázeňský areál Kyselka s minerálními prameny. V parku nalezneme vzácné dřeviny a 220 druhů stromů z celého světa, i Thunskou hrobku, salu terrenu a plastiky Jana Brokoffa. Zámecké expozice Expozice zámku dnes představuje historické interiéry se štukovou výzdobou a výstavu porcelánu ve dvou návštěvních trasách. Původní vybavení se bohužel nedochovalo. V 1. prohlídkové trase nalezneme muzeum českého porcelánu, starý čínský, japonský a středoevropský porcelán ze sbírek UPM v Praze. 2. trasa zahrnuje zámecký areál, kostel Nejsvětější Trojice s Thunskou hrobkou, kde zaujme především rodokmen Thun-Hohensteinů, vytvořený jako plastický reliéf z porcelánu, historii města i zámeckou vyhlídkovou věž. Na zámku jsou pořádané časté výstavy minerálů a drahých kamenů z naleziště Ciboušov - Domašín, vzdáleného 2 km S od města v Krušných horách. Drahokamy z tohoto naleziště byly použity na výzdobu kaple sv. Václava ve Svatovítské katedrále a v kaplích sv. Kříže a sv. Kateřiny na Karlštejně. Tipy na výlet V místě najdete třeba zříceninu hradu Šumburk, zříceninu hradu Perštejn nebo zříceninu hradu Egerberk. Rozhlednu Svatý Kopeček, bývalý evangelický kostel, Katovu uličku nebo hrad Kadaň, to všechno najdete v Kadani. Ubytovat se můžete v Klášterci nad Ohří.

Areál kájovského kostela s kostelíkem Smrti Panny Marie, farou a hospicem pro poutníky je ojedinělou zachovanou památkou. Hlavní kostel má základy již ve 14. století. V letech 1485-88 byl rozšířen na dvoulodní se síťovou hvězdicovou klenbou. Přistavěna byla věž a kruchta. Za kostelem byla v letech 1686-1689 vybudována kaple kam byl sveden pramen léčivé vody. Následně v letech 1691-92 byla nově zakončena věž. Na dvoulodí navazuje pětiboce zakončené kněžiště. Jeho síťovou klenbu zdobí ornamentální malby ze 17. století. Na severní straně kostela se nachází předsíň, stará a nová sakristie. Původní hlavní oltář byl prý vystavěn na místě pramene s léčivou vodou, což se pak skutečně zjistilo při opravě kaple v roce 1935. Součástí oltáře se stala milostná socha Madony, která je dodnes uctívána jako zázračná Panna Marie Kájovská. V 18. století byl hlavní oltář nahrazen portálovým.Na sakristii navazuje raně gotický kostelík Smrti Panny Marie pocházející snad z druhé poloviny 13. století, goticky přestavěný roku 1488. V roce 1769 došlo k nešťastnému přepažení presbytáře a lodi. V presbytáři vznikla kaple Smrti Panny Marie a v lodi kaple sv. Linharta. Později bylo toto odstraněno. Hospic pro poutníky stojící naproti kostelu byl vybudován v roce 1630. Později v něm byl hostinec i škola. Dnešní stavba fary vznikla v roce 1661 na místě starší a roku 1699 v ní byla zbudována kaple sv. Jana Nepomuckého.

Monumentální poutní kostel Panny Marie Dubské stojí na okraji obce Dub nad Moravou. Chrám byl vystavěn v letech 1734-1756 místními řemeslníky za pomocí poutníků a farníků. Materiál byl použit z okolí. Vysvěcen byl až v říjnu 1761 olomouckým biskupem Maxmiliánem z Hamiltonu. Roku 1782 postihl kostel požár od úderu blesku, tehdy shořely obě věže. Kostel byl záhy opraven, jen věže byly zmenšeny oproti původním. Za vlády císaře Josefa II. byly roku 1784 zrušeny poutě mezi nima i ta zdejší. Další pohroma postihla kostel 11.5.1853, tehdy se zřítila klenba od presbytáře až k oltáři sv. Anděla Strážce. Oprava kostela trvala sedm let a stála na 8 tisíc zlatých. Kostel patří mezi ty nejvyšší, výška lodě ke klenbě činí 30 m a dlouhá je 55 m. Věže byť nižší než ty původní mají i tak výšku 68,5 m. V interiéru se nachází hlavní oltář se sloupovým pozadím (K. Frič z Tovačova) s milostným obrazem Panny Marie, který sem byl umístěn v roce 1764 (původně visel v letech 1720-1727 na lípě u Nenakonic). Kromě toho je tu dalších osm oltářů: sv. Kříže, sv. Valentýna, sv. Vendelína, Panny Marie Růžencové, sv. Josefa, sv. Jana Nepomuckého, sv. Anděla Strážce, sv. Jana Křtitele. Za hlavním oltářem je obraz Očišťovaní Panny Marie v chráme (1747) nad oltářem sv. Kříže pak obraz Ukřižování (1761). Kostelní varhany pocházejí z roku 1764. Chrám je přístupný v době bohoslužeb a poutí.