Celodřevěná roubená stavba pravoslavného kostela sv. Michala sem byla přenesena v roce 1929 ze vsi Medvedovce u Mukačeva na tehdejší Podkarpatské Rusi. Karpatský kostelík, postavený v 2. pol. 17. století, má tři věže s cibulovitými báněmi a střechu krytou šindelem.

Propusti pro vory jsou dnes jen nostalgickou vzpomínkou na časy, kdy bylo po Vltavě splavováno dřevo z jižních krajů. Tato zašlá sláva vorařů, která skončila v polovině minulého století, měla své centrum v bývalém podskalí. Dnes ji připomíná celnice a památník na rohu Rašínova nábřeží a Svobodovy ulice. Propusť v Helmovském jezu je umístěna při levém břehu Vltavy a je široká 12 m.

Ústecký kraj je na rozhledny nesmírně bohatý. Kromě mohutných věží z kamene jsou zde k vidění stavby mnohem a mnohem skromnější. Mezi takové můžeme zařadit městskou vyhlídku v Benešově nad Ploučnicí. I přes své menší rozměry je to ovšem velmi zajímavá stavba. Rozhledničku či chcete-li raději vyhlídkový altánek, nechal vybudovat benešovský Spolek pro pozdvižení cizineckého ruchu. Jako místo byla vybrána stráň v lese na levém břehu Ploučnice. Odtud byl pěkný výhled na podstatnou část Benešova nad Ploučnicí. Rozhledna, která byla slavnostně otevřena 8. června 1902 a dostala jméno Ploučnická vyhlídka, je patrovým altánem, čtvercového půdorysu. K rozhlížení nabízí nejen krytý prostor zděného altánu, ale také plošinu v prvním patře, dostupnou po železném žebříku. Stavba, jež měří 10 metrů, je volně přístupná. V roce 1994 byla rekonstruována.

Skalní útvar Kočičí hrad tvoří mohutná pískovcová kra o rozměrech 750 x 300 m. Nachází se na značené odbočce vedoucí z cesty vedoucí od Ostaše do Dědova. Spolu s dalšími skalními útvary tvoří tzv. Dolní labyrint vrchu Ostaš. Od hlavní cesty je to sem cca 2 km, cesta vede docela obtížným terénem, který je za sněhu a náledí nebezpečný. Nejbližším místem pro parkování je parkoviště u osady Ostaš.